
Mikroplasty brání fotosyntéze rostlin, zjistila studie. Milionům lidí hrozí hladomor
11. 3. 2025
Analýza odhaduje, že kvůli všudypřítomným mikroplastů se ztrácí 4 až 14 % světových základních plodin, jako je pšenice, rýže a kukuřice. Podle vědců by se situace mohla ještě zhoršit, protože mikroplastů se do životního prostředí dostává stále více.
V roce 2022 bylo hladem postiženo přibližně 700 milionů lidí. Vědci odhadli, že znečištění mikroplasty by mohlo v příštích dvou desetiletích zvýšit počet lidí ohrožených hladem o dalších 400 milionů, a označili to za „alarmující scénář“ pro globální potravinovou bezpečnost.
Další vědci označili tento výzkum za užitečný a aktuální, ale upozornili, že tento první pokus o kvantifikaci dopadu mikroplastů na produkci potravin bude třeba potvrdit a upřesnit dalším sběrem dat a výzkumem.
Roční ztráty na úrodě způsobené mikroplasty by mohly mít podobný rozsah jako ztráty způsobené klimatickou krizí v posledních desetiletích, uvedli vědci, kteří stojí za novým výzkumem. Svět již nyní čelí výzvě, jak udržitelným způsobem vyprodukovat dostatek potravin. Očekává se, že do roku 2058 vzroste celosvětová populace na 10 miliard.
Mikroplasty se rozkládají z obrovského množství odpadu vyhozeného do životního prostředí. Brání rostlinám ve využívání slunečního světla k růstu, a to mnoha způsoby, od poškozování půdy až po přenášení toxických chemikálií. Částice pronikly na celou planetu, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány.
„Lidstvo se snaží zvýšit produkci potravin, aby uživilo stále rostoucí populaci, [ale] toto pokračující úsilí je nyní ohroženo znečištěním plasty,“ uvedli vědci pod vedením profesora Huana Zhonga z univerzity v čínském Nanjingu. „Tato zjištění zdůrazňují naléhavost [snížení znečištění] pro zajištění celosvětových zásob potravin tváří v tvář rostoucí plastové krizi.“
Těla lidí jsou již nyní ve velké míře kontaminována mikroplasty, které konzumují prostřednictvím potravin a vody. Byly nalezeny v krvi, mozku, mateřském mléce, placentě a kostní dřeni. Jejich dopad na lidské zdraví je z velké části neznámý, ale byly spojovány s mrtvicemi a infarkty.
Prof. Denis Murphy z Univerzity Jižního Walesu řekl: „Tato analýza je cenná a včasná, protože nám připomíná potenciální nebezpečí znečištění mikroplasty a naléhavost řešení tohoto problému, [ale] některé z hlavních číselných údajů vyžadují další výzkum, než je bude možné přijmout jako spolehlivé předpovědi.“
Nová studie, publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, zkombinovala více než 3 000 pozorování vlivu mikroplastů na rostliny, která pocházela ze 157 studií.
Předchozí výzkumy naznačily, že mikroplasty mohou rostliny poškozovat mnoha způsoby. Znečišťující částice mohou blokovat přístup slunečního světla k listům a poškozovat půdu, na níž jsou rostliny závislé. Když jsou mikroplasty přijímány rostlinami, mohou blokovat kanály pro přísun živin a vody, vyvolávat nestabilní molekuly, které poškozují buňky, a uvolňovat toxické chemické látky, které mohou snižovat hladinu fotosyntetického barviva chlorofylu.
Vědci odhadli, že mikroplasty snižují fotosyntézu suchozemských rostlin přibližně o 12 % a mořských řas, které jsou základem potravního řetězce v oceánech, přibližně o 7 %. Tyto údaje pak extrapolovali a vypočítali snížení růstu pšenice, rýže a kukuřice a produkce ryb a mořských plodů.
Odhadované ztráty plodin se nejvíce vyskytovaly v Asii, kde se snížení u všech tří druhů plodin pohybuje mezi 54 a 177 miliony tun ročně, což je přibližně polovina celosvětových ztrát. Pšenice v Evropě byla rovněž silně zasažena, stejně jako kukuřice ve Spojených státech. V dalších regionech, jako je Jižní Amerika a Afrika, se těchto plodin pěstuje méně, ale údajů o kontaminaci mikroplasty je mnohem méně.
V oceánech, kde mikroplasty mohou obalovat řasy, byly ztráty ryb a mořských plodů odhadnuty na 1 až 24 milionů tun ročně, což představuje asi 7 % celkového množství a dostatek bílkovin pro nasycení desítek milionů lidí.
Vědci použili k posouzení dopadu mikroplastů na produkci potravin také druhou metodu, model strojového učení založený na aktuálních údajích o míře znečištění mikroplasty. Podle nich přinesl podobné výsledky.
„Důležité je, že tyto nepříznivé účinky se s vysokou pravděpodobností rozšíří z oblasti potravinové bezpečnosti i na zdraví planety,“ uvedl Zhong a jeho kolegové. Snížená fotosyntéza v důsledku mikroplastů může také snižovat množství CO2, které z atmosféry odebírá obrovský fytoplanktonní květ v pozemských oceánech, a narušovat rovnováhu dalších ekosystémů.
Prof. Richard Lampitt z britského Národního oceánografického centra uvedl, že závěry je třeba brát s rezervou. „Mám značné obavy o kvalitu původních údajů použitých modelem, což vedlo k nadměrným spekulacím o vlivu kontaminace plasty na zásoby potravin,“ řekl. Výzkumníci uznali, že je zapotřebí více údajů, a uvedli, že by to vedlo k přesnějším odhadům.
Světovým státům se v prosinci nepodařilo dosáhnout dohody o smlouvě OSN o omezení znečištění plasty, ale v srpnu budou jednání obnovena. Vědci uvedli, že jejich studie je „důležitá a včasná pro probíhající jednání a vypracování akčních plánů a cílů“.
Diskuse