Názor deníku Guardian na americké stíhání Juliana Assange: propusťte ho na svobodu

17. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

Joe Biden minulý týden zahájil Summit pro demokracii a vyzval své hosty, aby se "postavili za hodnoty, které nás spojují", včetně svobodného tisku. Americký prezident se pochlubil svou novou iniciativou na obnovu demokracie, včetně opatření na podporu neomezených a nezávislých médií: "Je to základ demokracie. Je to způsob, jakým je veřejnost informována a jak sjsou vlády nuceny k tomu, aby se zodpovídaly ze svých činů. A po celém světě je svoboda tisku ohrožena."

Přesto sama americká vláda ohrožuje schopnost médií vynášet na světlo nepříjemné pravdy a odhalovat oficiální zločiny a utajování. V pátek Nejvyšší soud rozhodl, že Julian Assange může být vydán do USA, kde mu hrozí až 175 let vězení. Toto rozhodnutí je ranou nejen pro jeho rodinu a přátele, kteří se obávají, že by věznění v USA nepřežil. Je to také rána pro všechny, kdo chtějí chránit svobodu tisku.
 



Rozsudek ruší lednové rozhodnutí okresního soudu, že zakladatel WikiLeaks nemůže být vydán kvůli značnému riziku, že by vzhledem ke svému duševnímu zdraví a podmínkám, kterým by musel čelit, spáchal sebevraždu. Spojené státy následně předložily balíček ujištění ve snaze zvrátit toto rozhodnutí, které soudci Nejvyššího soudu přijali. Spojené státy si však vyhradily právo umístit ho do zařízení s maximální ostrahou nebo mu na základě jeho chování uložit zvláštní správní opatření, která mohou zahrnovat i dlouhodobou samovazbu. Jeho tým se odvolá a soudní proces se pravděpodobně protáhne na několik let.

Pozornost se přesunula k jádru věci. Bez ohledu na to, jak se Assangeovi daří, by USA neměly požadovat jeho vydání a Spojené království by mu nemělo vyhovět. Je obviněn na základě zákona o špionáži, mimo jiné ze zveřejňování utajovaných materiálů. Případ proti devětačtyřicetiletému Assangeovi se týká statisíců uniklých dokumentů o válkách v Afghánistánu a Iráku a také diplomatických depeší, které zveřejnil server WikiLeaks ve spolupráci s deníkem Guardian a dalšími mediálními organizacemi. Odhalily děsivé případy týrání ze strany USA a dalších vlád, které by jinak nevyšly najevo.

Jak poznamenala Agnès Callamardová, generální tajemnice Amnesty International: "Prakticky nikdo, kdo je zodpovědný za údajné válečné zločiny USA spáchané během válek v Afghánistánu a Iráku, nebyl pohnán k odpovědnosti, natož aby byl stíhán, a přesto vydavateli, který takové zločiny odhalil, hrozí potenciálně doživotní vězení."

Podle zákona o špionáži není přípustná žádná obhajoba kvůli veřejnému zájmu. Organizátoři kampaní v USA varovali, že jeho použití je přímým útokem na první dodatek americké ústavy, zaručující svobodu projevu. A vydavatelé mimo USA jsou v případě vydání Juliana Assange ohroženi stejně; obvinění se týkají činů, které se staly v době, kdy nebyl v  USA.

USA se tento týden prohlásily za maják demokracie ve stále autoritářštějším světě. Pokud to Joe Biden myslí s ochranou schopnosti médií volat vlády k odpovědnosti vážně, měl by začít tím, že stáhne obvinění vznesená proti Julianu Assangeovi.

Zdroj v angličtině ZDE 
 

2
Vytisknout
2891

Diskuse

Obsah vydání | 21. 12. 2021