Éra Trumpova populismu nahrává diktátorům, loňský rok ale ukázal, že čelit se jim dá

18. 1. 2018

čas čtení 2 minuty

"Tam, kde je odpor proti populismu, nenávisti a vylučování menšin ze společnosti silný, to mají populisté těžké. I když v zemích, kde mainstreamoví politici před populistickým šířením nenávisti a vylučování lidí z národa kapitulují, se populistům vede dobře," píše v článku, který dnes vyšel v četných mezinárodních denících, v ČR v češtině v Hospodářských novinách ZDE, při příležitosti vydání letošní výroční zprávy organizace Human Rights Watch její ředitel Kenneth Roth.

Nejzajímavější podle mého názoru, píše Jan Čulík, je skutečnost, že celá řada malých zemí se v poslední době postavila do čela boje za lidská práva v mnoha částech světa a země jako Nizozemsko, Lichtenštejnsko a Island v tom dosáhly obrovských úspěchů. 

Je obrovská škoda, že nic takového nedělá česká vláda. Měla by z toho obrovský prospěch, kdyby se stala světoznámým obhájcem lidskosti a lidských práv (pokud tedy musíme argumentovat v této věci prospěchem).


S výjimkou hospodářsky krizových východních částí Německa, kde se od pádu berlínské zdi proti široce rozšířenému rasismu a xenofobii nikdo nepostavil, získala strana AfD největší podporu v bohatém Bavorsku, kde tamní CSU, vládní partner CDU kancléřky Angely Merkelové, přijala daleko více nacionalistických postojů strany AfD než CDU na celostátní úrovni. Ukázalo se, že zásadní odpor proti populismu je daleko efektivnější než vypočítavá snaha se mu vyrovnat.

V situaci, kdy mocnější státy vytvářely překážky anebo nebyly nápomocné, se do čela globální obrany práv postavily menší státy. Díky Nizozemsku zahájila Rada OSN pro lidská práva vyšetřování zločinů proti lidskosti spáchaných všemi stranami v Jemenu.

Valné shromáždění OSN se vyhnulo vetu Ruska v Radě bezpečnosti OSN a jmenovalo prokurátora pro stíhání válečných zločinů páchaných v Sýrii - v důsledku vedoucí role Lichtenštejnska. Island se postavil do čela úsilí v Radě OSN pro lidská práva bojovat proti kampani hromadných poprav osob podezíraných ze šíření drog, kterou vede filipínský prezident Rodrigo Duterte.

 Celý článek ZDE

0
Vytisknout
6757

Diskuse

Obsah vydání | 19. 1. 2018