Německý soud v kauze vraždy ukázal prstem na Kreml

17. 12. 2021

Padl rozsudek v kauze vraždy za bílého dne v berlínském parku, která šokovala Německo. V cele je ruský občan - ale obviněni byli také prezident Putin a ruský stát, upozorňuje Christian F. Trippe.

Vadim Krasikov dostal doživotí, když byl usvědčen z vraždy Zelimchana Changošviliho, etnického Čečence s gruzínským občanstvím, v berlínském parku za bílého dne. Soud dospěl k závěru, že Krasikov 23. srpna 2019 zastřelil Changošviliho z bezprostřední blízkosti v Tiergartenu, uprostřed německého hlavního města. Komplicové pachatele zatím nebyli zajištěni, ale pátrání pokračuje. Berlínský soud se nicméně domnívá, že ti, kdo stojí za vraždou, se skrývají v Rusku.

Soud z velké části souhlasil s obviněním, podle nějž Krasikov alias Sokolov plnil rozkazy ruské zpravodajské služby FSB. Důkazy proti němu z velké části pocházejí z novinářského vyšetřování spíše než od samotných kriminalistů, kteří je pouze prověřovali. To je v mnoha ohledech problematické, v neposlední řadě z pohledu procesního práva v Německu.

Bez ohledu na to, zda nejvyšší trestní soud rozsudek potvrdí, očekává se značný diplomatický dopad kauzy. Krasikovova obhajoba už dala najevo, že se hodlá odvolat.

Ale i kdyby nejvyšší soud rozsudek nepotvrdil kvůli procesním pochybením, jeho politický dopad přetrvá. A to je zničující.

Součástí toho, co proces vynesl na světlo, je fakt, že Rusko nepomohlo s vyšetřováním obvinění svého občana Vadima Krasikova. Ruský prezident označil zavražděného za "teroristu".

Je velmi pravděpodobné, že vrah dostal rozkazy odkudsi zevnitř ruského stínového mocenského aparátu. (Západní zpravodajci se většinou přiklánějí k verzi, že šlo o akci v osobní režii čečenského diktátora Kadyrova, kterou ruské federální orgány tiše tolerovaly a posléze kryly - pozn. KD.)

Je však jisté, že všechny důkazy nasvědčují tomu, že šlo o politickou vraždu - nebo, jak to označil soudce, akt "státního terorismu"? Můžeme očekávat, že to zjistíme z detailního psaného rozsudku v lednu.

Pro tuto chvíli rozsudek nepochybně znamená studený start německé spolkové vlády v již tak složité snaze navázat fungující vztahy s Ruskem. Moskva pohlíží na novou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou s hlubokou nedůvěrou a považuje ji za loutku Američanů.

Averze je ovšem vzájemná, vzhledem k političčině boji proti ruským neokoloniálním ambicím. Prohlášení Baerbockové, že má v úmyslu provádět zahraniční politiku založenou na hodnotách, je považováno za protiklad mocenské politiky Vladimira Putina.

Podrobnosti v angličtině: ZDE