Jak jsem ke svému příjmení přišel
10. 2. 2022 / Boris Cvek
Od „pradávna“ se traduje, že v Holešově (můj otec se narodil v Brně, ale jeho otec, děd, praděd atd. byli z Holešova, kde otec chodil na gymnázium – za Holešov se také stal mistrem republiky v házené) žily dvě navzájem nepříbuzné rodiny Cveků. Na to, jak je tohle příjmení vzácné, to byla velká záhada. Před třemi lety jsem si o tom psal s panem Františkem Cvekem, který při sestavování rodokmenu záhadu vyřešil. Podle jeho bádání je tomu takto:
První
písemná zmínka o rodu Cveků v Holešově se nachází v tak zvané Červené
knize holešovské. Roku 1565 je zde uveden Jiřík Cvek jako starší v radě
města. Další písemný doklad z roku 1569 hovoří o tom, jak se synové
Václava Cveka, Pavel Cvek a Mikuláš Cvek vzdávají dědictví po svém zemřelém
bratru Janu Cvekovi ve prospěch své sestry Marty. Další písemná zmínka
v knize purkrechtní o Jiříku Cvekovi, mlynáři na mlýnu Dražejovickém, je
datována do roku 1583. No a tento Jiří Cvek měl podle pátrání pana Františka
tři syny. Thomase, Jana a Ondřeje. Thomas byl purkmistr města, v roce 1624
se oženil s Kateřinou Šlechtovou a měl s ní jednu dceru. Jeho rod
vymřel. Mladší Jan Cvek byl mlynářem a založil rodovou linii mlynářů Cveků,
jejímž pokračovatelem je pan František.
Náš rod je
nepřímo spojen s nejmladším synem Ondřejem. Ondřej Cvek se roku 1631
oženil s Marynou Bednářovou, dcerou Jakuba Bednáře z Lipníka nad
Bečvou. Když Ondřej okolo roku 1634 zemřel, zůstala po něm vdova Maryna Cveková
s dcerou Annou. A 18. listopadu 1635 si Jan Jadrný, syn mlynáře
z Dřevohostic, tuto Marynu vzal a přejal od ní příjmení Cvek. Dne 15.
dubna 1639 se jim narodil syn Jiří Czwek. Z něho pak pochází má rodina:
Jiřímu se narodil Václav (už trvalý občan města Holešova), Václavovi Martin.
Martin Cvek (1750-1816) měl syna Petra, ten syna Jana a ten syna Aloise.
Všichni žili v Holešově. Alois (1865-1951) byl dědem mého otce, otcem mého
otec byl jeho syn Alois Karel (1897-1961).
Tak mohou být obyčejná příjmení zrádná. Dvě rodiny v malém moravském městě se stejným příjmením – a nemají spolu pokrevně nic společného. Nicméně těch lidí zapojených přes ženy a sourozence do příbuzenstva je tolik, že by se člověk divil, kdyby se neukázalo, že jsme tak nějak příbuzní s nepředstavitelně velkým okruhem lidí zcela jiných příjmení. Už jen když si člověk vezme příjmení všech svých prarodičů: nebyl bych jen Cvek, ale také Šnaubelt (matka mého otce), Biskup (otec mé matky) a Pospíšilík (matka mé matky).
Diskuse