Ukrajina: Stupňování ruských ultimát otevírá dveře další eskalaci

17. 12. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
  • Kreml musí velmi dobře vědět, že a proč klade požadavky, které nebudou splněny. 

V průběhu tohoto týdne Rusko souběžně Američanům, Francouzům a dokonce i neutrálním Finům (?!?) adresovalo požadavky týkající se NATO. Poté v pátek zveřejnilo dva návrhy mezinárodních smluv, jedné s USA a druhé s NATO. Návrh smlouvy s NATO zmiňuje jiné smlouvy z dob Ruské federace, návrh určený USA zmiňuje několik smluv ze sovětské éry, přičemž představuje RF jako právního nástupce SSSR.


Zahajovat jednání tím způsobem, že své návrhy zveřejníte v podobě fiktivních mezinárodních smluv, je samozřejmě v diplomacii zcela unikátní postup. Obvykle dochází nejprve k neformálním rozhovorům, sondování stanovisek protistrany, atd., než se vůbec přistoupí k fixaci návrhů jejich sepsáním. Ovšem vzhledem k obsahu ruských návrhů je patrně i forma zveřejnění součástí celkového plánu, který se diplomacie ve skutečnosti nijak zásadně netýká. Viz níže.

Po Spojených státech se chce, aby se zavázaly, že nebudou zřizovat vojenské základny v postsovětských státech, nebudou využívat jejich infrastrukturu a navazovat s nimi vojenskou spolupráci.

Musely by dále zrušit program sdílení jaderných zbraní s ostatními členy NATO, který je jedním ze základních kamenů Severoatlantické aliance a obrany Evropy, a nepořádat vojenská cvičení s nácvikem použití jaderných zbraní. (Poslední závazek by se týkal i RF, která letos skutečně po mnoha letech výjimečně během manévrů Zapad nenacvičovala jaderné údery proti evropským městům.)

Vůči NATO padl požadavek, aby nerozmisťovalo žádné jednotky jinde než tam, kde je mělo před zahájením procesu rozšiřování o středoevropské a východoevropské státy. Klíčovým datem by podle Kremlu měl být květen 1997.

Pro představu to znamená, že by NATO muselo zrušit například leteckou základnu Pápa v Maďarsku. Ta leží 163 km západojihozápadně od Budapešti, zhruba na půl cesty mezi Balatonem a Bratislavou, ale více jak 1 600 km od Moskvy. Působí zde strategické dopravní letouny C-17, které nenesou žádnou výzbroj. Otázka zní: Jaký je vlastně důvod, aby se Rusko cítilo ohroženo nevyzbrojenými dopravními letouny zaparkovanými kousek od Budapešti?

Rusko dále žádá, aby NATO zanechalo veškerých vojenských aktivit na Ukrajině, ve Východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii. Pokud by si snad někdo myslel, že se oplátkou nabízí něco jako ruské stažení jednotek z Ukrajiny, Podněstří, Gruzie nebo Kavkazu, krutě by se zmýlil.

NATO by nesmělo pořádat u hranic cvičení jednotky větší než brigáda.

NATO by mělo slíbit, že se nebude dále rozšiřovat a specificky, že nepřijme Ukrajinu.

Rusko a NATO by se měly zavázat, že nerozmístí rakety středního a kratšího doletu ve smyslu zaniklé smlouvy INF v lokalitách, odkud by mohly zasáhnout území protistrany. (Rusko podle vlastních informací v roce 2018 rozmístilo komplexy Iskander vybavené semibalistickými raketami a/nebo střelami s plochou dráhou letu schopnými nést jaderné zbraně v Kaliningradské oblasti, odkud potenciálně ohrožují i Českou republiku. USA ani NATO v současnosti podobným typem zbraně nedisponují.)

***

Nepočítáme-li Hoření a Hořejší, ani nejzarytější Putinversteheři na Západě si nedovolí veřejně podpořit nehorázné ruské ultimátum, které je de facto požadavkem na obnovu bývalé sovětské vlivové sféry v Evropě mínus někdejší DDR.

Celý návrh je sestaven tak, aby ho protistrana musela odmítnout.

Co tedy takový návrh sleduje?

Vážně míněn rozhodně není, protože ruská strana si musí být plně vědoma jeho nepřijatelnosti - a také faktu, že slevování z něj během dalších jednání by bylo vnímáno jako ruská diplomatická porážka.

Vnitřní politické rozštěpení západní aliance cílem také nebude, protože pokud by celkovou nepřijatelnost náhodou nezaručoval samotný obsah návrhu, určitě ho zaručila forma. Kreml prokázal svým příznivcům i vlivovým agentům medvědí službu, protože nemohou operovat alespoň poněkud rozumně se tvářícím návrhem, ale jen záměrně vyostřeným protizápadním ultimátem.

Vojenské kroky Ruska, které dál pokračuje v hromadění vojsk kolem ukrajinské hranice, mimochodem vůbec neodpovídají deklarovaným politickým záměrům vyjednávat.

Zřejmě jediným myslitelným vysvětlením je, že sledujeme divadlo určené primárně pro domácí ruskou veřejnost. Účelem představení má být ukázat, že "s NATO není rozumná řeč", takže je nutné podniknout vojenskou akci.

Ta nemusí mít ale zdaleka jen podobu velkého útoku na Ukrajinu, nebo alespoň ne v tuto konkrétní chvíli. Může dojít například k rozmístění dalších ruských raket ohrožujících Evropu kolem Kaliningradu, zřízení trvalých ruských posádek na běloruském území, odkud budou přímo ohrožovat Suwalský koridor spojující Polsko s baltskými státy, případně k dokončení anexe ukrajinského Donbasu.

Každopádně vojenská akce je tu účelem, "diplomatická" akce pouze zástěrkou.

A divit se u takového představení není čemu, protože obyčejní Rusové i přes neustálou propagandistickou masáž nejsou vyhlídkami na libovolný další ozbrojený konflikt ani dost málo nadšeni.

Což ovšem vůbec neznamená, že by snad ruská občanská společnost měla sebemenší šanci případnou válku výrazněji zkomplikovat či dokonce zastavit...

1
Vytisknout
6717

Diskuse

Obsah vydání | 21. 12. 2021