"Způsob, jakým vybudoval své jednotky a postavil je na místo, spolu s dalšími ukazateli, které jsme shromáždili prostřednictvím zpravodajských služeb, nám dává jasně najevo, že existuje velmi zřetelná možnost, že se Rusko rozhodne vojensky jednat, a je důvod se domnívat, že by se tak mohlo stát v poměrně rychlém časovém horizontu," řekl Sullivan.
"V tuto chvíli nemůžeme přesně určit den ani hodinu, ale můžeme říci, že existuje věrohodná pravděpodobnost, že k vojenské akci ze strany Ruska dojde, a to ještě před koncem olympijských her." Zimní olympijské hry v Číně končí 20. února.
Biden sdělil ostatním představitelům NATO a EU, že se USA domnívají, že se Putin rozhodl provést invazi na Ukrajinu, k níž by podle diplomatických zdrojů mohlo dojít v nejbližších dnech.
Bidenův telefonát spojencům následoval po schůzce v situační místnosti v Bílém domě, kde se projednávaly nejnovější zpravodajské informace o ruském vojenském posilování a o Putinově uvažování.
"V důsledku tohoto rozhodnutí se na místě začnou dít praktické věci, ale to neznamená, že by Putin nemohl ještě invazi zrušit," řekl jeden z evropských diplomatů a zdůraznil, že na odstrašení ruského předáka ještě není pozdě.
Sullivan uvedl, že američtí občané, kteří se stále nacházejí na Ukrajině, by ji měli opustit v příštích dvou dnech.
"Pokud zůstanete, podstupujete riziko bez záruky, že bude nějaká další příležitost k odchodu, a neexistuje žádná vyhlídka na vojenskou evakuaci USA v případě ruské invaze," řekl Sullivan.
"Pokud bude ruský útok na Ukrajinu pokračovat, pravděpodobně začne leteckým bombardováním a raketovými útoky, které by zjevně mohly zabíjet civilisty bez ohledu na jejich národnost. Následná pozemní invaze by znamenala nápor masivních sil prakticky bez předchozího upozornění. Mohlo by dojít k přerušení komunikací a k nemožnosti odcestování komerčními dopravními prostředky."
Bílý dům uvedl, že Biden telefonoval vedoucím evropským politikům "a jednali o našich společných obavách z pokračujícího hromadění vojenských sil Ruska v okolí Ukrajiny a o pokračující koordinaci v oblasti diplomacie i odstrašení".
Jeden z evropských diplomatů konstatoval, že USA požádaly o naléhavý telefonát se spojenci z NATO a šéfy Rady a Komise EU, aby se podělily o nové zpravodajské informace.
Západní zpravodajské služby se domnívají, že nejpravděpodobnějším cílem ruské ofenzívy by bylo obklíčení Kyjeva a vynucení změny režimu.
Během několika minut po Bidenově telefonátu vyzvalo britské ministerstvo zahraničí britské občany na Ukrajině, aby "okamžitě opustili Ukrajinu komerčními prostředky, dokud jsou k dispozici".
Ruské velvyslanectví v Kyjevě podle agentury Tass uvedlo, že zvažuje, že sdělí nepotřebným zaměstnancům, aby odjeli. Další velvyslanectví v pátek zintenzivnila evakuaci.
Podle Walla News nařídil Izrael rodinným příslušníkům diplomatického personálu opustit zemi, Evropská unie prý plánuje evakuaci vlastního personálu a deník Kyiv Post uvedl, že USA vyzvaly americké členy monitorovací mise na Ukrajině vedené Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby do úterý opustili zemi.
Viceadmirál Nils Andreas Stensønes, šéf norské zpravodajské služby, uvedl, že Rusko má nyní kolem Ukrajiny shromážděno 150 000 vojáků, a prohlásil, že rozhodnutí o tom, zda zaútočit, závisí na Vladimiru Putinovi.
"Nyní záleží především na prezidentu Putinovi, zda se tak rozhodne," řekl Stensønes. "Je těžké říci, zda je to pravděpodobné, či nikoliv, protože toto rozhodnutí je výhradně na ruském prezidentovi."
Dodal, že Rusové "mají vše, co potřebují, aby provedli vše, od menší invaze na východě až po drobné útoky tu a tam na Ukrajině, nebo úplnou invazi s případnou okupací celé Ukrajiny nebo jejích částí".
Západní zpravodajské agentury se do značné míry shodují, že Putin nyní nasadil dostatek vojáků, aby se mohl pokusit o invazi, což se v posledních 24 hodinách odrazilo ve varování od Bidena a od britského premiéra Borise Johnsona.
Za možné se považují různé scénáře invaze, převládá však přesvědčení, že jakákoli vojenská intervence nařízená Putinem by měla za cíl dosáhnout změny režimu v Kyjevě. To by mohlo znamenat bleskový útok, jehož cílem by bylo obklíčení Kyjeva se záměrem vynutit si pád vlády prezidenta Zelenského a pokusit se nastolit proruský režim bez bojů ve městě.
Zvýšená pohotovost následuje po neúspěchu několika diplomatických iniciativ, které nevedly k dohodě. Zprávy naznačují, že většinu z více než pětihodinového pondělního jednání Emmanuela Macrona s Putinem v Moskvě zabraly dlouhé historické přednášky ruského vůdce, které se jen velmi málo týkaly aktuálních událostí.
Zprávy německých představitelů o jednáních v "normandském formátu" v Berlíně mezi ruskými, ukrajinskými, německými a francouzskými představiteli byly obtížné a nenabídly žádné vyhlídky na zmírnění napětí.
Německý kancléř Olaf Scholz má v úterý navštívit Moskvu, ale jeho mluvčí uvedl, že nepřinese do Moskvy žádné nové diplomatické iniciativy.
Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth, bývalý ministr, na Twitteru uvedl: "Rusko fakticky vojensky anektovalo Bělorusko. To, co se nazývá 'cvičení', je ve skutečnosti obklíčení Ukrajiny a konkrétní hrozba Polsku a pobaltským státům. Situace zůstává nebezpečná."
Britský ministr obrany Ben Wallace po setkání se svým ruským protějškem v Moskvě uvedl, že byl ujištěn, že Rusko nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu, a že ruskému ministru obrany Sergeji Šojguovi jasně řekl, že jakákoli invaze by měla tragické následky. Během návštěvy Austrálie varoval americký ministr zahraničí Blinken, že důsledky ruské invaze by se přelily do Asie, kde se USA a jejich spojenci stále více střetávají s Čínou. Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse