Británie nebude schopna bez USA udržet v provozu své jaderné zbraně

8. 3. 2025

 
K výzvám, aby Británie vypracovala alternativní plány, se připojil ui bývalý britský ministr zahraničí sir Malcolm Rifkind, který v 90. letech inicioval rozhovory mezi Spojeným královstvím a Francií o spolupráci v oblasti jaderných zbraní.

„Je  nutné, aby Británie a Francie těsněji spolupracovaly, protože pokud by došlo ke zpochybnění americké spolehlivosti, pak by Evropa mohla být tváří v tvář ruské agresi bezbranná.“ řekl.

„Příspěvek Ameriky musí být nyní do jisté míry zpochybněn, ne dnes nebo zítra, ale v průběhu několika příštích let a rozhodně, dokud budou Trump a jemu podobní lidé ve Washingtonu vládnout.“

Velká Británie je - na rozdíl od Francie - silně provázána s USA, pokud jde o udržování svých jaderných zbraní, které jsou konstruovány, vyráběny a udržovány v USA na základě dohody z roku 1958. Podle výzkumu Bradfordské univerzity měla Británie v roce 2008 po nákupu z amerických zásob ještě 50 raket.

„Británie ráda nazývá svou jadernou pozici nezávislou, ale to samozřejmě absolutně není,“ řekl Hans Kristensen, který monitoruje stav jaderných sil pro Federaci amerických vědců, americký thinktank.

„Je možné, že Británie může odpalovat zbraně nezávisle na USA, ale pod tím se skrývá celá infrastruktura zahrnující raketové oddíly na ponorkách, samotné rakety, to vše dodávají Američané.“

Obranní analytici zdůrazňují, že je třeba plánovat scénář, kdy se transatlantické vztahy rozpadnou do té míry, že USA odmítnou poskytnout Spojenému království rakety.

Dr. Marion Messmerová, vedoucí výzkumná pracovnice v Chatham House a odbornice na politiku v oblasti jaderných zbraní, uvedla:  „Bylo by to velké riziko, kdyby se s tím nepočítalo, ale britská vláda o tom nemůže příliš veřejně mluvit, protože by nechtěla Trumpově administrativě nebo Rusku vnuknout nějakou myšlenku.“

Zdůraznila, že vývoj náhrady za Trident nebo jeho přizpůsobení pro použití bez USA by byly „nesmírně komplikované“ a nákladné, ale dodala, že mezi nápady, které se objevují, patří hledání způsobů, jak by Británie mohla odpalovat jaderné zbraně spíše vzduchem než po moři.

„Nebylo by pravděpodobně možné vzít hlavice, které Velká Británie používá pro odpalování z ponorek, a přizpůsobit je pro odpalování ze vzduchu. Velmi pravděpodobně byste museli vyvinout celou novou hlavici. To by vyžadovalo vše od nových montážních zařízení a plánování pracovních sil, ale pro Británii by to mohla být výhodná investice,“ řekla.

„Mohli byste doufat, že Francie - nejzřejmější uchazeč, s nímž by Británie mohla spolupracovat - má nosič podobný Tridentu, který by se dal snadno upravit, ale vyžadovalo by to, aby francouzská vláda a francouzský jaderný arzenál byly ochotny se o tyto věci  podělit s Británií.“