10. 2. 2022
Když SSSR v 60. letech rozmístil na Kubě balistické rakety, jejich blízkost
k USA málem rozpoutala třetí světovou válku. Vidí dnes Putin v Moskvě expanzi
NATO jako rovnocennou hrozbu? Koneckonců jedním z jeho hlavních požadavků je,
aby NATO omezilo svou expanzi v blízkosti ruských hranic a aby se k němu
nepřipojila Ukrajina. Rusko tvrdí, že USA opakovaně sdělily sovětským
představitelům, že začlení Rusko do kooperativního evropského bezpečnostního rámce.
V praxi NATO vzniklo jako bezpečnostní rámec ovládaný Spojenými státy, přičemž
na evropském území se stále nachází přibližně 75 000 amerických vojáků.
Putin vždy trpce nesl rozpad Sovětského svazu. Vyčkával, v roce 2014 se
Rusko zmocnilo Krymu a vyslalo vojáky do ukrajinského, převážně ruskojazyčného
regionu Donbas, aby podpořilo separatistické hnutí.
Dnešní Rusko není žádnou vlídnou liberální demokracií a prezident Putin
má zpravodajské myšlení: nehraje šachy, ale poker. Je připraven vyhrožovat válkou,
vytvářet chaos a šířit dezinformace, aby zatlačil NATO od ruských hranic. Pomocí
nátlakové diplomacie shromáždil na východní hranici Ukrajiny více než 130 000
vojáků.
Ať už je však chování Ruska jakkoli provokativní, západní vlády mají
odpovědnost za to, že nebudou stupňovat hrozbu války. Důsledky přímé
konfrontace USA a Ruska na Ukrajině by byly katastrofální pro všechny strany.
Plnohodnotná konvenční válka by mohla přerůst ve válku jadernou.
Posledních dvacet let jsem pracovala v oblasti řešení konfliktů a viděla
jsem, jak nebezpečné je klopýtání ve válkách, které nelze zastavit ani odvrátit.
Prodej zbraní zemi může vypadat jako principiální čin na podporu spojence, ale
obvykle jen zavádí hlouběji do bažiny konfliktu. USA a Spojené království v
tomto století vyvolaly čtyři neúspěšné války a podílely se na nich, ale zdá se,
že jsme se z toho nepoučili.
Jsou lidé, kteří tvrdí, že vyslání vojenské podpory na Ukrajinu posiluje
pozici NATO u jednacího stolu. Tento přístup však v sobě skrývá nebezpečí - použití
odstrašení by mohlo být právě tím, co situaci vyostří.
Washington a Londýn se zavázaly zvýšit ofenzivní vojenskou pomoc Ukrajině
a oznámily dodávky zbraní, munice a protitankových zbraní. Spojené království
se snaží postavit do čela západních snah o odvrácení toho, co premiér Boris
Johnson označil za riziko "bleskové války" ve východní Evropě.
Německo je mnohem skeptičtější a blokuje transfer zbraní německé výroby
z pobaltských států na Ukrajinu. Dlouhodobě se staví proti posílání zbraní do
aktivních konfliktních zón. Německo prohlásilo, že je připraveno vést s Ruskem
seriózní dialog s cílem zmírnit vysoce nebezpečnou situaci, a uvedlo, že jedinou
schůdnou cestou je diplomacie.
Ať už si západní vlády myslí o chování Moskvy cokoli, deeskalace
konfliktu a poskytnutí Moskvě žebříku, po kterém může slézt, je v zájmu všech.
Neměli bychom podceňovat souvislost mezi ponížením a agresí.
Podle Anatola Lievena, akademika a odborníka na Ukrajinu, se jedná o
"nejnebezpečnější krizi v současném světě; je ale také v zásadě nejsnáze řešitelná".
Řešení, vypracované Francií, Německem, Ruskem a Ukrajinou v roce 2015 zahrnuje implementaci Minských dohod. Ty volají po demilitarizaci, obnovení
ukrajinské suverenity včetně kontroly hranic s Ruskem a plnou autonomii pro
oblast Donbasu. Hlavní námitkou Kyjeva je, že autonomie pro Donbas by zabránila
vstupu Ukrajiny do NATO a EU.
Jednou z cest, jak to překonat, by bylo, kdyby NATO prohlásilo Ukrajinu
za neutrální zemi a vydalo nařízení, že Ukrajina do NATO nejméně deset let
nevstoupí. V praxi je ukrajinské členství v EU vyloučeno nejméně na jednu
generaci kvůli ukrajinské korupci, politické dysfunkci a nedostatečnému hospodářskému
pokroku.
Rozhovory mezi Putinem a francouzským prezidentem Macronem se tento týden
nesly ve smířlivějším tónu. Macron prohlásil: "Neexistuje žádná bezpečnost
pro Evropany, pokud neexistuje bezpečnost pro Rusko." K přehodnocení
bezpečnostního systému v Evropě po skončení studené války je zapotřebí stálé fórum,
na němž bude Rusko vítáno.
Kompletní text v angličtině ZDE
Diskuse