Svět se řítí do "neprobádaného území zkázy",varuje nová zpráva o klimatu

14. 9. 2022

čas čtení 7 minut
 

Podle zprávy organizace United in Science  vlády a podniky nedokážou dostatečně rychle jednat. Počasí je stále extremnější


Šance světa vyhnout se nejhorším následkům klimatické katastrofy se rychle snižují, protože vstupujeme na "neprobádané území zkázy" vzhledem k tomu, že se nám nedaří snížit emise skleníkových plynů a přijmout opatření potřebná k odvrácení katastrofy, uvedli přední vědci.

Podle zprávy organizace  United in Science zveřejněné v úterý vlády a podniky navzdory sílícím varováním v posledních letech nemění své jednání dostatečně rychle. Důsledky se již projevují ve stále extrémnějším počasí po celém světě a hrozí, že v klimatickém systému vyvoláme "body zvratu", které budou znamenat rychlejší a v některých případech nevratné změny.

 
Nedávné záplavy v Pákistánu, které podle tamního ministra pro klima zaplavily třetinu země, jsou nejnovějším příkladem extremního počasí, které ničí rozsáhlé oblasti světa. Vlna veder v Evropě včetně Velké Británie letos v létě, dlouhotrvající sucho v Číně, megasucho v USA a téměř hladové podmínky v některých částech Afriky rovněž odrážejí stále častější extrémy počasí.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl: "Na novém rozsahu těchto katastrof není nic přirozeného. Jsou daní za závislost lidstva na fosilních palivech. Letošní zpráva United in Science ukazuje, že dopady na klima směřují do dosud neprobádaného území zkázy."

Podle zprávy je  pravděpodobné, že během příštích pěti let bude teplota na světě o více než 1,5°C vyšší než v předindustriálním období. Vlády se na přelomovém klimatickém summitu OSN COP 26 v Glasgow v listopadu loňského roku dohodly, že se zaměří na udržení teploty v mezích 1,5 °C, ale jejich závazky a opatření ke snížení emisí nedosahují potřebných hodnot, uvádí zpráva.

Od summitu COP26 přiměla invaze na Ukrajinu a prudký růst cen plynu některé vlády k návratu k fosilním palivům, včetně uhlí. Guterres varoval před tímto nebezpečím: "Každý rok zdvojnásobujeme tuto závislost na fosilních palivech, i když se její příznaky rapidně zhoršují."

Podle zprávy se svět také nedokázal přizpůsobit důsledkům klimatické krize. Guterres odsoudil bohaté země, které rozvojovým zemím slíbily pomoc, ale nesplnily ji. "Je skandální, že rozvinuté země neberou nutné změny  vážně a zbavily se svých závazků pomoci rozvojovému světu," řekl.

Bohaté země by podle něj měly na pomoc zemím s adaptací poskytnout 40 miliard dolarů  ročně a do roku 2030 tuto částku zvýšit na 300 miliard dolarů ročně.

Otázka adaptace na dopady extrémního počasí a "ztráty a škody", které zranitelné země pociťují, bude pravděpodobně jedním z klíčových témat nadcházejících listopadových klimatických jednání OSN v Egyptě (COP27). Přední osobnosti se obávají o vyhlídky této konference, neboť geopolitické otřesy ohrozily křehký konsensus dosažený v Glasgow.

Tasneem Essop, výkonná ředitelka organizace Climate Action Network, uvedla, že vlády se musí na konferenci COP27 připravit s akčními plány, které budou odrážet naléhavost krize. "Děsivý obraz, který vykresluje zpráva United in Science, je již dnes realitou pro miliony lidí, kteří čelí opakujícím se klimatickým katastrofám. Vědecké poznatky jsou jasné, přesto závislost na fosilních palivech ze strany chamtivých korporací a bohatých zemí vede ke ztrátám a škodám pro komunity, které se o současnou klimatickou krizi přičinily nejméně."

Dodala: "Pro ty, kteří již zažívají klimatickou krizi, zejména na globálním jihu, musí konference Cop27 v Egyptě odsouhlasit nové financování, které jim pomůže obnovit jejich životy."

Zprávu United in Science koordinovala Světová meteorologická organizace a podílejí se na ní Program OSN pro životní prostředí, Úřad OSN pro snižování rizika katastrof, Světový program pro výzkum klimatu, Global Carbon Project, britský Meteorologický úřad a Urban Climate Change Research Network.

Vědci z Oxfordské univerzity samostatně uvedli, že přechod světové ekonomiky na nízkouhlíkové hospodářství by do roku 2050 ušetřil světu nejméně 12 bilionů dolarů ve srovnání se současnou úrovní využívání fosilních paliv. Rostoucí ceny plynu ukázaly zranitelnost ekonomik závislých na fosilních palivech.


Studie, která byla v úterý zveřejněna v časopise Joule, zjistila, že rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a další formy čisté energie by byl pro ekonomiku přínosem, protože náklady na zelené technologie prudce klesly.

Rupert Way, postdoktorand na Smith School of Enterprise and the Environment v Oxfordu, spoluautor tohoto  článku, sdělil: "Předchozí modely předpovídající vysoké náklady na přechod na bezuhlíkovou energetiku odrazovaly společnosti od investic a znervózňovaly vlády při stanovování politik, které by urychlily přechod na energetiku a snížily závislost na fosilních palivech. Náklady na čistou energii však v posledním desetiletí prudce klesly, a to mnohem rychleji, než tyto modely předpokládaly."

Zpráva United in Science zjistila:

-  Posledních sedm let bylo nejteplejších v historii a existuje 48% pravděpodobnost, že alespoň v jednom roce z příštích pěti bude průměrná roční teplota dočasně o 1,5 °C vyšší než průměr z let 1850-1900.

- Předpokládá se, že v letech 2022-2026 bude průměrná globální teplota o 1,1 až 1,7 C vyšší než v předindustriálním období a existuje 93% pravděpodobnost, že alespoň jeden rok z příštích pěti bude teplejší než nejteplejší rok v historii, rok 2016.

- Poklesy emisí oxidu uhličitého během výluk spojených s pandemií covidu-19 byly dočasné a emise oxidu uhličitého z fosilních paliv se loni vrátily na úroveň před pandemií.

- Národní závazky týkající se emisí skleníkových plynů nestačí k tomu, aby se globální oteplení udrželo na úrovni 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí.

- Katastrofy související s klimatem způsobují hospodářské ztráty ve výši 200 milionů dolarů denně.

- Téměř polovina planety - 3,3 až 3,6 miliardy lidí - žije v oblastech vysoce ohrožených dopady klimatické krize, ale méně než polovina zemí má systémy včasného varování před extrémním počasím.

- S rostoucím globálním oteplováním nelze vyloučit "body zvratu" v klimatickém systému. Mezi ně patří vysychání amazonských deštných pralesů, tání ledovců a oslabení atlantické meridionální cirkulace, známé jako Golfský proud.

- Do roku 2050 bude více než 1,6 miliardy lidí žijících v 97 městech pravidelně vystaveno průměrným tříměsíčním teplotám dosahujícím nejméně 35 °C.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3925

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2022