Cenou lidové auto III

21. 9. 2021 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 3 minuty


(aneb vivat Asia?)

Už mi z toho vzniká trochu nechtěný seriál. Ale nemůžu za to. Auta dopovaná asijskými čipy se díky jejich nedostatku rozmisťují na nejrůznější podivná místa, aby čekala kratší či delší dobu na své vymodlené vzkříšení. Od jedné renomované automobilky uslyšíte, že pokud nějaké čipy seženou, budou kompletovat zejména vozy s vysokou přidanou hodnotou (rozuměj drahá auta pro vícecenné lidi). Tedy, jde hlavně o čistý zisk pro nadnárodní podnikatelskou korporaci, tak trochu za každou cenu. Ekonomicky jasný cíl. Proč by taková společnost neměla chtít tvořit co největší čistý zisk? To by asi měla nezodpovědný či přímo chorý management, že. Potud člověk chápe. Nechápe ale stav, kdy, zklamal-li v něčem trh (tj. sám neumí zorganizovat dosažení nějaké více méně veřejné potřeby), NIKDO nehledá schůdný způsob jak to napravit. Tu a tam přece ani trh nevyřeší všechno nebo nevyřeší něco dobře. Za NIKDO je samozřejmě třeba dosadit náš STÁT.

 


Proč NIKDO, když to nedokáží právě podnikatelé ani jejich velké korporace, nezaloží třeba přiměřený státní podnik, tedy třeba automobilku pro výrobu cenou lidových aut nebo nebo fabriku na čipy? Tak jak je nám jasné, že duševně zdravý podnikatel pracuje pro co nejvyšší zisk, tak by nám také mělo být jasné, že státní podnik může mít zcela jiné zadání – například hospodařit s nulou a poskytovat občanům služby, které není ochoten poskytnout třeba právě komerční prostor.

Například pomoci „chudým“ lidem, zejména venkovským, s jejich osobní mobilitou, a to v situaci, kdy hromadná doprava je leckde omezována, ale základní státní politikou zaměstnanosti je především dostatečná mobilita pracovní síly. Jiná situace by byla třeba v okamžiku, kdy by základní politikou zaměstnanosti bylo vybudovat alespoň v každé střediskové vesničce nějaký smysluplný drobný podnik, který dokáže zaměstnat většinu místních zájemců a nebo dokonale fungovala levná autobusová či mikrobusová doprava i do zapadlých osad.

Už to řeklo více lidí, že doba covidová či post-covidová je v některých ohledech podobná poválečnému období. Co se stalo po druhé válce například ve Francii? Renault byl zestátněn a do roku 1996, kdy byl opět zprivatizován dal světu mimo jiné mnoho aut pro širokou, řekněme tu chudší veřejnost – R4 CV, R8, R4, R5, R-Twingo... a nakonec vybudoval celou jednu odnož výroby lidových vozů v podobě zejména Dacie.

Když něco nesvedou podnikatelé, protože nechějí nebo neumějí, přesně v takovém okamžiku, pokud existuje významný zájem širší veřejnosti, by měl pojem státní podnik přestat být neslušným slovem. Protože - nejdůležitější v lidském konání je přece směřování ke správnému cíli, nikoli naplňování jakéhokoliv dogmatu.


1
Vytisknout
5265

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2021