Ve Švédsku ve volbách zvítězila ultrapravice

15. 9. 2022

Mezi SD a umírněnými, křesťanskými demokraty a liberály neexistuje žádná formální dohoda o tom, jak budou společně vládnout, ačkoli středopravicové strany prohlásily, že nebudou počítat s ministerskými posty pro krajní pravici.

Silný výsledek SD, který z ní činí druhou největší švédskou stranu - a největší pravicovou stranu s více než 20 % hlasů - ji však staví do silné pozice, aby si výměnou za podporu v parlamentu vymohla ústupky.

"Nyní začíná práce na tom, aby bylo Švédsko opět dobré," napsal na Facebooku lídr SD Jimmie Åkesson.

"Už máme dost neúspěšné sociálnědemokratické politiky, která po osm let stále vedla zemi špatným směrem. Je čas začít znovu budovat bezpečnost, blahobyt a soudržnost. Je čas postavit Švédsko na první místo," napsal.

Ulf Kristersson, jehož strana Umírnění skončila v průzkumu na třetím místě s 19 % hlasů a který se nyní může stát novým premiérem, poděkoval voličům za důvěru a řekl: "Nyní bude ve Švédsku pořádek."

Konečné sčítání ukázalo, že Pravý blok získal 49,6 % hlasů, zatímco Levý blok 48,9 %.

Vzhledem k těsnosti hlasování a nejistotě ohledně konečného výsledku se všechny strany od uzavření volebních místností v neděli večer zdržely prohlášení o možné nové vládě. Některá klíčová bojiště pro budoucí pravicovou koaliční vládu s vlivem SD se však již vyjasnila.

Vlajkový zpravodajský magazín švédské televize v úterý večer odvysílal krátký rozhovor s šéfem Švédského výboru proti antisemitismu, který vyjádřil obavy, že by výsledek mohl povzbudit rasisty, a zopakoval dřívější obvinění, že SD má nejednoznačné názory na to, zda židé mohou být Švédy. Björn Söder, bývalý stranický tajemník SD a ústřední postava vedení strany, následně obvinil vysílání z předpojatosti a propagandy a požadoval, aby bylo veřejnoprávní vysílání "zásadně reformováno". Bývalý poslanec strany Umírnění přirovnal ve svém tweetu veřejnoprávní službu k "rakovinnému nádoru".

Těsná většina, které se těší pravice, však naznačuje, že jakákoli budoucí vláda bude křehká a zranitelná vůči jednotlivým poslancům, kteří budou hlasovat podle svého svědomí. Jedna poslankyně Liberální strany již ve středu slíbila, že se pokusí vládu s účastí SD svrhnout , pokud konečný výsledek potvrdí její zvolení do parlamentu.

"Šla jsem k volbám, abych hájila lidská práva a svobody," řekla Romina Pourmokhtari švédským médiím. "Právě tam budeme muset my, liberálové, v příštích letech mířit svou palbou."

Švédští demokraté, kteří se koncem 80. let minulého století vynořili z řad násilných švédských neonacistických skupin, se usilovně a opakovaně snaží vyloučit rasisty a extremisty ze svých řad a prezentovat se jako sociálně konzervativní strana, jejímž cílem je obrana švédských národních tradic a kultury. Zastavení imigrace z mimoevropských zemí je však ústředním bodem politiky strany a klíčem k jejímu volebnímu úspěchu. Podle deklarované politiky SD "otevřeného švédství" se Švédem může stát kdokoli, kdo se naučí jazyk a přijme kulturu, ale pojem švédský muslim se podle výzkumníků tomuto přístupu vymyká.

"Je to historický okamžik, jedna éra skončila," řekl Jonas Hinnfors, profesor politiky na Göteborské univerzitě. "Zatím neznáme rozsah nadcházejících změn, ale posledních 50 nebo 60 let probíhal trvalý vývoj směrem k široce sociálně liberálním hodnotám, individuálním svobodám a právům menšin, k čemuž přispěla jak levice, tak pravice.

"Ať už se nyní stane cokoli, v závislosti na tom, do jaké míry bude SD schopna uplatňovat svůj vliv, tento vývoj pravděpodobně skončil a budeme svědky odbourávání některých věcí, které jsme považovali za samozřejmé."