Kam dovedou Švédsko fašisti?

18. 9. 2022 / Petr Chadraba

čas čtení 3 minuty
 
Nechvalnou pověst jedenáctého září potvrzují výsledky švédských voleb. Přesně v tu zářijovou neděli letošního roku se začalo ukazovat, že agendu v  donedávna ještě solidárně smýšlejícím Švédsku bude po následující minimálně čtyři roky udávat strana s fašistickými kořeny. Všechny ostatní parlamentní  strany na slogany o nutnosti tvrdých trestů či omezení práva na azyl naskočily už před volbami a podle řady komentátorů tím přelily část svých voličů právě  Švédským demokratům (SD).


SD se tak od letoška stávají druhou největší parlamentní stranou. Je jasné, že Švédsko čekají léta plná pokusů radikálně omezit imigraci, vrátit co nejvíce  přistěhovalců zpět do původních zemí a peníze dosud určené na mezinárodní  rozvojovou podporu se budou nejspíš využívat k posílení armády. Taktika ne  nepodobná budování národního státu.

Od vyhlášení předběžných výsledků oné na Švédsko až nezvykle horké zářijové noci stihli minimálně dva představitelé SD rozvířit dění svými nacistickými a násilnickými výroky. O tom, jak Rebecka Fallenkvist opilá vrávorala po lokále a vykřikovala helg seger, což zní úplně stejně jako švédská verze nacistického pozdravu sieg heil, už se na Britských listech psalo. Její kolega  Linus Bylund zase v opilosti ’zažertoval’, že po volbách se nejvíc těší na  novinářské rugby, tedy jak bude lokty odrážet jejich pokusy o vhled do četných problémů kolem SD.

Jasně, největší parlamentní stranou po volbách i nadále zůstává sociální demokracie s více než 30 procenty hlasů, ale vzestup Švédských demokratů na 20,5 procent nečekali ani Umírnění. Ty z pozice solidní dvojky SD vystrkala.  Nutno dodat, že to byl předseda Umírněných Ulf Kristersson, který pro SD  otevřel dveře se záměrem získat většinu pro svůj pravý blok. Dveře přitom  otevíral rukou, kterou čtyři roky nazpět podával pětadevadesátileté Hédi Fried, která  přežila holokaust. Kristersson ji tehdy navštívil se slibem, že s SD nikdy ani  nepromluví. 

Pravice nyní po sečtení hlasů získala těsnou většinu mandátů v parlamentu.  Stalo se tak po sedmi letech minoritní koalice vedené sociálním demokratem  Stefanem Löfvenem a devítiměsíční minoritní vládě vedené sociální demokratkou Magdalenou Andersson. Je brzy hovořit o konkrétních politických opatřeních, která případná pravicová vláda s podporou nacionalisticky smýšlejících SD potlačí. Že se pojede na plnění populistických slibů z předvolební kampaně a že v hlavní roli budou lidé s jiným než švédským etnickým pozadím je však neoddiskutovatelné. 

Naději pro solidárnost ale nadále vidí vizionáři z občanské společnosti. Když jsem včera hovořil s Olou Mattssonem z organizace Rädda Barnen (švédská  pobočka Save the Children) vysvětlil mi, že tak špatně ještě není. Jak ukazují globální trendy a analýzy, význam vlády a státu jako národního zřízení neustále klesá. Budoucnost tak stále větší měrou leží v rukou obchodu, průmyslu a občanské společnosti. 


Autor je sociální demokrat

2
Vytisknout
3052

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2022