Horká fáze ukrajinská krize: zahrávají si západní tajné služby a média s jaderným ohněm?
14. 2. 2022
/
Daniel Veselý
čas čtení
6 minut
Americko-ruské tahanice kvůli Ukrajině po několikaměsíčním urputném
strašení ruskou invazí vstoupily do horké fáze; americké tajné služby, které už
poněkolikáté změnily termín nového ruského vpádu na Ukrajinu, tentokrát
stanovily datum možné invaze na středu – aniž by pro svá tvrzení opět
předložily jakýkoliv
důkaz, který si po Washingtonu vyžádal ukrajinský prezident Volodymyr
Zelenskyj. Bez úspěchu. Podle amerických zpravodajců by mělo jít
o masivní útok doprovázený leteckými údery a posléze i pozemní invazí.
Pozn. JČ: Ukrajinský velvyslanec v Londýně zdůraznil v rozhovoru v Channel 4 News v neděli večer, že se Američanům už několikrát zveřejněním varovných informací o připravovaných krocích ruské strany podařilo tyto kroky zrušit. Upozornil, že tato strategie zafungovala, a vyjádřil přesvědčení, že se touto strategií možná dá invazi Ruska na Ukrajinu zabránit.
Zdá
se, že se Bílý dům snaží Kremlu oplácet toutéž mincí, tj. spuštěním rozsáhlé
(dez)informační kampaně, jejímž cílem je protivníka zmást, či nejlépe odradit
od útoku. „Naděje tkví v tom, že odhalení Putinových plánů
naruší jejich realizaci a možná oddálí invazi, abychom získali více času pro
diplomacii,“ dočítáme se v deníku New
York Times. Ach ano, je to povýtce fikaná
strategie: vytroubit do celého světa plány svého protivníka. Má to ovšem jeden
háček; sami zpravodajci totiž připouštějí, že tento poznatek může být součástí ruské dezinformační
mašinérie.
Ve skutečnosti vůbec nevíme, co tento týden
přinese; patrně jen další a další „zaručené termíny“. Čert aby se v tom
vyznal. Každopádně se jedná o velmi mazaný tah, neboť ať už se tato krize
vyvrbí jakkoliv, američtí zpravodajci z ní vyjdou vítězně. Kdyby Putin ve
středu na Ukrajinu nakonec zaútočil, sdělí nám, že tentokrát měli po ruce
pravdivé informace a v očích nemalé části veřejnosti si částečně napraví
reputaci zničenou iráckou blamáží. Jestliže Moskva úder tuto středu
neuskuteční, mohou spolehlivě prohlásit, že jimi zveřejněné informace ji od
invaze odradily. Otázkou ale zůstává, jak se v případě neuskutečněné
invaze s nastalou situací poperou četné mluvící hlavy u nás i
v zahraničí, jež bezmyšlenkovitě skáčou na každý informační špek západních
rozvědek.
Jejich počínání vnímám se značným
znepokojením, neboť činnost mainstreamových sdělovacích prostředků se mi jeví jako cynická
honba za ratingem: kasu totiž nedělají slova jako „diplomacie“ či „deeskalace“, nýbrž
„agrese“, „Rusko“ nebo „válka“. Pokud ruským médiím oprávněně vyčítáme, že do omrzení
přežvykují oficiální kremelskou propagandu, proč nám zároveň nevadí, že západní
sdělovací prostředky nekriticky diseminují oficiální stanoviska americké
administrativy, jejích tajných služeb, jakož i postoje Severoatlantické
aliance? Proč se pokaždé musíme přimykat k nějakému košatému dubisku? Toto
„fotbalové vnímání světa“, kdy nekriticky fandíme „domácímu týmu“, jednoduše
nedovedu pochopit. Asi nejkřiklavějším mediálním selháním
je dezinformace agentury Bloomberg s titulkem Rusko provedlo invazi
na Ukrajinu, jež byla zveřejněna zkraje února. Agentura sice tuto falešnou zprávu
stáhla a omluvila se, nicméně známe ono biblické úsloví o vrženém kameni. Naštěstí
ale existuje solidní
a poctivá žurnalistika zohledňující veškerá relevantní fakta.
Ačkoli se západní tajné služby dostaly do
„win-win situace“, spousta indicií hovoří také v Putinův prospěch. Kremelskému
autoritáři se podařilo obeznámit svět s bezpečnostními požadavky Ruské
federace, přičemž kritika expanze NATO coby jádra současné krize problému se
stala zcela legitimním názorovým postojem, který doposud dlel pouze na okraji akademických
debat. Totéž lze konstatovat i o mlhavých
konturách nové bezpečnostní architektury v Evropě, o čemž nesměle během jednání
s ruským lídrem hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Na pozadí této oboustranné informační války i
nadále probíhá „kyvadlová diplomacie“, leč prozatím s žádným hmatatelným
výsledkem. Obě strany prozatím
zůstávají hluboko ve svých zákopech, aniž by svému protivníkovi ustoupily – byť
o jedinou píď. Nicméně tato skutečnost ukazuje, že překotná varování o
bezprostřední ruské invazi, jež už silně začínají připomínat pověstné čekání na
Godota a jež opakovaně dementují přední ukrajinští politikové, poněkud
kontrastují s usilovnou a místy groteskní diplomacií.
Zároveň už může docházet k různým provokacím,
kdy třeba prý ruská loď zahnala americkou ponorku pohybující se
v ruských výsostných vodách poblíž Kurilských ostrovů, jejíž posádka
ignorovala příkaz k vynoření. Jde sice o zprávu ruské agentury Interfax zveřejněnou v CBS News, takže by ji bylo nutno dále ověřit, nicméně jsem v amerických médiích dosud nezaregistroval podobné informace pojednávají o nějakém ruském
plavidle svévolně brázdícím vody třeba v Mexickém zálivu.
Mezitím se zdá, jako by obyvatelé ukrajinské
metropole nežili ve stínu rizika hrozící ruské invaze, jak v neděli informoval
list Guardian:
„Zatímco američtí představitelé a washingtonští novináři prorokovali
"strašlivou, krvavou" kampaň, která bude proti Ukrajině bezprostředně
zahájena, nikdo kromě novinářů nevěnoval příliš pozornosti tomu, co se mnohým v
Kyjevě jeví jen jako poslední z řady apokalyptických informací.“
Přesto mám
neklamný pocit, že si západní tajné služby a mainstreamová média nezodpovědně zahrávají
s jaderným ohněm. Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu návštěvy
jeho francouzského protějšku varoval,
že povolení vstupu Ukrajiny do NATO by zvýšilo vyhlídky na konflikt mezi Ruskem
a Aliancí, který by nakonec mohl přerůst v jadernou válku. Putin toto
prohlášení uvedl v souvislosti s hypotetickou úvahou o nepravděpodobném
ukrajinském pokusu o získání Krymu zpět od Ruska. Ať tak či onak, kremelský
vládce není jediným, kdo před rizikem atomové konfrontace v souvislosti s ukrajinskou
krizí varuje (třebaže silácké proklamace toho či onoho politika nemůžeme brát za bernou minci) – činí tak příkladně
americký novinář William Arkin nebo Ira
Helfand z organizace Lékaři pro společenskou odpovědnost.
9522
Diskuse