Proti americkému brouku, čili Mupy Mup 2.0

17. 12. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut
  • Všechny války jsou špatné, jen ty ruské jsou dobré. 

Agitprop je agitprop, žádná nosočistoplena. Britská koalice Stop the War, ještě nedávno hlavní mocenská základna expředsedy Labour Party Jeremyho Corbyna, vydala k hrozící válce na Ukrajině přesně takové prohlášení, jaké bychom od ní čekali.


"Protiválečné hnutí nesmí podlehnout protiruské rétorice... Pokud vznikne konflikt kvůli Ukrajině, je to Západ, kdo nese větší část viny," napsali příznivci politika známého kromě omlouvání antisemitismu také tím, že osobně požádal o zasílání ruských dezinformačních svodek, aby "odolával manipulaci západních médií".

Na takové propagandistické produkty můžeme hledět z mnoha úhlů. Například je srovnávat se situací v samotném Rusku, kde už Putin nedisponuje ani 50 % podporou obyvatelstva, nicméně přes 70 % Rusů je díky masivní válečné propagandě přesvědčeno o hrozícím nebezpečí války s Ukrajinou - a více než polovina všech Rusů si myslí, že za to může NATO.

Celé to ovšem dává zajímavý smysl, pokud náhodou nejste předem zaujati ve prospěch Moskvy. Západ může za to, že Kreml před sedmi lety nedokázal skousnout sbližování sousední Ukrajiny s EU a chtěl mu zabránit jakýmikoliv prostředky. A poté co Rusko Ukrajinu vojensky napadlo na Krymu a v Donbasu Západ může i za to, že se Kyjev chce co nejvíce sblížit s NATO (stejně jako Finsko a Švédsko), neboť zjistil, že Moskva smluvně zakotvenou neutralitu nerespektuje a že Putinovi stojí za to připravit proti Ukrajině nový vojenský útok.

Západní levice, která se nachází v historické krizi a úpadku, si přitom dál vybírá podivné hrdiny vyznačující se slepou nenávistí ke "kapitalistickému" Západu a slabostí pro autoritářské či totalitní protivníky západních demokracií. Jedině snad naprostým zoufalstvím lze vysvětlit někdejší posedlost Corbynem, stejně jako prapodivnou periodu české levice po roce 2013, kdy z těžko pochopitelných důvodů doufala, že patologický narcista a alkoholik živený touhou po osobní pomstě přinese jakousi renesanci levicové politiky v České republice. Ovšemže Zeman, který se těsně po revoluci prohlašoval za "liberálního demokrata" (aniž kdy upřesnil, zda tím myslí spíše německou FDP, chronickou zkorumpovaností proslulou japonskou LDP, nebo případně fašizující Žirinovského partaj v Rusku), na nějakou levicovou politiku kašle a napomohl přesnému opaku toho, v co jeho příznivci doufali - vypadnutí "levicových" stran z parlamentu a přechodu "levicových" voličů k pravicově autoritářskému populismu.

Zatímco corbynisté pokračují v obhajobě zločinů autoritářských režimů, za něž podle nich může zlý Západ, a opakují tak kremelskou propagandu, podle níž Rusko není válčící stranou sedm let probíhajícího konfliktu na Ukrajině, soud v Rostově na Donu při řešení jisté korupční kauzy v rozsudku právě konstatoval, že obvinění se podíleli na dodávkách "vojenským jednotkám Ozbrojených sil RF dislokovaným na území DNR a LNR" (ruských loutkových republik na území ukrajinského Donbasu), přičemž frekvence dodávek činí jednou za dva týdny a kolona zahrnuje více jak 70 nákladních vozů s celkovým objemem nákladu přes 1 300 tun v ceně více než 130 milionů rublů. Dobře placení řidiči na hranicích ovšem snímají ruské SPZ a odevzdávají dokumenty.

Další z pochybných ikon blouznící levice je Julian Assange, který svého času dal najevo, že je mu osobně úplně jedno, kolik lidí kvůli němu zemře během skandálů s odhalováním západních tajných dokumentů, jež mu přinesly pochybnou slávu - a vyjádřil názor, že podle něj jsou například lidé, které se Západ od konce léta liknavě (ne)snažil zachránit z opět talibanského Afghánistánu, "zrádci", kteří nezaslouží nic jiného než zemřít.

Připomeňme, že i v takových levicových orgánech v ČR jako A2larm jsme mohli ještě nedávno číst nadšenou chválu drulákovského zahraničněpolitického revizionismu a že se v nich rýsoval podivný obrázek novolevicového snažení, které zahrnovalo vnitrostátní obhajobu lidských práv a práv menšin, zatímco obhajobu lidských práv v zahraniční politice odsuzovali jako podlý nástroj zločinného západního imperialismu.

Petr Uhl musel zemřít, aby utichly neustálé ironické a posměvačné hlasy tvrdící, že je "spíš demokrat než politik" a zpochybňující jeho pojetí levicové politiky jako nerozlučného spojení sociálních opatření s obhajobou univerzálních lidských práv. Samozřejmě naleštěnější "hvězdy" současné levice by sotva kvůli obhajobě lidských práv druhých lidí strávily v komunistických kriminálech čas delší než Václav Havel - právě v dobách, kdy stav "posttotalitního" vězeňství byl v některých ohledech horší než během 50. let. Je dnes snadné posmívat se třeba i evidentně potrhlému Petru Cibulkovi, pokud nevíme, že mu přeskočilo během děsivého pobytu v koncentráku v Minkovicích, kde špatně živení vězni museli během desetihodinových směn vykonávat potřebu do pracovního oděvu a po práci si svépomocně trhat zuby zničené skleněným prachem s využitím běžného pracovního nářadí.

Těžko říci, proč "hvězdy" bez osobní integrity jsou v levicových kruzích pravidelně oslavovány, zatímco lidé s integritou působí nepatřičně a budí přinejmenším rozpaky.

V době rychle se zhoršující situace v Evropě jsme aktivisty burcováni, abychom se zastali Juliana Assange vydaného k soudu do USA, podle některých s nedostatečnými zárukami. Jde o člověka, který se zcela nepochybně vědomě podílel na ruských dezinformačních operacích s cílem dostat Donalda Trumpa do Bílého domu. Dále se s nejvyšší pravděpodobností prokáže i to, že vědomě poslal další podivnou levicovou ikonu, Edwarda Snowdena, do náruče ruské služby FSB. Minimálně za obě zmíněné věci by mohl být právem odsouzen.

Ovšemže Assangeho po jeho vlastním vzoru neprohlásíme za zrádce, který si nezaslouží nic jiného než zemřít. Zasluhuje jako každý jiný člověk na světě slušné zacházení a spravedlivý proces. Pokud se mu obojího nedostane, je namístě se ho zastat stejným způsobem, jako teroristů z Guantánama či kohokoliv jiného v podobné situaci.

Věnovat mu ale více pozornosti, nebo dokonce předstírat, že mu patří nimbus mučedníka, hrdiny či případně bojovníka za něčí práva, však Assangeovi rozhodně nepřísluší.

1
Vytisknout
5519

Diskuse

Obsah vydání | 21. 12. 2021