Stropnický: Pražské mosty jsou v havarijním stavu

18. 1. 2018

čas čtení 3 minuty

Matěj Stropnický na Facebooku:

Nechci šířit paniku, ale tohle je bohužel opravdu vážné: technický stav mostů v Praze je mnohem horší, než vedení města, natož obyvatelé, tuší.

Dnes nám na dopravním výboru jejich správce TSK na mou žádost předložil ze sedmistupňové škály ty, které jsou ve třech nejhorších kategoriích. Celkem jich je 130 (ze 700 mostů ve městě), z toho 23 v tom druhém nejhorším a 3 v tom úplně havarijním - ty poslední tři jsou už zavřené. Zřícená trojská lávka byla mezi 23 mosty ve stupni šest, kde je také například Libeňský most nebo most Palackého. V kategorii pět jsou ovšem všechny tyto mosty: Barrandovský, Jiráskův, Mánesův, Legií, Čechův nebo Hlávkův!

Neuvěřitelné je:

Rozhovor Britských listů 145. Rozštěpená společnost: Zemanovci i pražská kavárna spolu vždy budou muset žít

12. 1. 2018

čas čtení 1 minuta



S Bohuslavem Binkou, filozofem a environmentalistou z Masarykovy univerzity, hovoří Bohumil Kartous o tom, zda se občané v rozhádané společnosti dokáží věnovat vážným tématům, jako je ochrana životního prostředí, a že je třeba jim vysvětlit, že ekologická politika je pro ně výhodná. Rozhovor se vysílá na Regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 12. ledna 2018.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE


Vážení čtenáři, máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, s kterou se setkávají v reakcích některých občanů, však spíš napovídá, že ano.) 

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte.  

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Éra Trumpova populismu nahrává diktátorům, loňský rok ale ukázal, že čelit se jim dá

18. 1. 2018

čas čtení 2 minuty

"Tam, kde je odpor proti populismu, nenávisti a vylučování menšin ze společnosti silný, to mají populisté těžké. I když v zemích, kde mainstreamoví politici před populistickým šířením nenávisti a vylučování lidí z národa kapitulují, se populistům vede dobře," píše v článku, který dnes vyšel v četných mezinárodních denících, v ČR v češtině v Hospodářských novinách ZDE, při příležitosti vydání letošní výroční zprávy organizace Human Rights Watch její ředitel Kenneth Roth.

Nejzajímavější podle mého názoru, píše Jan Čulík, je skutečnost, že celá řada malých zemí se v poslední době postavila do čela boje za lidská práva v mnoha částech světa a země jako Nizozemsko, Lichtenštejnsko a Island v tom dosáhly obrovských úspěchů. 

Je obrovská škoda, že nic takového nedělá česká vláda. Měla by z toho obrovský prospěch, kdyby se stala světoznámým obhájcem lidskosti a lidských práv (pokud tedy musíme argumentovat v této věci prospěchem).


S výjimkou hospodářsky krizových východních částí Německa, kde se od pádu berlínské zdi proti široce rozšířenému rasismu a xenofobii nikdo nepostavil, získala strana AfD největší podporu v bohatém Bavorsku, kde tamní CSU, vládní partner CDU kancléřky Angely Merkelové, přijala daleko více nacionalistických postojů strany AfD než CDU na celostátní úrovni. Ukázalo se, že zásadní odpor proti populismu je daleko efektivnější než vypočítavá snaha se mu vyrovnat.

V situaci, kdy mocnější státy vytvářely překážky anebo nebyly nápomocné, se do čela globální obrany práv postavily menší státy. Díky Nizozemsku zahájila Rada OSN pro lidská práva vyšetřování zločinů proti lidskosti spáchaných všemi stranami v Jemenu.

Valné shromáždění OSN se vyhnulo vetu Ruska v Radě bezpečnosti OSN a jmenovalo prokurátora pro stíhání válečných zločinů páchaných v Sýrii - v důsledku vedoucí role Lichtenštejnska. Island se postavil do čela úsilí v Radě OSN pro lidská práva bojovat proti kampani hromadných poprav osob podezíraných ze šíření drog, kterou vede filipínský prezident Rodrigo Duterte.

 Celý článek ZDE

29869

Zeman je bezvýznamný a pro skutečné zájmy Ruska nebo Číny nepoužitelný

Ovlivňuje Rusko prezidentské volby v ČR?

18. 1. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Jiří Drahoš v rozhovoru pro Český rozhlas spekuluje, že Rusko má zájem o znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem. Byť poctivě říká, že to nemůže prokázat a že to dovozuje nepřímo ze zprávy BIS o prokazatelných ruských aktivitách v digitálním světě, Český rozhlas z toho bulvarizujícím způsobem udělal titulek obsáhlého a jinak seriózního rozhovoru. Jiří Drahoš se bude muset vyvarovat podobných prohlášení, pokud skutečně nechce plavat s Milošem Zemanem v jeho argumentačním septiku. Pokud se skutečně podaří prokázat ruská stopa za propagandou dehonestující Jiřího Drahoše na sociálních sítích a parazitních webech, je to téma voleb. Pokud ne, snaha jít touto cestou je spíše jen posilováním Miloše Zemana ve smyslu přistupování na jeho manipulativní agendu. Ostatně, lze dokázat, že Zemanův obraz státníka, který je spojen s globálními mocnými, je jen komický pouliční plakát pro důvěřivé.

Do jaké míry o prezidentských volbách rozhodnou dezinformace?

Proč je Miloš Zeman veskrze neúspěšný prezident

18. 1. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Bezezbytku souhlasím s Bohumilem Kartousem, že vliv Ruska na prezidentské volby je velice spornou otázkou a že by Drahošův tým neměl na tuto vějičku skákat – a to navzdory tvrzením ideologizujících think-tanků, jakými jsou třeba Evropské hodnoty, jejichž hysterické proklamace spolehlivě přitáhnou Zemanovy voliče k druhému kolu prezidentských voleb jako šváby na pivo. Koneckonců prodlouženou paži Kremlu v české dezinformační operetě se bezvýhradně a nade vši pochybnost nepodařilo demaskovat ani Ondřeji Kundrovi z Respektu přes velkorysé finanční zázemí, jež mu poskytuje jeho kontroverzní zaměstnavatel. Přesto však hraje dezinformační mašinérie nezanedbatelnou úlohu při rozhodování o budoucí hlavě státu. Otázkou ale zůstává, kdo za mystifikační kampaní ve skutečnosti stojí. Mezitím Miloši Zemanovi zjevně dochází dech, přičemž se může spoléhat pouze na nevědomost a krátkou paměť svých voličů.     

29736

Analýza komunikace ve veřejném prostoru před druhým kolem prezidentských voleb

Co rozhodne prezidentské volby

18. 1. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Prezidentské volby žel nerozhodne úvaha voličů o způsobilosti, osobnostních kvalitách kandidátů, jejich životní příběh, autorita, kterou mohou prezidentskému úřadu dát ani záměr na posilování těch témat ve veřejné diskusi, která jsou pro rozvoj společnosti důležitá a která oba kandidáti druhého kola, Jiří Drahoš a Miloš Zeman, nastolují. Rozhodne pevnost rozhodnutí ve vztahu Zeman - Antizeman, vliv dezinformací, mocenských skupin a jejich médií a schopnost kandidátů v tomto toxickém prostředí manévrovat.

Černý protest v Praze

18. 1. 2018

čas čtení 3 minuty

tisková zpráva

Praha 18. 1. 2018 - Dnes v 18:30 proběhne na pražském Palackého náměstí Černý protest, který se staví na odpor proti tendencím zpřísňovat potratovou legislativu v Polsku. Akci svolávají Poláci žijící v Praze ve spolupráci s pražskými radikálně levicovými kolektivy. Název Černý protest odkazuje na protesty z roku 2016, kdy se legislativu snažila zpřísnit polská vládní strana PiS.

Stačilo by, kdyby z 218 000 unikátních čtenářů BL jich měsíčně 350 přispělo dvěma stovkami na provoz

12. 10. 2017

čas čtení 1 minuta

Milí čtenáři,

Je to nudné, pořád opakovat (a vůči některým čtenářům neférové, protože ti přispívají), avšak jsme na nikom nezávislý, nemanipulující zpravodajský a analytický server, který nestraší veřejnost nesmysly, nevyvolává v ní rasistickou ani xenofobní hysterii a snaží se - neúplatně, padni komu padni - přinášet nezávislé informace z domova i ze zahraničí a otevírat tak dveře do světa.

K tomu potřebujeme minimální částku na provoz ve výši 60 - 70 000 Kč měsíčně. Stačilo by, kdyby z nynějších 218 000 unikátních čtenářů Britských listů za každý měsíc (Google Analytics) jich přispělo cca 350 každý měsíc částkou 200 Kč. Je to míň, než kolik dáte za noviny.

Můžete také příspěvek na Britské listy použít k své registraci na diskusní fórum.

Bez těchto příspěvků se server nedá provozovat, neboť naši reportéři a analytici nemohou pracovat úplně zadarmo.

Pokud si myslíte, že Britské listy hrají v českém prostředí nezastupitelnou roli, prosíme, zaveďte pravidelný příspěvek na náš provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Děkujeme

Jan Čulík
šéfredaktor

Proč jsou někteří lidé kreativnější

18. 1. 2018

čas čtení 1 minuta

Na zajímavý článek, původně publikovaný na serveru The Conversation, upozorňuje prostřednictvím Facebooku Jiří Zlatuška. V krátkém překladu cituje: "Naše výsledky naznačují, že je tvůrčí mozek “zadrátován” odlišně a že tvořiví lidé jsou lépe schopni zapojit mozkové systémy, které spolu typicky společně nepracují. Je zajímavé, že tyto výsledky jsou konzistentní s nedávnými studiemi pomocí funkční magnetické rezonance, které se zaměřovaly na profesionální umělce, včetně jazzových hudebníků improvizujících melodie, básníků píšících nové řádky poezie a vizuálních umělců dělajících náčrtky knižních obalů.  Pro to, abychom určili, zda jsou tyto sítě tvárné, nebo relativně pevné, bude potřeba dalšího zkoumání. Vede například to, že se zapíšeme do kurzu kreslení, k větší propojenosti mezi těmito oblastmi mozku? Lze posílit obecné schopnosti tvůrčího myšlení tím, že pozměníme propojení v síti? V současné době na tyto otázky odpovědi neznáme. Jako vědci musíme zapojit své vlastní tvůrčí sítě, abychom přišli na to, jak je zodpovědět."

Pomáhá české školství vracet společnost do období normalizace?

18. 1. 2018 / Albín Sybera

čas čtení 2 minuty

 


Ve svém velmi trefném článku “Lež není názor” (ZDE) se Apolena Rychlíková mj. zamýšlí, že jednou z cest jak bojovat s médii jako např. TV Barrandov, Parlamentní listy, či MF Dnes, které systematicky chrlí polopravdivé, či přímo lživé informace do českého mediálního prostoru, je “důsledné odhalování těch mocenských struktur, které ze stávajícího naladění těží”.

29766

Bodláky Václava Duška

Velkolepé politické dividlo

18. 1. 2018 / Václav Dušek

čas čtení 5 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Intrikáni se rozšafně radují, intrikánství u nás bouřlivě kvete, tož, div se světe.Autorské trapné představení trvalo hodiny, parlamentní zdi se rosily studem, dramaturg neznámý, režie v duchu Tonky Drbny. Škoda, že si aktéři nenechali poradit zahraničním kabaretiérem a nevykloktali ústa borovou vodou. Ledové vášně střídaly přátelské úlety – raději sledovat tah husí a poslouchat přitom Taganku od Džemy Chalid; rádci i poradci napjatě poslouchali řečnické tlachy – rozbor učiněn hned po procitnutí uměleckých zloduchů. Na parlamentních dveřích iniciály N+G+K. Potlesk na otevřené scéně vlažný, ale zážitek pro celý života běh zůstane, vážení hastroši. Mlč a čuč.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Švédští občané dostanou do každé domácnosti varování, aby se připravovali na válku s Ruskem

17. 1. 2018

čas čtení 2 minuty


 

Švédsko se, poprvé od roku 1961, rozhodlo rozeslat vládní brožuru 4,7 milionů švédských domácností, která poprvé za déle než půl století švédské občany instruuje, co mají dělat v případě války.

Brožura vysvětlí otázky, jako například jak se veřejnost může v případě války podílet na "totální obraně" a jak si zajistit základní potřeby jako vodu, potraviny a otop. Brožura se také bude zabývat dalšími otázkami, jako jsou kybernetické útoky, terorismus a globální oteplování.

Ruby Ridge, aneb Nehledat nepřátele

17. 1. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut


Chcete-li, máte nyní možnost zdarma shlédnout loňský dokument Ruby Ridge z cyklu American Experience společnosti PBS. Na případ, o němž vypráví, lze jistě pohlížet více způsoby; preferuji zde perspektivu "tragické důsledky nálepkování nepřátel".

Jemné imprese dneška proti zázemí hrůzné minulosti

17. 1. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Jiří Hájíček je tak trochu škatulkován do kategorie "regionálního" jihočeského a "realistického" autora (co slovo "realismus" v literatuře znamená, netuším, žádná literatura není "realistická"; do knihy nenarvete trávu, veškerá literatura je fikce a stylizace, kromě toho, pokud se "realismus" rovná poněkud naivním pokusům spisovatelů z konce devatenáctého století popisovat v drobnostech skutečnost, Hájíček do této kategorie vůbec nepatří, jeho texty jsou vysoce lyrické, silně subjektivní, výrazně stylizované a prodchnuté hlubokým psychologickým porozuměním jeho postav).

Myslím si, že jeho prózy z posledních let, například soubor povídek z let 1995-2014 Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (Torst, Praha 2014) dokáží docela  důstojně konkurovat tomu nejlepšímu ze současné světové literatury a vůbec nevadí, vlastně je to svým způsobem přínos, že jsou   tyto texty jemně lokalizovány do prostředí jižních Čech.

Časová linka našeho článku v Nature

17. 1. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 8 minut

Jak už jsem slíbil čtenářům Britských listů, pokusím se pro ně aspoň v krátkosti sepsat časovou linku vzniku našeho článku, který 14. prosince publikoval časopis Nature pod názvem „Alcohol-abuse drug disulfiram targets cancer via p97 segregase adaptor NPL4“. Ačkoli jsem v poslední době dával rozhovory pro server Hlídací pes a časopisy Týden a Téma, nikde nebylo dost prostoru pro vyprávění byť jen kostry celého příběhu.

České volby: Známý radikál proti neznámému centristovi

17. 1. 2018

čas čtení 2 minuty

Evropské volby v roce 2017 byly charakterizovány nástupem populistických stran, píše finský bezpečnostní analytik Petri Mäkelä. Ale navzdory předpovědím zavedených expertů svět neskončil a evropská spolupráce pokračuje stejně pomalu, obtížně a neefektivně jako předtím.

Neuveriteľné: Exorcista posvätil úrad

17. 1. 2018 / Igor Daniš

čas čtení 3 minuty

Nová predsedníčka Žilinského kraja Erika Jurinová, ktorá prekvapivo zdolala bývalého predsedu Blanára zo Smeru, si  nechala posvätiť svoj úrad kňazom a exorcistom Ľubošom Václavekom. Či vyháňal aj zlých duchov sa nedostalo na verejnosť. Možno vyháňal ľavičiarov alebo smerákov. Určte aspoň v Poľsku si získa nová predsedníčka uznanie.  E. Jurinová vyštudovala VŠST v Liberci (TUL) a je bývalá podpredsedníčka Národnej rady.

https://slovensko.hnonline.sk/1673767-na-zupnom-urade-v-ziline-bol-exorcista-pozvala-ho-tam-sefka-kraja-jurinova

https://www.cas.sk/clanok/642807/cudne-praktiky-sefky-zilinskej-zupy-jurinovej-urad-dala-vysvatit-exorcistom/

https://nazory.pravda.sk/komentare-a-glosy/clanok/454343-exorcista-na-urade/

https://domov.sme.sk/c/20738305/exorcista-stretol-som-desiatky-satanom-posadnutych-ludi.html

 

Syrská uprchlická krize: "Musíme žít v jeskyních"

17. 1. 2018

čas čtení < 1 minuta


Humanitární organizace jsou přetíženy kvůli rozsahu humanitárních potřeb v Sýrii.

Organizace varují, že pokud budou pokračovat režimní a ruské nálety na oblasti kontrolované opozicí, na hranici s Tureckem se shromáždí až milion uprchlíků.

O situaci na severu provincie Idlíb informuje Sinem Koseoglu z televize Al-Džazíra.

Zdroj v angličtině: ZDE

Švédsko na křižovatce: Neutralita, nebo NATO?

17. 1. 2018

čas čtení 3 minuty

Švédsko se chystá na podzimní parlamentní volby, píše Petri Mäkelä. Vnitřní i vnější bezpečnost se stanou významnými tématy pro všechny strany. Situace v baltském regionu se stává každý den napjatější a existují vážné bezpečnostní problémy v přistěhovaleckých čtvrtích švédských měst.

Mezítím v Absurdistánu 53:

Rekonstrukce polské vlády, přísaha ministra zdravotnictví, havárie Beaty Szydło a rasistické násilí v Jasné Góře

16. 1. 2018 / Tomasz Oryński

čas čtení 14 minut

Když jsem do redakce poslal minulý týden svůj poslední článek o Polsku, šéfredaktor reagoval: "Polská vláda byla rekonstruována, nemůžete to v článku nemít!" Měl jsem jiný názor: Nemyslel jsem si, že ta rekonstrukce vlády má větší význam, je to jen další inscenované drama v Kaczyńského pimprlovém divadýlku. Chtěl jsem také zjistit podrobnější informace o nových ministrech, zda se něco změní, protože na rozdíl od svých předchůdců to nejsou známé tváře. A taky bylo minulý týden ještě brzo na získání reakcí.

Jan Palach: Jsou myšlenky, za které stojí za to trpět?

11. 1. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

Znovu vydáváme krátký komentář, kde zde vyšel loni 16.1. 2018, s článkem z roku 2003. (JČ)

* * *

Dnes je výročí úmrtí Jana Palacha, který se dne 10. ledna 1969 upálil u Muzea na Václavském náměstí v Praze. (Pamatuju to jak dnes.) Jeden čtenář protestuje, že jeho smrt dnes Britské listy nepřipomínají. Uvažoval jsem o tom, ale co se dá k jeho oběti (a oběti Jana Zajíce a Emila Plocka a dalších, už zapomenutých pochodní) dodat? A k oběti lidí, kteří se upalovali v České republice v postkomunistickém období? A k oběti člověka, který se nedávno upálil na protest proti vládě strany Právo a spravedlnost ve Varšavě?

Vydáváme znovu článek, který vyšel v Britských listech roku 2003, (a také tehdy v Lidových novinách). Britské listy mají delší než dvacetiletou existenci a najdete v nich o Janu Palachovi nesčetné množství článků. (JČ)

Téma Britských listů: Jan Palach

Jan Palach: Jsou myšlenky, za které stojí za to trpět?


"Já tedy nevím," řekl v diskusi o padesátých letech v Československu na jednom semináři na Glasgow University student bohemista z pražské Karlovy univerzity. "Kdybych si měl vybrat mezi postojem básníka konjunkturalisty Milana Kundery a takového Jana Zahradníčka, asi bych taky vstoupil do komunistické strany. Jaký má smysl strávit, jako Zahradníček, celou řadu let ve vězení a po propuštění zemřít?"

"Takže neexistuje žádná idea, za niž by stálo jít na smrt?" zeptal jsem se. Podle studentů z Česka prý ne.

"Jaký by mělo smysl se za nějakou myšlenku obětovat, když umřu a z té oběti nic nebudu mít?" vysvětlila jedna dívka. "Proč se tvrdošíjně snažit prosazovat něco, co stejně neprosadím?"

Přečetli jsme:

'Prostě si požádáme, až my budeme chtít.' Šéf bezpečnostního výboru Koten s prověrkou nespěchá

17. 1. 2018

čas čtení < 1 minuta

Poslanec a šéf sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím nepožádal o prověrku. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to vysvětluje časovou vytížeností. „Vysoce pravděpodobně o tu prověrku požádáme,“ říká Koten s tím, že vše musí „pořádně načasovat“.

Celý článek: ZDE

O legitimizaci rasismu v nejvyšších politických patrech

16. 1. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Není záhodno se zabývat každým košilatým výrokem či tweetem amerického prezidenta Donalda Trumpa, neboť se tak odvádí pozornost od reálných kroků jeho administrativy - ať ve světě, nebo na domácí půdě. Nicméně nestoudný Trumpův výrok o tom, že Spojené státy by neměly přijímat obyvatele „prdelí světa“, míněno zemí jako jsou třeba Haiti, Salvador a některé africké státy, signalizuje, že rasismus v nejvyšších politických patrech prakticky zdomácněl. A to se samozřejmě netýká jen Spojených států a Donalda Trumpa.

Proč nevěřím v referendum

16. 1. 2018 / Pavel Drs

čas čtení 3 minuty



Referendum, coby volební heslo, bylo ústředním motivem volebních kampaní některých
stran v minulých parlamentních volbách, a velmi pravděpodobně se objeví i při
nastávajících prezidentských debatách.

Referendum (plebiscit), může být jistě ve vhodných případech významnou součástí
demokratického systému, nejde však o žádnou novinku, ve starověkém Římě bylo
známo a používáno již dávno před Kristem.

Ač referendum svou zdánlivou jednoduchostí svádí k domněnce, že jde o
nezpochybnitelný výraz vůle všeho lidu, chtěl bych na třech příkladech z minulosti
demonstrovat, že tomu tak nemusí být, a s odstupem času se referendum může jevit
jako velmi problematický a nebezpečný nástroj.

Freedom House: Ve Spojených státech rychle upadá demokracie. Celosvětově je demokracie v krizi

16. 1. 2018

čas čtení < 1 minuta

Za poslední rok došlo v USA k zrychlujícímu se rozkladu vlastních demokratických norem Ameriky. Poškodila svou důvěryhodnost jako obránce dobré vlády a lidských práv, konstatuje Freedom House ve své výroční zprávě.


Zkorumpované a represivní státy ohrožují globální stabilitu. Svoboda v jedné zemi závisí na svobodě ve všech:


ČR má index svobody 93, Německo 94, Slovensko 89, Polsko 85, Ukrajina 62, Rusko 20, USA 86, Kanada 99,  Turecko 32,  Írán 17, ČÍna 14, Tibet 1, Saúdská Arábie 7:


Výzva pro Andreje v rámci Palachova výročí

16. 1. 2018

čas čtení < 1 minuta

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

tisková zpráva

V rámci demonstrace „Palachův týden: Občané kontrolují slušnost a demokracii“, která se uskuteční v úterý 16. 1. od 17:30 na Malostranském náměstí, vystoupí také mluvčí iniciativy Chvilka pro Andreje Mikuláš Minář, který ve své promluvě otevřeně vyzve Andreje Babiše jménem všech 17000 signatářů výzvy www.chvilkaproandreje.cz, aby se nechal v souladu se svými vlastními slovy a sliby dobrovolně vydat trestnímu stíhání. Na celé akci vystoupí celkem asi 10 řečníků, mezi nimi i spisovatel Petr Placák, politik Hayato Okamura či neúspěšný kandidát na prezidenta Michal Horáček. Hlavním organizátorem demonstrace je aktivista Jan Cemper.
 
Mikuláš Minář,
iniciátor a mluvčí výzvy Chvilka pro Andreje


Odkaz na facebookovou událost: https://www.facebook.com/events/1709547199095596/?active_tab=about

Tunel 2018

16. 1. 2018 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 4 minuty

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Bohužel ne tunel od rychlovlaku – to si ještě patrně v Česku pár staletí počkáme.

Jednou z věcí, které ale bude možné u nás minimálně ještě několik let tunelovat (třeba až k totální destrukci) je nepochybně zemědělská PŮDA. Samozřejmě v žádném oboru nejsou jen tuneláři. Existují i lidé solidní, lidé slušní, dokonce i velmi slušní.

Když se ale podíváme co se většinově děje se zemědělskou půdou v naší zemi – nějak nám vyschne. Že by tu platilo něco o tom, že je dobré myslet na potomky – kde a jak oni budou jednou vytvářet jídlo – HE, HE, HOOO.

Británie: Děsivá nekompetence konzervativní vlády vedla nyní ke kolapsu obří stavební firmy

16. 1. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty



V současnosti v Británii v důsledku absolutní nekompetence britské konzervativní vlády kolabuje absolutně všechno: Státní zdravotnictví je v důsledku drastických škrtů v oblasti sociální péče v naprosté krizi, protože nemocnice nemohou propouštět domů pacienty po operaci, protože se tam o ně nemá kdo starat, je zahlceno pacienty, kteří potřebují lékařskou péči a bylo nuceno zrušit od letošního ledna 50 000 (!) plánovaných operací. Rozkládá se věznictví, zprivatizované železniční služby, vláda si neví rady ohledně brexitu. Britské vysoké školy ničí komercializace a managerialismus i obscénně astronomické platy rektorů.

O víkendu zkolabovala obří stavební firma Carillion, kterou britská vláda používala pro velké stavební projekty, jako například stavbu vysokorychlostní tratě z Londýna na sever země HS2, na stavbu nemocnic, dálnic a dalších velkých projektů infrastruktury. I když byla firma předlužená a bylo to známo, nekompetentní britští ministři ji dál udíleli další a další stavební kontrakty. Tisíce zaměstnanců firmy nyní přestaly dostávat plat. Více než 30 000 malým subdodavatelům dluží firma Carillion nezaplacené faktury.

Politikové kritizují kolaps firmy Carillion jako typický příklad korupčních praktik, k nimž dochází, když ministerstva poskytují státní kontrakty soukromým firmám. Jako obvykle jde o obrovskou nekompetenci odměňovanou astronomickými platy. Bývalý generální ředitel firmy Carillion Richard Howson stále dostává plat ve výši 660 000 liber ročně (1 540 000 Kč měsíčně), přestože loni v červenci odešel ze své funkce v důsledku katastrofální situace podniku.

Firma Carillion prováděla kromě stavebních prací i celou řadu pomocných služeb, jako je například provoz školních jídelen či uklízecích firem ve vlacích či v podnicích. Po jejím kolapsu nyní byli povoláni hasiči, kteří ve školách v hrabství Oxfordshire nyní nouzově poskytují školní obědy. Absolutní chaos.

 



Podrobnosti v angličtině ZDE

„Výsměch lidem na Ostravsku,“ hodnotí poslanec Černohorský snahu ministra průmyslu pomoci Polsku dál znečišťovat ovzduší v kraji

16. 1. 2018

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva

 

Ostrava 16. ledna 2018: „Výsměch všem lidem na Ostravsku, kteří dlouhodobě dýchají vzduch znečištěný daleko nad rámec zákonných limitů! A to včetně primátora a hejtmana z řad ANO,“ tak pirátský poslanec Lukáš Černohorský označuje snahu nového ministra průmyslu Tomáše Hünera. Ten chce zítra na vládě lobbovat za to, abychom se přidali k žalobě Polska proti přísnějším limitům znečištění ovzduší. Ty Evropská unie schválila v loňském roce. Polsku přitom před nedávnem konečně skončila výjimka, která našim severním sousedům umožňovala vypouštět více škodlivin do ovzduší než podniky u nás. I nové přísnější limity EU jsou přitom pořád mírnější než například v Číně.

 


Skotská premiérka: Nemůžeme si dovolit přijít o naše občany z EU

16. 1. 2018

čas čtení < 1 minuta

Nicola Sturgeonová varuje,  že Skotsko nesmí přijít o svobodu pohybu občanů EU, ti přinášejí Skotsku každoročně 4,4 miliardy liber. Skotská vláda publikovala analýzu, podle níž bude skotská ekonomika v roce 2030 o 8,5 procent menší, pokud nedojde mezi Británií a EU k uzavření obchodní dohody. Sturgeonová požaduje, aby Británie zůstala ve společném evropském trhu:


V Německu korelují vlny nenávisti vůči uprchlíkům s počty fyzických útoků proti nim

16. 1. 2018

čas čtení 1 minuta



Navzdory úsilí německé vlády se na sociálních sítích v Německu stále šíří obrovské množství nenávisti vůči migrantům z Blízkého východu a ze severní Afriky, většina z nichž jsou muslimové, píše britský týdeník Economist.  Vědecký článek   autorů Karsten Müllerové a  Carlo Schwarze  z univerzity ve Warwicku zjistil, že existuje silná korelance mezi ultrapravicovými, protiuprchlickými nenávistnými výroky zveřejňovanými na sociálních sítích v Německu a násilnými zločiny, páchanými na uprchlících.  

Autoři studie analyzovali data z facebookové stránky ultrapravicové politické strany Alternative fuer Deutschland. Srovnali je se statistikami trestných činů, páchaných proti uprchlíkům. Zjistili, že na každé čtyři nové nenávistné výroky zveřejněné na Facebooku proti uprchlíkům došlo k jednomu novému fyzickému útoku proti uprchlíkům, nejčastěji k zakládání požárů a k fyzickým útokům.  

K prezidentské volbě: Skoro všechno dobře

15. 1. 2018 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty


1. První kolo dopadlo nikoli "podle očekávání", jak jsem z pár zdrojů slyšel, ale zcela jinak. Průzkumy dávaly Zemanovi 42%+, jen Kantar TNS těsně před volbami 38%, ale ten se dělal úplně těsně před volbami a nesměl se zveřejnit. Došlo tedy k posunu na poslední chvíli a můžeme jen spekulovat proč. Já bych se nedivil, kdyby faktorem byla podpora od Andreje Babiše deklarovaná snad den před volbami. Hnutí ANO má velmi mnoho vlažných příznivců, kteří mu dali hlas protože "chtějí změnu", ale současně chtějí vládnutí podle pravidel a ne tvrdý mocenský dvojblok Babiš-Zeman.

Změna pár dní před volbami taky obvykle signalizuje určité "momentum", které setrvačností pokračuje dál.

Kdo chce Drahoše na Hradě, nebude ho dělat kandidátem vyhraněné skupiny

15. 1. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Kontext minulé prezidentské volby byla Nečasova vláda a Klausova amnestie (podepsaná premiérem Nečasem). To byla doba, kdy politická vyhraněnost, tvrdost, zkušenost měly váhu, a v okamžiku, kdy se v druhém kole proti sobě postavili Zeman, podpořený ČSSD, ač ta měla původně svého kandidáta, a exponent Nečasovy vlády Schwarzenberg, musel zvítězit opoziční, „levicový“ prezident. Dnes je tomu ale naprosto jinak.

Sýrie: "To, co se tady děje, se vůbec nedá vyjádřit slovy"

15. 1. 2018

čas čtení 4 minuty


"Syrský režim ovládl v posledních několika dnech více než 200 vesnic, 600 000 lidí uprchlo. A je to obrovská náhlá vlna uprchlíků. Lidi si nemohli s sebou nic vzít, všechno zanechali na místě, prostě jen uprchli. Během deseti minut jsem viděl 200 automobilů, odjíždějících, plných lidí. Jejich situace je strašná. Už nemáme kam dál utéct. Do Asadova režimu se nemůžeme vrátit."

"Dobrý den, já jsem studentka z venkova v provincii Idlib. Rusko a Asad útočí na venkovské oblasti jižně od Idlibu. Bombardují civilisty v malých vesničkách jako šílenci. Avšak mnoho lidí čelí ještě dalšímu utrpení. Mnozí z nich žijí ve stanech teď v zimě, bez potravin a bez vody, bez základních potřeb k životu. Před dvěma dny režim  a Rusko bombardovaly jeden uprchlický tábor. Tahle tragedie nás vede k tomu, abychom pokračovali v útěku směrem ke svobodě."

Dočteme se v nové Topolově knize o dnešní České republice?

15. 1. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 8 minut


Citujme, úvodem, dvě pasáže z nové knihy Jáchyma Topola Citlivý člověk:

1. "Helejte, kucí, já vám ale život nezávidím. Tu islandizaci Evropy. Mešita sem, mešita tam. No, serou se sem ve vlnách, islámci paťatý. Voni nemakaj, modlej se pětkrát denně a furt se mejou vod fousů dolu. Tak kdy maj makat? Navíc vás všechny zabijou, bych řek. Sem rád, že u toho nebudu!

Úplně jako pan prezident! vypískne stařenka. Von pan prezident připlul loďkou k Palírně, kormidloval skrz víry, fakt, nesl se po vodě, sošnej a pevnej v člunku nad hlubinou, líbaly sme ho i pohledem, všechny my ženský shromážděný po vobou březích. Oděnej byl jen v záchrannym kruhu, to jako hlava státu mít musí, a v plavkách. Bóže, to byste nevěřili, spráskla stařenka ruce. Takový legrační plavečky má ten chlap, učiněnej Goliáš!

Nás tam byl na Palírně pořádnej dav. Pod hradem Zlenice. Tam, kde kázal mistr Jan! A představte si, prezident Zeman věděl, na co všichni myslíme, a hned vykřikl: Lidi, nemějte strach! Voni se snažej k nám dostat, ty uprchlíci, ale sou to samý teroristi. A vtom si náš pan prezident dal osušku na hlavu, jako že je terorista islámskej, a my se tak smáli! Ježišmarjá! Já sem taky komunistka jako pan prezident, ale pravdu mám ráda, a to mi málem srdce utrhlo."

Nedivme se, že Zeman systematicky útočí na vysoké školy

15. 1. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Podle průzkumu agentur Kantar TNS a Median letos Miloše Zemana volilo 54 % lidí bez maturity, 31 % lidí se středoškolským a 19 % s vysokoškolským vzděláním. Naproti tomu Drahoše volilo 38 % vysokoškoláků, 31 % středoškoláků a 18 % lidí bez maturity ZDE. Podíl vysokoškolsky vzdělaných v celé populaci se přitom pohybuje kolem 22 % ZDE. To znamená, že zastoupení vysokoškoláků ve skupině voličů Miloše Zemana je podprůměrné, zatímco mezi Drahošovými voliči je naopak výrazně nadprůměrné - převyšuje i poměr VŠ vzdělaných v celé EU (30 %), za kterým ČR zaostává.

Má pražská elita pocit, že se bez ní důležité věci neobejdou?

15. 1. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

Spor na sociálních sítích vyvolává snaha pražských pravicově liberálních elit, které Zeman systematicky označuje za "pražskou kavárnu, přihlásit se k Jiřímu Drahošovi a "koordinovat kroky na podporu Jiřího Drahoše". Významná část diskutujících se obává, že tento krok může Jiřímu Drahošovi spíše uškodit. Novinář bulvarizovaného časopisu Reflex (patří Danielu Křetínskému, jenž nasadil do voleb svého kandidáta Mirka Topolánka) Bohumil Pečínka v diskusi uvádí, že byl přítomen ve volebním štábu Jiřího Drahoše, když údajně volal Michael Kocáb, zda by mohl přijít zahrát na klavír. Většina štábu, včetně Drahoše, prý takovou nabídku odmítla. Šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery (Respekt patří Zdeňku Bakalovi) považuje takovou koordinační iniciativu za projev svobodné vůle a odmítá "cejchování". Dokumentaristka Apolena Rychlíková se pozastavuje nad tím, že iniciátoři koordinace "nesnesou pocit, že se důležité věci obejdou bez nich".

"V pražském Švandově divadle se v neděli odpoledne sešly některé české osobnosti, aby koordinovaly kroky na podporu Jiřího Drahoše před druhým kolem prezidentských voleb.

........ "Je to spontánní aktivita, kdy se sešli lidé, kteří jsou ochotni a schopni něco dělat a zkusí podpořit protikandidáta Miloše Zemana, aby v této volbě nejrůznějšími způsoby pomohli. Ať už je to prostřednictvím divadel, či vysokých škol," uvedl Šesták s tím, že hlavním cílem je přesvědčit občany, i v druhém kole volili protikandidáta současného prezidenta. Mezi diskutujícími byli například bývalý premiér Petr Pithart, hudebník Michal Kocáb, Michael Žantovský, exsenátor Ivan Gabal či ředitelé divadel.

NE, PROSÍM NEEEE....NEEEEEEEEE :( :( :( :( :(

PŘEČETLI JSME:

Lidé hlasují pro Zemana kvůli exekucím

15. 1. 2018

čas čtení 1 minuta

Společným jmenovatelem Zemanových voličů je hledání alternativy. Velká skupina jsou ti, kteří se v poslední době dostali do životního diskomfortu. Kdy jim postupné a pomalé změny v životním perimetru Česka udělaly ze života problém bez ohledu na jejich vzdělání. Spojníkem mezi nimi jsou velmi často exekuce.

Exekuce v supertvrdém režimu fungují v Česku přes deset let.  Z exekucí se stal business, nelítostný se vším všudy.   Exekuce rozdělily lidi na ty, kteří mají štěstí a kteří mají smůlu. Nikoliv zcela podle jejich schopností. Bohatě stačilo, abyste vlastnili nemovitost v oblasti, kde byl „zmáknutý“ soudce či jen pošťák, jehož úkolem bylo zašantročit obálku. A už se vezete. Nic osobně proti vám, šlo jen o prachy a business.

Jakýkoliv dluh se proměnil v exekuci, exekuce bagatelní částky ve vynucenou dražbu a nemovitosti se prodaly za zlomek ceny. Bez dovolání se čehokoliv. Tento úzus tolik zevšeobecněl, že dnes – i když už se situace zlepšila – se lidé exekucím nebrání, nevěří tomu, že by v systému měli šanci. Přišla nějaká reakce státu? Třeba posílení vzdělávání ve školách, vzdělávací kampaně? I kdepak.

Co kdo z politiků udělal pro tuto dvoumilionovou skupinu lidí? Nikdo nic.

Exekuce jsou obrovská česká sociální past. Podobná, jakou je v Česku školství, zdravotnictví, důchodový systém, dopravní infrastruktura, armáda, policie nebo soudnictví. Problémy se nám kupí a neřešíme je. 

Už jen tenhle výčet nezrealizovatelných opatření vlastně jasně říká, že musíme počítat s tím, že dalších minimálně dvacet let budeme žít s dvoumilionovým počtem spoluobčanů, kteří jsou systémově nespokojení, mají k tomu důvod a mají dobrý důvod většinové společnosti nevěřit a mstít se jí.


Zdroj ZDE

29541

Afrika k nám posílá ty nejlepší a nejchytřejší

15. 1. 2018

čas čtení 1 minuta

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Prezident Donald Trump ve čtvrtek zalitoval, že USA nepřijímá dost přistěhovalců z Norska a přijímá jich příliš mnoho z Haiti, Salvadoru a Afriky, což zkombinoval s jistým květnatým vyjádřením, které zde nechci opakovat, napsal Tyler Cowen. Po tomto útoku následovala mohutná emocionální reakce, ale dal bych přednost střízlivějšímu přístupu a prozkoumám, co nám říkají data.

Přečetli jsme:

Soros, volby a úskalí vyvracení dezinformací

15. 1. 2018

čas čtení 1 minuta

Navíc nestačí pouze doložit pravdivá fakta, jelikož faktická složka představuje pouze jednu z komponent dezinformace. Mnohem významnější je její emocionální složka, která se snaží oslovit čtenáře apelem na podvědomé instinkty. Hlavním poselstvím v počátku textu zmíněné dezinformace o Sorosovi tak není informace o tom, že si založil účet v UniCredit Bank, ale varování před tím, že se cizinci snaží převzít kontrolu nad děním v naší zemi. Což je v české mentalitě relativně zažitý motiv. Na tyto podprahové obavy jsou už racionální argumenty krátké a jedinou fungující obranu proti nim je důvěra panující mezi občany a státem. Budování nezávislých, demokratických a efektivních státních i nestátních institucí je tak nejlepší obranou proti hlasům snažícím se otrávit společenskou diskuzi nepravdami a pomluvami. Ve zdravé společnosti jim totiž bude naslouchat pouze málokdo.

Celý článek: ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL v prosinci 2017

13. 1. 2018

čas čtení 2 minuty

V prosinci 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 69 643.13.    Výdaje na provoz Britských listů byly 64447.50 Kč. 

Zůstatek byl koncemprosince 2017 166 108.83 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Potřebujeme měsíčně cca 60 - 70 000 Kč na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 350 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Babiš | Iracionální nenávist v České republice | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
25135