K dosažení míru na Blízkém východě je nutno odstranit nejen Hamás, ale i Netanjahuovu vládu

17. 11. 2023

čas čtení 5 minut

Poznej svého nepřítele - a poznej i svého spojence. Příliš mnoho z těch, kteří prosazují ten či onen výsledek války mezi Izraelem a Hamásem, špatně odhaduje zúčastněné strany, píše Jonathan Freedland.

Začněme těmi, kteří se podívají na spoušť způsobenou v Gaze - na mnoho tisíc mrtvých, na hromadu trosek, která byla kdysi největším palestinským městem na světě - a rozhodnou se, že ať už se Hamás 7. října dopustil jakýchkoli hrůz, jistě už utrpěl dostatečnou ránu. Takové uvažování zásadně nechápe povahu této organizace. Hamas je totiž jiný druh nepřítele, který neodpovídá obvyklým válečným teoriím. Jednoduše řečeno, nevadí mu, když umírají jeho vlastní lidé.

Hamás utratil stovky milionů dolarů - z velké části z peněz mezinárodní pomoci - nikoliv na základní služby pro obyvatele Gazy, ale na budování a vybavení sítě podzemních tunelů, o nichž opět výslovně prohlásil, že jsou určeny výhradně pro jeho vlastní potřebu. Jak řekl jeden z vůdců Hamásu, obyčejní lidé v Gaze, kteří potřebují ochranu, by se měli obrátit na OSN.

Svou roli zde hraje i ideologie násilného džihádismu, která je často přehlížena. Na Západě je spousta lidí, kteří by rádi viděli Hamás jen jako hnutí odporu v ušlechtilé tradici národně osvobozeneckých bojů. To však nezohledňuje doktrinální odhodlání Hamásu. Násilný džihádismus není rétorická póza: je to živoucí krédo Hamásu. Skutečně věří, že když zemře někdo z jeho lidí - dokonce i dítě zabité při náletu - jde rovnou do ráje jako mučedník.

Proti nepříteli, který takto smýšlí, obvyklé nátlaky nefungují. Není snadné si představit dohodu s takovým protivníkem, rozhodně ne takovou, jakou Benjamin Netanjahu tak katastrofálně udržoval posledních 15 let.

Proto Spojené státy, Evropská unie a další spojenci dospěli ke stejnému závěru jako izraelská vláda: že musí být Hamás "poražen".

Všimněte si však, že takto neuvažují jen západní vlády. Pes, který v tomto příběhu neštěkl - nebo ještě neštěkl -, jsou vlády těch arabských států, které mají vazby na Izrael, včetně států Perského zálivu, které podepsaly Abrahámské dohody, spolu se Saúdskou Arábií, jejíž chystanou dohodu o "normalizaci" s Izraelem byl Hamás zřejmě odhodlán zmařit. Navzdory všemu krveprolití v Gaze tyto státy nepřerušily vztahy s USA.

Západ vyzval k "politickému řešení" - s vyloučením Hamásu, který podle něj "není partnerem pro nic" -, aby se Izraelci a Palestinci vrátili k řešení dvou států. Jenže Západ špatně čte jednoho z klíčových hráčů - v tomto případě současnou izraelskou vládu.

Biden a spol. totiž přehlížejí skutečnost, že Netanjahu a jeho koalice jsou zcela proti právě tomu uspořádání, které západní spojenci Izraele obhajují. Jedná se o nejpravicovější vládu v historii Izraele. Jsou v ní ministři, kteří fantazírují o tom, že srovnají Gazu se zemí jadernou bombou nebo ji znovu osídlí židovskými osadami, které byly v roce 2005 odstraněny, a další ministři, kteří už nyní maří jakoukoli možnost spolupráce s jediným subjektem, který by mohl věrohodně zaplnit vakuum v Gaze po nástupu Hamásu: s palestinskou samosprávou.

Pokud to není ministr financí a prokázaný fanatik Bezalel Smotrich, který odmítá převádět daňové příjmy úřadu, čímž upírá úředníkům jejich platy a zvyšuje šanci, že budou naverbováni Hamásem, je to ultranacionalista s přesvědčením o terorismu, ministr veřejné bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, který rozdává zbraně extremistům, o nichž je známo, že jsou nebezpeční, a to vše ve jménu sebeobrany. 

Tato dvojice je hrdiny pro osadníky na Západním břehu Jordánu, kteří vedou nedostatečně medializovanou kampaň násilí a šikany proti Palestincům - od 7. října jich bylo zabito nejméně 190 - jako by chtěli na tomto okupovaném území zažehnout třetí intifádu. 

Netanjahu nedělá nic, aby je omezil, protože potřebuje jejich hlasy v parlamentu, aby se udržel u moci - a potřebuje se udržet u moci, aby si byl jistý, že se nedostane do vězení, protože stojí před soudem kvůli obvinění z korupce.

Washington, Brusel a Londýn tedy v současné době podporují Izrael, protože se shodují, že bez odstranění Hamásu není možný mír. Mnohem méně jim je jasné, že bez odstranění Netanjahua a jeho přisluhovačů není mír taky možný. Západní vlády i demonstranti, kdo zaplňují ulice, aby je odsoudili, musí mít jasno o povaze svých nepřátel - a svých spojenců.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3427

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2023