Macron tvrdí, že mu Putin dal osobní záruky ohledně Ukrajiny

9. 2. 2022

čas čtení 5 minut
 

Prohlášení francouzského prezidenta, že ruský vůdce slíbil, že nebude eskalovat krizi, se v Kyjevě setkalo se skepsí


Emmanuel Macron v úterý ukončil bleskovou diplomatickou misi v Moskvě a Kyjevě a prohlásil, že od Vladimira Putina obdržel osobní ujištění, že Rusko nezhorší krizi kvůli Ukrajině.

V projevu po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě Macron uvedl, že Putin dal během pondělních rozhovorů jasně najevo, že to nebude on, kdo bude eskalovat napětí. Macron dodal, že vyřešení této patové situace může trvat měsíce.

 

Zelenskij však řekl, že je skeptický ohledně zjevného odhodlání svého ruského protějšku k míru. "Slovům příliš nevěřím. Věřím, že každý politik může být transparentní tím, že podnikne konkrétní kroky," řekl Zelenskij na společné tiskové konferenci s Macronem. "Otevřenost by byla skvělá", pokud "by nešlo o hru", dodal Zelenskij.

Macron v úterý trval na tom, že minské dohody, které Ukrajina podepsala v letech 2014 a 2015 v době vojenské porážky, jsou nejlepším východiskem z konfliktu. Kyjev a Moskva se však neshodnou na tom, co tato dohoda znamená.

Podle Kremlu musí Zelenského vláda uznat promoskevské separatisty na východních územích Doněcka a Luhanska. Kyjev trvá na tom, že separatisté musí být odzbrojeni dříve, než bude nalezeno jakékoli politické řešení, a ukrajinští činitelé se domnívají, že realizace dohod by mohla vést k rozpadu ukrajinského státu.

Na otázku ohledně neochoty Ukrajiny realizovat minské dohody Putin v pondělí večer odpověděl zlověstně vypadající větou: "Ať se ti to líbí, nebo ne, budeš to muset vytrpět, krasavice."

Když v úterý Zelenskyj přešel na ruštinu a obrátil se přímo na Putina, řekl, že Ukrajina skutečně "trpí", protože nereaguje na provokace Kremlu. "V tomto utrpení je moudrost," řekl.

Nebylo jasné, zda dva dny intenzivní francouzské diplomacie přinesly od Moskvy mírné ústupky, jak naznačil Macron, nebo nic takového. Francouzští představitelé uvedli, že Putin se po šesti hodinách upřímných rozhovorů s Macronem zavázal, že nebude provádět žádné nové "vojenské iniciativy".

Kreml se však rychle vysmál jakémukoli náznaku, že by učinil ústupky.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v úterním telefonátu s novináři popřel, že by se Putin s Macronem dohodl na deeskalaci. "To je ve své podstatě špatně. Moskva a Paříž nemohly uzavřít žádné dohody. Je to prostě nemožné," řekl Peskov a naznačil, že uzavřít dohodu s Francií by nemělo smysl.

Peskov dodal: "Francie je vedoucí zemí v EU, Francie je členem NATO, ale Paříž tam není vedoucí zemí. V tomto bloku rozhoduje úplně jiná země. O jakých dohodách tedy můžeme mluvit?"
 
Macron v Kyjevě objasnil zprávy, podle nichž navrhl, že krizi by mohla vyřešit "finlandizace" Ukrajiny. Termín "finlandizace" odkazuje na neutralitu Finska v době studené války.

Na tiskové konferenci v Kyjevě Macron na otázku ohledně "finlandizace" odpověděl, že "tuto formulaci nikdy nepoužil", a odmítl toto slovo zopakovat. Normandský formát - za účasti francouzských, německých, ruských a ukrajinských představitelů - je podle něj nejlepším způsobem, jak dosáhnout pokroku.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že jeho vláda není připravena opustit své dlouhodobě zastávané červené čáry. Mezi ně patří právo Ukrajiny rozhodovat o své vlastní bezpečnosti, včetně NATO, a odmítnutí jednání se separatisty podporovanými Moskvou. "Nikdo nás nebude moci donutit, abychom ty čáry překročili," řekl v úterý.

Francouzští představitelé uvedli, že Macron během rozhovorů souhlasil s "otevřeným dialogem o strategických otázkách", ale nebyly uvedeny žádné podrobnosti o tom, co by tento dialog mohl zahrnovat.

Macron je nejvýše postaveným západním lídrem, který se s Putinem setkal od loňského podzimu, kdy Moskva začala hromadit vojska poblíž Ukrajiny. Ve čtvrtek zahájí Putin rozsáhlá vojenská cvičení v Bělorusku, které je na dostřel od Kyjeva. Ta mají skončit 20. února.
I kdyby pak Kreml skutečně stáhl taktické prapory z Běloruska, není jasné, zda by se vrátily na své základny na dálném východě Ruska, nebo by zůstaly blíže k Ukrajině.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Kyjev bude provádět vlastní paralelní cvičení ve stejnou dobu jako Rusko a Bělorusko. Ta by se konala po celé zemi, včetně Černihivské oblasti, v blízkosti běloruských hranic. Reznikov odhadl, že Rusko nasadilo 140 000 vojáků a 72 praporních taktických skupin, z toho 11 v Bělorusku.

Orysia Lutsevych, vedoucí ukrajinského fóra v thinktanku Chatham House, konstatovala, že Putin zaznamenává řadu "taktických vítězství" nad Bílým domem a jeho západními spojenci. "Jeho strategií je zasévat semínka neshod," řekla a dodala, že tato krize se může protáhnout na několik měsíců.

Řekla: "Putin nabízí zázrak možného řešení. Pro každého západního lídra je velmi lákavé říci: 'Našel jsem to! Já jsem zachránce Evropy. Putin hraje na lidské ego. To platí zejména pro Macrona."

V pondělním projevu po boku Macrona v Kremlu Putin prohlásil, že pokud Ukrajina vstoupí do NATO, nevyhnutelně to povede ke konfliktu mezi NATO a Ruskem, a to vzhledem k ukrajinským nárokům na Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.

"Zeptejte se svých čtenářů, diváků, uživatelů internetu: Chcete, aby Francie bojovala s Ruskem? Ale tak to bude,"  Putin rozzlobeně poučil francouzského novináře.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
4445

Diskuse

Obsah vydání | 15. 2. 2022