Guvernér ČNB Jiří Rusnok nechápe ani hodnotu vzdělání, ani společenský zájem, ani současnou ekonomiku. Co vlastně chápe?

16. 12. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 3 minuty

To že různí podporučíci průmyslu, ohýbači plechů a podnikatelé vydělávající na jednoduché, ale hlavně levné práci v montovnách neustále požadují po vládě "přísun" manuálních profesí do svých fabrik, kterým vzápětí nabízejí horentních 20 000 hrubého za fyzicky namáhavou, těžkou práci, a neustále brečí že se jim na to nikdo nehlásí, na to už jsem si zvykl. Ale že pak přijde jedna z nejvýše postavených osob v zemi s tím, že vzdělání se dělí na užitečné a neužitečné, přičemž o tom co je užitečné a co neužitečné rozhoduje stát, a že to neužitečné bude FINANČNĚ PENALIZOVAT (protože nic jiného jeho návrh není!), tak před tím si tedy s odporem odplivuji. Pardon.

Nedosti na tom. I když odmítnu koncept více a méně užitečného vzdělání jako nevkusný a potroublý konstrukt, hodný bolševických "projektantů nového světa", mýlí se hluboce pan Rusnok i když to měří podle nějakého přínosu pro stát.

Za prvé, vzdělání je hodnotou samo o sobě. Čím je kvalitnější, čím dále mladého člověka posune, tím větší hodnotou je. Bez ohledu na obor.

Za druhé, opravdu jenom bolševičtí plánovači si ve své, ehm, nezkrotné pýše mysleli, že vědí co bude, že ovládají a řídí budoucnost, že vědí, jaké profese, odbornosti, dovednosti, jaká mentální výbava bude potřeba za dvacet či třicet let mysleli. Moudří lidé vědí, že nic nevědí a že je proto potřeba ponechat široce rozkročenou nabídku, ať si sama bublá a spontánně se vyvíjí. A tlačit pouze na vysokou kvalitu.

Za třetí. Pokud bychom tedy vzdělání striktně ekonomizovali, jak se snaží pan Rusnok (byť je to dost ohavné a sugeruje to mylnou představu, že "hodnoty" se vytvářejí jen výrobou a nikoli třeba i sociální prací), pak jediná cesta je vycházet z přidané hodnoty, jakou absolvent toho či oboru následně přináší. A jak dokazují mzdy vysokoškolských absolventů v privátní sféře všude na světě a koneckonců i u nás, vysokou hodnotu mají všechny obory kvalitního vzdělání, nejen technického. Nelze tedy naprosto z pohledu nějakého "přínosu pro stát" stavět jeden obor vzdělání nad druhý.

Za čtvrté. Nejpoptávanější a nejlépe placená "entry-level jobs", tedy místa s platovou nabídkou ihned po ukončení školy ukazuje doprovodný obrázek, kdyby se chtěl třeba pan centrální bankéř přiučit.
Mimochodem, jedno z nejhledanějších a nejvíce chybějících povolání v automobilkách (!) je kulturní antropolog. Přemýšlejte proč.



2
Vytisknout
5638

Diskuse

Obsah vydání | 21. 12. 2021