Postoj Německa k dodávkám zbraní Ukrajině zvyšuje pravděpodobnost války

2. 2. 2022

čas čtení 5 minut
  • Německá vláda odmítá dodat Ukrajině zbraně. Přitom Berlín podkopává západní odstrašování ruské agrese a podporuje Vladimira Putina, napsal Ralf Neukirch.

Takže nyní Německo skutečně plánuje dodat Ukrajině vojenské vybavení. Pět tisíc přileb. Ministryně obrany Christine Lambrechtová by to ráda vykládala jako "jasný signál", že Německo "stojí bok po boku Ukrajině".

Fakt že Berlín vysílá tento signál dodávkou přileb (Kyjev žádal 100 000) [ve svém seznamu požadavků, které předal Berlínu, ale toto číslo neuvedl - pozn. KD], vypadá poněkud dosti zmateně. Až dosud německá vláda vykazovala v ukrajinské krizi poněkud smíšené výkony, mírně řečeno. Jakmile dojde na diskusi o potenciálních sankcích, nemluvě o dodávce zbraní, německá trojkoalice propadne podivnému ochromení.

Nejen že to v Kyjevě vyvolalo otázky ohledně německé spolehlivosti, ale stejné je to i se západními spojenci. Přilby mají tyto pochybnosti utišit.

Problém je ovšem v tom, že se tak nestane. Na ruského prezidenta Vladimira Putina neudělá dodávka 5 000 přileb zvlášť velký dojem. Zejména když německá vláda dál brání jiným zemím v pomoci Ukrajině, aby se mohla sama bránit. V rámci NATO Německo zablokovalo nákup odstřelovačských pušek Kyjevem, zatímco Estonsko stále čeká na schválení dodávky houfnic z doby východního Německa.

Německý kancléř Olaf Scholz a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se odvolávají na německou ústavu, která zakazuje dodávky zbraní do válečných zón. Toto ustanovení má dobrý důvod. Zbraně mohou přispět ke zhoršování konfliktu a mohou padnout do špatných rukou, jak se to stalo v Afghánistánu po nedávném vítězství Talibánu. Tento postoj je také podporován většinou německých voličů.

Ale v určitých situacích mohou politické principy vést ke špatným výsledkům, i když jsou v zásadě správné. Když "islámský stát" v roce 2014 hrozil obsazením kurdských území v severním Iráku, německé ozbrojené síly vybavili bojovníky pešmergy protitankovými raketami, což představovalo důležitý příspěvek k zastavení postupu islamistů. Porušilo to tabu, jak otevřeně připustila tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Ale byl to přesto správný krok.

Z pohledu Scholze a Bearbockové nicméně situace na Ukrajině neospravedlňuje opakování takového porušení. Argumentační linka Berlína tvrdí, že dodání zbraní nepředstavuje vojenské výhody a zničilo by komunikační linku s Moskvou. Tato pozice je nicméně na několika úrovních chybná.

Dodávka zbraní z Německa by docela dobře mohla být vojensky bezvýznamná. Nicméně z politického hlediska by vyslala Putinovi signál, že Západ tváří v tvář jeho hrozbám stojí jednotný. Podtrhla by kolektivní přání Evropy bránit se před tím typem mocenské politiky, která ignoruje mezinárodní právo. Nikdo neví, zda by dodávka zbraní Ukrajině stačila k zabránění válce. Je nicméně jisté, že nejednota pravděpodobnost války zvyšuje.

Německá koaliční vláda tvrdí, že hraje v Evropě vedoucí roli. Ale zatímco Francie a USA sledují vlastní směs tvrdosti a dialogu ve snaze přinutit Putina ke změně kurzu, Berlín se považuje za primárně zodpovědný za dialog. To odpovídá pacifistické tradici Německa, kterou si vyvinulo od 2. světové války, ale není to slučitelné s ambicemi vést.

Navíc je tu dekády trvající přesvědčení sociálních demokratů, že se těší privilegiu, pokud jde o pochopení mentality Kremlu. Ale o čem chce Scholz s Putinem diskutovat? Seznam ultimát, která Rusko Západu předložilo, není nabídkou k jednání, ale požadavkem, aby Západ kapituloval. Jak by dodávka zbraní zastavila jednání, na němž Putin ani nemá žádný zájem?

Sociální demokraté rádi poukazují na utrpení, které Německo způsobilo Rusku ve 2. světové válce. Avšak nemluví o utrpení způsobeném Ukrajině a dalším zemím, které patřily k Sovětskému svazu.

Zelení Annaleny Baerbockové jsou mnohem rozhodnější. Chovají značné sympatie k zemi, která bojuje za demokracii a sebeurčení, i když je stále ještě částečně ovládána oligarchy. Vicekancléř Robert Habeck před půl rokem podpořil prodej zbraní Ukrajině. To bylo během volební kampaně a Bearbocková, která byla stranickou kandidátkou na kancléřku, věc rychle pohřbila. Ale řekla také, že má v úmyslu modernizovat přístup své strany k zahraniční politice. Tohle by byla vynikající příležitost:

Ať už Německo udělá cokoliv, nemělo by bránit svým partnerům v dodávkách zbraní na Ukrajinu. To nutně neznamená změnu přísných pravidel pro vývoz zbraní. Princip opatrnosti zůstává v zásadě správný. Je však špatné používat tento princip jako omluvu nečinnosti.

Celý text v němčině: ZDE

-2
Vytisknout
4713

Diskuse

Obsah vydání | 8. 2. 2022