Jak předejít další Bečvě? Za vyšetřovací komisi navrhujeme upravit legislativu, vypracovat seznam výústí a stanovit jasné postupy

21. 9. 2021

čas čtení 10 minut
Přesně rok od katastrofické ekologické havárie na řece Bečvě jsme zveřejnili závěrečnou zprávu vyšetřovací komise ke způsobu řešení úniku chemických látek, závažného poškození životního prostředí a úhynu 40 tun ryb. Komise nesuplovala práci policie a nehledala viníka – chtěli jsme zjistit, co se dělo bezprostředně po havárii a kde došlo k pochybením a nedostatkům při zjišťování příčin a nápravě série havárií, píše člen Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě František Elfmark 

Ve zprávě, kterou komise dnes předložila veřejnosti, klademe důraz na objasnění selhání v koordinaci jednotlivých orgánů a jejich činností na místě, především co se týče odběru a předávání vzorků. Ihned po havárii mělo dojít k odebrání dostatečného množství vzorků nad místem úhynu ryb a u známých výpustí z podniků, které v oblasti leží, což se nestalo. 

Celou kauzu provázel enormní tlak, zmatek a mediální zájem. Důvodem je to, že jednou z firem poblíž místa úniku chemických látek je společnost DEZA. Ta je spojena majetkovými vazbami jak s premiérem, tak ministrem životního prostředí. 

Jaká jsou zjištění závěrečné zprávy a jak systematizovat postup v budoucnu?

Projevila se nedostatečná elektronická evidence kanalizačních soustav, především těch, které mají kolaudační rozhodnutí z minulého století a provozů, které byly kolaudovány před desítkami let. Bude proto nutné do budoucna zahájit celorepublikovou inventarizaci a digitalizaci kanalizačních soustav, především těch s potenciálním rizikem vzniku ekologické havárie.

Je nutné vytvoření propracovaných metodických pokynů pro ČIŽP, vodoprávní úřady, Podniky povodí a Hasičský záchranný sbor pro situace, kdy dojde ke kontaminaci látkou, kterou nelze senzoricky pozorovat. Pro ropné či jiné senzoricky pozorovatelné látky se postupy trénují, pro tuto, která se odehrála na řece Bečvě, bohužel nikoliv. Chybí také řešení postupů v případě havárie na hranici obvodu obce s rozšířenou působností a na hranici dvou krajů. I toto je nutné ošetřit lépe legislativně a metodicky.

Česká inspekce životního prostředí postupovala zmatečně a nesystematicky, a dokonce nezahájila včas řízení podle zákona o ekologické újmě. Navrhujeme proto vypracovat jasné metodické pokyny. Také by bylo záhodno, aby činnost vyšetřovací komise pokračovala i po volbách.

Chybí jasné rozdělení kompetencí v tom, kdo je hlavní odpovědnou osobou při řešení následků, a to i třeba v situaci, kdy havárie přesahuje území ORP či více krajů. Je třeba dopracovat metodické postupy a ty v praxi ověřit a trénovat.

Povolení k nakládání s vodami a integrovaná povolení je třeba lépe koordinovat mezi krajskými úřady, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností apod. Inspekční činnost ČIŽP musí lépe pracovat s analýzou rizika. Není možné, aby v intenzivně průmyslových areálech docházelo k pochybením, jako jsou popsány ve znaleckém posudku v případě čistírny společnosti Energoaqua a.s. či pochybením, ke kterým došlo v areálu společnosti DEZA a.s., na která upozornil např. Deník Referendum. Stejně tak je nutné zvýšit dostupnost a ochotu pracovníků ČIŽP dorazit na místo a aktivně spolupracovat při řešení havárie. 

Považuji za alarmující, že ani rok po havárii nedošlo k žádným systémovým změnám a je nutné zasazovat se o to, aby vůbec nastaly. Pro obdobné havárie lze doporučit případné vyhlášení krizového stavu.

Celou zprávu si můžete přečíst ZDE

Ke zprávě Komise se vyjádřil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO):

"Zprávu vyšetřovací komise považuji za zcela zpolitizovanou, s řadou neodborných závěrů vytržených navíc z kontextu, manipulací a jednoznačně tendenční vůči České inspekci životního prostředí. Poprvé v historii si Sněmovna zřídila vyšetřovací komisi k živé kauze vyšetřované Policií ČR, což považuji za skandální. To je bezprecedentní snaha ovlivnit nezávislé policejní vyšetřování v přímém přenosu, mj. také neustálým zpochybňováním práce soudního znalce či dokonce vyšetřovatele Policie ČR.

Všichni si pamatujeme, že členové komise, v čele s poslanci Gazdíkem, Pekarovou Adamovou a dalšími měli už před rokem jasno, kdo je viníkem havárie na Bečvě. Poslanci Gazdík nebo Pekarová Adamová se dokonce fotili u DEZY, obvinili tento podnik absolutně bez jakýchkoliv důkazů ze způsobení havárie, pan poslanec Gazdík se za to potom omlouval. První výsledky práce soudního znalce a průběh vyšetřování policie se však politicky opozici nehodily, proto si zřídila vyšetřovací komisi, jejíž cíl je od začátku jasný. Snaha zasáhnout do sněmovních voleb tak, jako se o to stejní aktéři snažili před krajskými volbami, které se konaly jen několik týdnů po havárii na Bečvě. Ostatně termín ukončení práce vyšetřovací komise byl stanoven na 30. září, tedy co nejblíže sněmovním volbám.

Zpráva zpolitizované Komise však nepřináší nic objevného, nic, co bychom na Ministerstvu životního prostředí již nevyhodnotili. Zpráva opakovaně konstatuje, že klíčovou roli při řízení vyšetřování a zmáhání havárie má vodoprávní úřad, přesto se závěr Zprávy zabývá zcela tendenčně téměř výhradně rolí České inspekce životního prostředí, která spadá do rezortu Ministerstva životního prostředí, a klíčovou a především zákonem stanovenou roli vodoprávních úřadů téměř pomíjí. Za největší selhání ČIŽP přitom Komise považuje, že inspektorka držící pohotovostní službu inspektorátu ČIŽP v Brně nedorazila na místo havárie u Valašského Meziříčí, kde přitom neumíraly ryby a ve vodě nebyla ani vidět ani cítit žádná látka. I proto brněnský inspektorát situaci sledoval a konzultoval po telefonu, naopak inspektor z inspektorátu v Olomouci byl ve stejnou době na místě úhynu ryb v okolí Hranic. Zákon dnes hovoří jasně, že inspekce přijíždí na místo (a konzultuje situaci) jen na vyžádání vodoprávního úřadu. A to všechno inspekce udělala.  

Dokonce se Zpráva politické vyšetřovací komise snaží navodit pocit, že ČIŽP zanedbala preventivní kontroly v podniku EnergoAqua. Poslanci se však naprosto mýlí! Kontroly měl vykonávat krajský úřad, který v posledních deseti letech opakovaně prodloužil zmíněné společnosti povolení k vypouštění znečištěných vod do vodního toku, de facto od stolu a bez jakékoliv kontroly. Vzhledem k tomu, že provoz průmyslové čistírny odpadních vod nespadá pod zákon o integrované prevenci, nedělá tam ČIŽP pravidelné kontroly, které by jinak z tohoto zákona vyplývaly. Opět další důkaz jednoznačné tendenčnosti a politizace závěrečné zprávy. To, že koordinace zásahu mezi jednotlivými složkami nebyla za řízení vodoprávního úřadu zcela uspokojivá, MŽP zjistilo už pár měsíců po havárii. Proto jsme připravili návrh novely vodního zákona, která jednoznačně vymezuje zodpovědnost a kroky jednotlivých úřadů při zmáhání havárie, a připravili jsme pro vodoprávní úřady metodiku – takovou kuchařku, jak při mimořádných haváriích postupovat. Ostatně Zpráva kroky MŽP v tomto kvituje a zároveň souhlasí i s navrženým rozdělením kompetencí, tedy s tím, že hlavní odpovědnost při vyšetřování příčin havárie leží nadále, tak jako je tomu dnes, na vodoprávních úřadech.

Novela zákona o vodách rozliší havárii "běžnou" a havárii mimořádného rozsahu. Zneškodňování běžné havárie bude nadále na vodoprávním úřadu obce a pro objasňování příčin si bude moci úřad vyžádat spolupráci správce vodního toku (s. p. Povodí) nebo ČIŽP. U havárie mimořádného rozsahu bude vždy práce na zneškodňování nově řídit Hasičský záchranný sbor ČR, který postupuje podle zákona o Integrovaném záchranném systému. U takových havárií bude povinně s hasiči spolupracovat vodoprávní úřad, kterému i v těchto případech bude náležet šetření příčin havárie a opět si bude moci vyžádat spolupráci správce toku a ČIŽP. Pokud rozsah běžné i mimořádné havárie přesáhne hranice území jednoho kraje, jako právě na Bečvě, spolupracujícím vodoprávním úřadem bude vždy krajský úřad, a to podle místa vzniku havárie či dle toho, který kraj je havárií nejvíce zasažen. Novela vodního zákona počítá s tím, že veškeré náklady spojené se zneškodňováním havárie je povinen uhradit původce havárie. Návrh také zásadně zvyšuje stávající sankce za znečišťování vod. V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek v rozporu s povolením nebo bez povolení až do výše 25 milionů korun, za neohlášení havárie může padnout pokuta až ve výši 5 milionů korun, na 2 miliony korun se zvyšuje i pokuta za nečinnost při zneškodňování havárie. Zcela nově se zavádí skutková podstata – způsobení havárie, kdy může být udělena až milionová sankce za způsobení havárie.

Závěrem, sněmovní komise nevydala nic než politický pamflet ohnutý tak, aby bez ohledu na reálné odpovědnosti vyplývající ze zákona ukázal především na údajná pochybení ČIZP. Neobjevila nic, co by MŽP již nezjistilo vlastním zkoumáním, nedoporučila nic zásadně nového, ani v oblasti legislativních návrhů. Ale co je nejpodstatnější - všechny dotčené úřady, včetně ČIŽP, poskytly vyšetřovatelům součinnost a podklady, na jejichž základě Policie ČR obvinila konkrétní právnickou a fyzickou osobu z trestných činů.“


1
Vytisknout
8487

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2021