Ázerbájdžán a Arménie znovu válčí, což zkomplikovalo hon Evropské unie za energií

15. 9. 2022

čas čtení 3 minuty

Desítky let trvající konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý změnil v krvavou válku, ale schopnost EU ji mediovat je omezena tím, že EU nemůže být nestranná kvůli svému rostoucímu energetickému spojenectví s Ázerbájdžánem bohatým na ropu a plyn.

Tyto obavy se naplnily v úterý, kdy ázerbájdžánské síly zahájily kolosální dělostřeleckou palbu hluboko do arménského území, což vyvolalo odvetné útoky, píše Politico.

Arménské ministerstvo zahraničí uvedlo, že cílem palby byla řada měst včetně Vardenisu, Sotku a Gorisu, zatímco záběry zveřejněné na internetu ukazovaly kouř stoupající z obytných oblastí. Při pohraničních střetech bylo podle obou stran zabito přibližně 49 arménských vojáků a 50 ázerbájdžánských vojáků.

"Reakce EU, stejně jako dalších světových hráčů, na tuto krizi je velmi důležitá," řekl Gegham Stepanyan, ombudsman pro lidská práva v Arcachské republice, etnické arménské enklávě Náhorní Karabach. Stepanyan uvedl, že rostoucí závislost Západu vytváří "dvojí metr" ve srovnání s jeho snahou odříznout Rusko od příjmů z fosilních paliv, které použilo k financování své invaze na Ukrajinu.

"Bohužel, pokud jde o agresi ze strany Ázerbájdžánu, vidíme, že mezinárodní aktéři upouštějí od cílených prohlášení a uplatňování sankcí," řekl Stěpanjan.

Rusko je tradičním spojencem Arménie a jeho jednotky mají garantovat chatrné příměří mezi Arménií a Ázerbájdžánem po bleskové válce v roce 2020, kdy Ázerbájdžán znovu získal velkou část sporného území Náhorního Karabachu.

Arménie požádala Moskvu o intervenci s odvoláním na pakt o vzájemné obraně. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že Moskva je boji "mimořádně znepokojena", ale Rusko své jednotky neaktivuje.

Ázerbájdžán obviňuje Arménii.

"Arménie porušuje závazky vyplývající z příměří - umísťuje personál na našem území, pokládá nášlapné miny a vytváří problémy pro otevření všech hospodářských a dopravních spojení," uvedla mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí Lejla Abdullajevová. "Nemáme zájem na napětí v regionu - máme zájem na míru, ale arménská strana nám to neoplácí."

Brusel vyzývá obě strany, aby ustoupily.

"Vyzýváme k okamžitému zastavení nepřátelských akcí a návratu k jednacímu stolu," uvedl šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell.

Je však snadné pochopit, proč se Jerevan obává, že by blízké vztahy EU s Baku mohly být problémem.

V květnu Brusel představil strategii REPowerEU, v níž se členské země zavázaly, že se během příštích osmi let zcela zbaví ruských uhlovodíků.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívila 18. července v Baku, aby podepsala dohodu, podle níž bude Ázerbájdžán do roku 2027 dodávat EU 20 miliard kubíků zemního plynu ročně.

Kromě posílení vývozu plynu Baku podepsalo také řadu projektů v oblasti solární a vodíkové energie, které mu mají pomoci uspokojit rostoucí poptávku EU po čisté energii.

Arménie toho může nabídnout mnohem méně. Veškerý plyn dováží a je obklopena nepřátelským Tureckem, což jí ztěžuje přístup na světové trhy.

Hlavní ázerbájdžánské exportní ropovody a plynovody vedou přes Gruzii do Turecka a Středozemního moře, ale Ázerbájdžán nyní využívá své nově nabyté moci a snaží se Arménii přimět k otevření dalších obchodních cest.

Baku požaduje, aby Arménie umožnila obchod mezi pevninským Ázerbájdžánem a jeho západní enklávou Nachčivan, která leží podél hranice s Tureckem a je oddělena od zbytku Ázerbajdžánu Arménií.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4147

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2022