Ruby Ridge, aneb Nehledat nepřátele

17. 1. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Chcete-li, máte nyní možnost zdarma shlédnout loňský dokument Ruby Ridge z cyklu American Experience společnosti PBS. Na případ, o němž vypráví, lze jistě pohlížet více způsoby; preferuji zde perspektivu "tragické důsledky nálepkování nepřátel".


Randy Weaver, jeho rodina a její společník Kevin Harris byli příznivci konzervativního křesťanství. Očekávali brzký konec světa a pod vlivem doslovné četby některých biblických pasáží se v 80. letech vystěhovali do nepřístupné zalesněné horské oblasti ve státě Idaho. V místě zvaném Ruby Ridge postavili chatu bez tekoucí vody a elektřiny, vyzbrojili se a snažili se žít co nejsoběstačnějším způsobem, nezávisle na federálních úřadech, kterým nedůvěřovali.

Měli ovšem smůlu na výběr lokality. Nedaleko Weaverova pozemku se nacházelo zařízení pravicově extrémistické organizace Árijské národy. Zprvu šlo prostě o sousedy, kteří v některých bodech měli podobné názory jako Weaverovi, včetně víry v mýtus o "sionistické okupační vládě"; později, když Randy přišel o práci v továrně, se stali prostě jednou z mála šancí na to, aby si otec rodiny něco vydělal.

"Federálové" však měli Árijské národy v hledáčku - a Weaver se pro ně stal osobou, která by jim mohla umožnit do uzavřeného prostředí organizace proniknout. Provokatér Weavera nejprve dostrkal k prodeji dvou nezákonně upravených brokovnic - a poté ho pod hrozbou vězení začal vydírat, aby se stal informátorem. Randy odmítl. Následovalo předvolání k soudu a kampaň v médiích, která bývalého ženistu U.S. Army vylíčila coby nebezpečného násilného extrémistu, jenž se vyhýbá soudu a je třeba proti němu zakročit.

Úplně pravdivé bylo pouze předposlední tvrzení. Randy Weaver úřadům nevěřil, a my už víme, že se mu tento přístup událostmi do značné míry potvrzoval. K soudu jít odmítl - a následovala operace s cílem k soudu jej přivést. Během ní zcela zbytečně zahynuli tři lidé a Weaverův pes.

Ti, kdo Weavera vydírali, aby se stal informátorem, pochopitelně věděli, že obraz nebezpečného násilníka je výrazně přibarven a skutečný podivínův životní příběh notně zjednodušuje. Avšak jiní, kteří v srpnu 1992 dostali za úkol předvést Randyho před soud, už patřičnými informacemi nedisponovali.

První obětí "průzkumné" mise marshallů na Weaverově pozemku se stal rodinný pes Striker, který návštěvníky ucítil a začal štěkat. Čtrnáctiletý Samuel Weaver poté zahájil palbu na skupinu ozbrojenců a zabil třiačtyřicetiletého marshalla Billa Degana. V následné přestřelce s ostatními marshally sám přišel o život. - Zásahová jednotka FBI krátce na to už bez jakéhokoliv obhajitelného důvodu zastřelila ve dveřích chaty Weaverovu manželku Vicki a těžce zranila dalšího ze synů.

Obléhání Weaverovy chaty trvalo nakonec 11 dní a ukončilo ho až vyjednávání přes zprostředkovatele. Když se však přeživší členové rodiny vzdali úřadům a scházeli z kopce dolů na parkoviště, neustále očekávali, že se znova stanou terčem nevyprovokované palby.

Velká většina obvinění vznesených proti Weaverovi byla následně soudem odmítnuta a rodina navíc vysoudila na federálních úřadech vysokou finanční náhradu. Zemřelé to pochopitelně nevzkřísilo a nebylo co slavit. Také úřady si celou kauzu za rámeček nedaly.

Jediný, kdo na tragédii jednoznačně profitoval, byla propagandistická kampaň extrémistů z organizace Árijské národy.

***

Jedním z hlavních poučení z kauzy Ruby Ridge, které se zdaleka nevztahuje jen na samotné Spojené státy, je závěr, že účelové nálepkování lidí s nepohodlnými a třeba i značně podivnými názory coby "nepřátel", vůči nimž je prý třeba použít síly, může vést ke zcela zbytečným tragédiím a ztrátám pro všechny zúčastněné.

A je nakonec jedno, zda klíčovým gumovým slovíčkem, jímž se bez důkazů oháníte, je "extrémista", "havloid", "vítač", "kolaborant" nebo třeba "fašista".

"Podivín", jehož názorům a motivacím nerozumíme, není nikdy automaticky nepřítelem - a dehumanizovat ho tím, že jej prezentujeme coby zločince ohrožujícího naše životy, je nejlepší cestou k tomu, aby nakonec někdo o život skutečně přišel.

V České republice je před druhým kolem prezidentských voleb stále ještě brzy na zahrabávání příkopů, jimiž ji hradní podnájemník a jeho spolupracovníci účelově rozdělili, aby mohli nepřetržitě mobilizovat příznivce proti údajným "smrtelným nepřátelům" účelově vyráběným na všech stranách. Nejprve je třeba dosluhujícího prezidenta poslat na Vysočinu a premiéra vlády jedné strany před soud v kauze Čapí hnízdo.

Ve výhledu několika měsíců však, doufejme, konečně dojde i na postupné odstraňování jediného politického odkazu Miloše Zemana, který stojí za řeč - společnosti rozdělené "na život a na smrt".

1
Vytisknout
12610

Diskuse

Obsah vydání | 19. 1. 2018