Vysávat uhlík ze vzduchu? Americké zařízení uvádí na trh nové řešení pro ochranu klimatu
20. 11. 2023
čas čtení
6 minut
Přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu je v Kalifornii realitou díky zařízení, které se zavázalo, že nebude přijímat investice z ropy a zemního plynu
Uvnitř rozlehlého nového skladu v kalifornském městě Tracy jsou v úhledných řadách naskládány vysoké věže zásobníků s šedým práškem.
To vše je součástí
společnosti Heirloom, která slibuje, že pomocí vápence bude přímo
odstraňovat oxid uhličitý ze vzduchu a ukládat ho hluboko do betonu, aby
se nedostal do atmosféry. Zařízení - první komerční závod na přímé
zachycování oxidu uhličitého (DAC) v USA - bylo otevřeno minulý týden.
Zachycování a ukládání uhlíku ze vzduchu bylo kdysi považováno za přitažené za vlasy. Dnes jej vědci a političtí představitelé považují za nevyhnutelný nástroj ke zmírnění klimatické krize. Peníze ze soukromých i veřejných zdrojů se jen hrnou a Bidenova administrativa se zavázala vynaložit nejméně 3,7 miliardy dolarů na rozjezd DAC a dalších projektů na odstraňování uhlíku po celých Spojených státech.
Zařízení společnosti Heirloom využívá vápenec - druhý nejrozšířenější minerál na Zemi - k pohlcování uhlíku ze vzduchu. Proces začíná, když průmyslové pece zahřejí vápenec na teplotu 899 °C, čímž se rozkládá na oxid uhličitý a oxid vápenatý.
Oxid uhličitý se pak ukládá do betonu, který lze použít pro stavební projekty. Zbylý prášek - oxid vápenatý - se rozprostře na zásobníky, které se postříkají vodou a na volném prostranství absorbují uhlík, který se přirozeně váže na tento plyn. Proces pak začíná znovu, přičemž se pomocí tepla oddělí nově zachycený uhlík.
Šéf společnosti Heirloom Shashank Samala říká, že ho k opatřením v oblasti klimatu inspirovalo jeho dětství v jihovýchodní Indii, kde vyrůstal mezi vlnami veder a sucha, a doufá, že tento sklad bude prvním z mnoha. "Pro mě je opravdu důležité pracovat na řešení, které má skutečně smysluplný a rozsáhlý dopad na změnu klimatu, aby se to skutečně změnilo," řekl.
Udělat znatelnou díru může nějakou dobu trvat. Zařízení může absorbovat maximálně 1 000 tun CO2 ročně, což je jen zlomek ročních emisí z plynové elektrárny. Společnost doufá, že do roku 2035 odstraní 1 miliardu tun oxidu uhličitého, ačkoli Samala připouští, že rozšiřování bude náročné: aby společnost dosáhla svých cílů v příštích 12 letech, bude muset každý rok třikrát zvýšit svou kapacitu.
Toto rozšiřování si vyžádá také peníze a technologické firmy se pouštějí do přímého zachycování vzduchu: Microsoft podepsal dlouhodobou smlouvu se společností Heirloom na odsávání až 315 000 tun CO2, aby kompenzoval vlastní emise technologické společnosti a dosáhl svých čistých nulových cílů. Fond s názvem Frontier přislíbil společnosti Heirloom a dalšímu podniku zabývajícímu se pohlcováním oxidu uhličitého 46,6 milionu dolarů.
Heirloom tvrdí, že je poháněn obnovitelnou energií od místního dodavatele a že nebude přijímat investice od ropných a plynárenských společností. Jedním z využití uhlíku zachyceného ze zařízení DAC je zlepšení těžby ropy vstřikováním uhlíku do ropných vrtů, aby se zvýšila jejich produktivita, ale to není v souladu s hodnotami společnosti. "Cítili jsme, že tento prostor potřebuje vedení a hodnoty, a chtěli jsme zajistit, aby oxid uhličitý získaný ze vzduchu nebyl využíván jako záminka k vypouštění dalšího CO2 do ovzduší," řekl Samala.
Společnost Heirloom získala od amerického ministerstva energetiky dotaci ve výši 600 milionů dolarů na vybudování centra v Louisianě, které dokáže zpracovat až milion tun ročně. Zařízení jsou modulární, říká Samala, takže jde o to, aby se vápenec ukládal na větší zásobníky a na nich pak budou další zásobníky
Společnost Heirloom získala od ministerstva energetiky dotaci 600 milionů dolarů na vybudování centra v Louisianě, které může zpracovat až milion tun ročně. Zařízení jsou modulární, říká Samala, takže jde o to, aby se vápenec ukládal do větších zásobníků a stohoval se do dalších zásobníků.
Podle Farzana Kazemifara, strojního inženýra ze Státní univerzity v San José, stále existují překážky, které významně přispívají ke snižování emisí oxidu uhličitého. Přímé zachycování vzduchu je nákladný a energeticky náročný proces. Protože se z atmosféry odstraní jen nepatrná část uhlíku, je potřeba hodně vzduchu - a hodně výkonných ventilátorů - aby se protlačilo dostatečné množství materiálu a získal se uhlík.
"Atmosféra je velká a jakékoli přímé zachycování uhlíku vzduchem je malé a ekonomicky je stále náročné," řekl Brad Sageman, vědec zabývající se Zemí a planetami na Northwestern University. Podle něj je však důležité zabývat se všemi možnými řešeními klimatické krize, "protože i když se nám podaří uplatnit všechna, stále si nejsme jisti, zda se nám podaří problém vyřešit".
Samala říká, že doufá, že si svět začne všímat přímého zachycování vzduchu a role, kterou může hrát; stejně jako městské samosprávy platí za odvoz odpadků, lidé by měli přemýšlet o tom, že budou platit za odstraňování uhlíku, který produkují. "Musíme platit za CO2, který vypouštíme do ovzduší," řekl.
Zdroj v angličtině ZDE
2643
Diskuse