Kanada a Mexiko vracejí úder po Trumpově příkazu k zavedení drastických cel

2. 2. 2025

 
Američanům Trudeau vzkázal: „Cla proti Kanadě ohrozí vaše pracovní místa a mohou vést k uzavření amerických montážních závodů na výrobu automobilů a dalších výrobních zařízení. Zvýší vaše náklady včetně nákladů na potraviny v obchodě a na benzín u pumpy. Ztíží vám přístup k cenově dostupným dodávkám životně důležitého zboží, které má zásadní význam pro bezpečnost USA, jako je nikl, potaš, uran, ocel a hliník.“

Trudeau dodal: „Cla porušují dohodu o volném obchodu, kterou jsme s prezidentem Trumpem spolu s naším mexickým partnerem před několika lety vyjednali a podepsali.“ Tím měl na mysli dohodu mezi Spojenými státy a Mexikem a Kanadou (USMCA), která byla vypracována z velké části na Trumpovu žádost poté, co během svého prvního funkčního období ve funkci prezidenta USA roztrhal předchozí dohodu o volném obchodu v Severní Americe (Nafta).

Pro začátek Kanada od úterý uvalí 25% cla na americké zboží dovážené do Kanady v hodnotě 30 miliard kanadských dolarů. Během tří týdnů se pak cla přidají na dovoz z USA v hodnotě 125 miliard kanadských dolarů.

Trudeau uvedl, že kanadská průmyslová odvětví, jako je například ropný průmysl, by mohla „mít na Spojené státy páku“, ale žádné jednotlivé odvětví by nemělo nést větší zátěž než ostatní v souvislosti s americkými cly a reakcí Kanady na ně. Doug Ford, premiér kanadské průmyslové a obchodní velmoci, provincie Ontario, již dříve uvedl: „Kanada nyní nemá jinou možnost než vrátit úder a tvrdě udeřit. Kanada má tolik toho, co Amerika potřebuje: vysoce kvalitní nikl a další kritické nerosty, energii a elektřinu, uran, potaš, hliník. Musíme maximalizovat naše nátlakové body a využít je s maximálním účinkem.“

Trudeau vyzval Kanaďany, aby „kupovali méně amerických výrobků ... vybírali si raději kanadské výrobky a služby než americké. Provincie vyhlašují opatření, jako je odstranění amerických lihovin ze svých obchodů“. Kanada chce „povzbudit Američany, aby od těchto cel ustoupili, a my využijeme veškerý soubor nástrojů, které máme k dispozici“, uvedl premiér. Jako příklad uvedl, že cla se budou týkat amerického piva, vína a bourbonu, jakož i ovoce a ovocných šťáv, včetně pomerančového džusu z Trumpova domovského státu Florida. Kanada se rovněž zaměří na zboží včetně oblečení, sportovního vybavení a domácích spotřebičů.

„Nežádali jsme o to, ale neustoupíme,“ řekl Trudeau.

Trump široce obvinil Kanadu a Mexiko, že přes své hranice pouštějí nelegální drogy a nelegální přistěhovalce a zároveň nespravedlivě profitují z obchodu s USA. V sobotu podepsal tři exekutivní příkazy, kterými uvalil 25% cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady. Trump uvalil 10% clo na vývoz kanadské ropy a také 10% clo na dovoz z Číny.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že nařídila svému ministru hospodářství, aby zavedl celní a necelní opatření na obranu zájmů Mexika. Sheinbaumová uvedla, že její země by měla postupovat s „chladnou hlavou“ a plánovanou odvetnou reakcí. Během projevu na nesouvisející akci, několik minut poté, co se objevily zprávy o Trumpových clech, se zdálo, že Sheinbaumová mobilizuje svou základnu. „Když jednáme s jinými národy, když mluvíme s jinými národy, vždy tak činíme se vztyčenou hlavou, nikdy ne se sklopenou hlavou,“ řekla.

Trumpův úřad uvedl, že čínští představitelé nedokázali zabránit tomu, aby se prekurzory drog dodávaly do Mexika a používaly je kartely. Tvrdil také, že mexičtí obchodníci s drogami mají „nepřijatelné spojenectví s mexickou vládou“.

V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích Sheinbaumová uvedla:  „Kategoricky odmítáme pomluvy Bílého domu o tom, že mexická vláda má spojenectví se zločineckými organizacemi“. Navrhla zřídit s Trumpem pracovní skupinu pro boj proti problémům, které má s Mexikem, a řekla: „Problémy se nevyřeší uvalením cel.“

Čínské ministerstvo obchodu v neděli uvedlo, že uvalení cel ze strany USA „vážně porušuje“ pravidla Světové obchodní organizace (WTO), a vyzvalo USA k „upřímnému dialogu a posílení spolupráce“.

Trump se odvolával na devastaci amerických ulic nelegální drogou fentanyl - vyráběnou z čínských přísad -, ale ministerstvo zahraničí v Pekingu uvedlo: „Fentanyl je problémem Ameriky. Čínská strana uskutečnila se Spojenými státy rozsáhlou spolupráci v oblasti boje proti drogám a dosáhla pozoruhodných výsledků.“

Trumpovy kroky připravily půdu pro škodlivou obchodní válku mezi USA a třemi z jejich hlavních obchodních partnerů. Trump rovněž pohrozil zavedením cel vůči zemím Evropské unie.

Trumpova cla měla údajně vstoupit v platnost v úterý, přičemž byla stanovena odvetná doložka, která je měla zvýšit, pokud by se Mexiko, Kanada nebo Čína pokusily v reakci na ně zavést vlastní cla.

Trump zavádí cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích. Prezident se při zavádění svého nařízení odvolával na opiátovou krizi v USA a svaloval velkou část viny za obchod s drogami na Kanadu.

V příspěvku na sociální síti Truth Social Trump uvedl: „Musíme chránit Američany a mou povinností jako prezidenta je zajistit bezpečnost všech. Ve své kampani jsem slíbil, že zastavím příliv nelegálních přistěhovalců a drog přes naše hranice, a Američané pro to v drtivé většině hlasovali.“

V informačním listu o clech se Trump při svém rozhodnutí rovněž odvolával na „hrozbu, kterou představují nelegální přistěhovalci“.

Trumpovo rozhodnutí uvalit 10% celní sazbu na kanadské energetické produkty se zdá být jakýmsi uznáním toho, že cla mohou podnítit růst cen. Bílý dům tvrdí, že cla nebudou rozdmýchávat plameny inflace.

Cla by mohla mít neblahé důsledky pro Mexiko. „Musíme si uvědomit, že 40 % mexického HDP tvoří vývoz,“ uvedla Gabriela Sillerová, ředitelka ekonomické analýzy ve společnosti Grupo Financiero Base, a dodala, že v případě zachování cel by se mexická ekonomika mohla dostat do ‚vážné recese‘.

Americká obchodní komora v Mexiku, která zastupuje americké společnosti v Mexiku, uvedla, že cla zasáhnou obě ekonomiky a „neřeší skutečné problémy v oblasti bezpečnosti, migrace a obchodu s drogami“, a dodala, že „America First neznamená America Alone“.

Ekonomové opakovaně bijí na poplach, že vyšší cla zvýší ceny spotřebního zboží pro Američany, což zhorší zvýšené životní náklady. Trump sice v pátek uznal, že jeho cla mohou vyvolat „dočasné krátkodobé narušení“.

Uvedl, že doufá, že Američané pochopí, proč je zavádí. „Cla nezpůsobují inflaci,“ tvrdil Trump. „Způsobují úspěch.“

Washingtonská senátorka Patty Murrayová napsala na sociální síti: „Trumpova cla budou stát peníze americké rodiny - doslova. Za jejich zvýšení nezaplatí Mexiko, Kanada nebo Čína, ale vy. A pocítíte to na své peněžence všude, kde nakupujete.“

Coloradský guvernér Jared Polis souhlasil: „Trumpova cla budou daní pro Coloradany a americké rodiny a zdraží vše od potravin po benzín. Trumpova cla nás činí méně konkurenceschopnými, poškozují lidi a upřímně řečeno nedávají žádný smysl.“

Konzervativní skupina Tax Foundation odhadla, že Trump v letech 2018 a 2019 uvalil cla na výrobky v hodnotě přibližně 380 miliard dolarů. Nadace to označila za „jedno z největších zvýšení daní za poslední desetiletí“.