Švédsko se vrací k taktice studené války v boji proti fake news. Kdy v této věci začne jednat Česko?

7. 2. 2022

čas čtení 5 minut
 Obavy z vměšování do průzkumů veřejného mínění ze strany Ruska vyvolaly ve Švédsku novou "psychologickou obranu"
 
 
Vrcholný představitel nové švédské agentury pro "psychologickou obranu" uvedl, že země se v obavách z ruské agrese vůči Ukrajině rozhodla obnovit vládní orgán z dob studené války.

Magnus Hjort, zástupce ředitele agentury, která byla obnovena minulý měsíc za účelem boje proti zahraničním dezinformacím, uvedl, že obavy jsou obzvláště zvýšené před zářijovými parlamentními volbami ve Švédsku, a to na pozadí "zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě".

Napětí v regionu roste v souvislosti se zvyšováním počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic, což vyvolává diskusi o tom, zda by se Švédsko a Finsko, které nejsou členy NATO, měly k vojenské alianci připojit. Minulý měsíc Švédsko posílilo svou vojenskou přítomnost na strategicky důležitém ostrově Gotland v Baltském moři.

Hjort sice uvedl, že Švédsko není bezprostředně ohroženo, ale zároveň varoval: "Nemůžeme vyloučit, že Švédsko může být napadeno."

Předchozí verze této agentury byla uzavřena v roce 2008, ale její velká část byla zrušena již o několik let dříve po skončení studené války. Nová agentura se sice připravuje od roku 2016, ale podle Hjorta poslední rusko-ukrajinská krize uvedla Švédsko před volbami do stavu pohotovosti.

"Mohlo by to znamenat, že bezpečnost a obrana budou ve volbách důležitější, a proto by pro zahraniční mocnost mohlo být zajímavější ovlivnit způsob, jakým lidé volí - aby zajistila, že Švédsko přijme 'správná opatření' tak, jak to vidí zahraniční mocnost," řekl. "Takže by mohl být větší zájem ovlivnit zdejší všeobecné volby. Je to možné kvůli současné bezpečnostní situaci v Evropě."

Posláním švédské agentury pro psychologickou obranu, která má asi 45 zaměstnanců a má být rozšířena, je "chránit naši otevřenou a demokratickou společnost, svobodné vytváření názorů a svobodu a nezávislost Švédska".

Jako příklad uvedl Hjort americké volby v roce 2016 a pokusy o narušení voleb ve Francii v roce 2017, která loni zřídila podobnou agenturu pro boj proti zahraničním dezinformacím a fake news: "Autoritářské státy se již léta snaží ovlivňovat volby. Rozdíl dnes spočívá v tom, že prostřednictvím sociálních médií máte lepší možnosti, jak lidi ovlivnit. Proto potřebujeme mít schopnost monitorovat, zda nedochází k zasahování do naší demokracie."

Ruská anexe Krymu v roce 2014 přiměla Švédsko, aby začalo přebudovávat svou "totální obranu", která kombinuje vojenskou, civilní a psychologickou bezpečnost, uvedl. "V poslední době vidíme, že se bezpečnostní situace v naší části světa zhoršila. Stala se napjatější."

Zhoršující se vztahy v Evropě ukázaly, jak jsou dezinformace a vměšování "důležitou součástí souboru nástrojů, které autoritářské státy používají k dosažení svých cílů", řekl.

Dodal: "Musíme mít co analyzovat, abychom to dokázali identifikovat a abychom tomu dokázali čelit, a proto nyní ve Švédsku zřizujeme agenturu pro psychologickou obranu."

Ačkoli volby budou jedním z jejích nejdůležitějších úkolů v tomto roce, agentura bude mít dlouhodobý závazek "posilovat odolnost v rámci obyvatelstva", a to i napříč vládními agenturami a obcemi, aby bylo možné identifikovat zásahy cizích států do svobody názoru a projevu.

"Konflikt mezi státy tu bude i po letošku," dodal. Varoval  však: "Letošek by se mohl stát obzvláště nepříjemným a obtížným."

Sociální média podle Hjorta dramaticky změnila povahu psychologické obrany, což činí Švédsko "zranitelnějším".

Zatímco společnosti provozující sociální média by podle něj mohly "vždy udělat více" pro ochranu před zahraničními zásahy, psychologická obrana spočívá také v tom, že si jednotliví občané uvědomí, že mohou být vystaveni vlivu cizích mocností.

Mats Engström, hostující pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy, uvedl, že v této oblasti již pracují jiné švédské agentury, ale vytvoření agentury pro psychologickou obranu je "dalším krokem ve světle zvýšených hrozeb".

Uvedl, že ruská propaganda se v posledních letech o Švédsku vyjadřovala negativně, a to i v otázkách, jako je přistěhovalectví, ale obavy z ovlivnění voleb v roce 2018 se zřejmě nenaplnily.

Existují ale prý obavy, jak by nová agentura mohla ovlivnit svobodu projevu. "V kontroverzních otázkách bude muset postupovat velmi opatrně, aby nevznikl dojem, že se stát snaží potlačit kritické názory. I když je v instrukcích uvedeno, že nová agentura bude podporovat svobodu projevu, není snadné stanovit tu hranici."

Podrobnosti v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
4733

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2022