Gaza: Netanjahu uvedl, že izraelský bezpečnostní kabinet se po dosažení dohody o rukojmích sejde v pátek

17. 1. 2025

čas čtení 27 minut
Citace  z posledního rozhovoru Joea Bidena ve funkci prezidenta. V rozhovoru pro televizi MSNBC vyprávěl o rozhovoru, který vedl s Netanjahuem krátce po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023. Řekl:

Řekl jsem jim, že jim pomůžeme, ale Bibi, řekl jsem mu, že nemůžeš kobercově bombardovat tyto obce [v Gaze].

A on mi řekl: „No, vy jste to udělali...“. Vy jste kobercově bombardovali Berlín. Shodili jste jadernou zbraň. Zabili jstetisíce lidí, protože jste museli, abyste vyhráli válku.

Biden reagoval: „Takže srovnával válečnou taktiku 21. století s druhou světovou válkou.

Biden odpověděl, že Netanjahu předložil „legitimní argument“. Řekl:

„Nemůžete nevybíravě bombardovat civilní oblasti, i když tam jsou ti špatní ... nemůžete zlikvidovat dvě stě, deset, dvanáct, patnáct set lidí, nevinných lidí, abyste dostali jednoho špatného. Ale on uvedl legitimní argument ... podívejte se, tohle jsou ti, kteří zabili mé lidi.

Biden dodal Izraeli zbraně za miliardy dolarů na válku v Gaze, při níž byly zabity a zmrzačeny desítky tisíc civilistů.


Od středečního oznámení původní dohody o příměří bylo obtížné získat podrobnosti o těch, kteří byli při nejnovějších izraelských útocích zabiti, protože Izrael do Gazy nepouští zahraniční novináře.

Palestinská tisková agentura Wafa však uvedla, že mezi mrtvými je nejméně 21 dětí a 25 žen. Izrael prohlásil, že zasáhl 50 "teroristických cílů" v celém pásmu, aniž by poskytl jakékoli důkazy.

Mezi mrtvými je pět lidí, včetně dvou dětí a dvou žen, kteří byli zabiti při izraelském útoku na dům poblíž Džabálie na severu Gazy, a dva lidé, kteří zahynuli při izraelském bombardování přístřešku pro vysídlené Palestince ve škole al-Falah ve čtvrti al-Zeitoun jižně od města Gazy, uvedla Wafa.

Mezi mrtvými byl tento týden také jeden novinář, uvedla palestinská média. Ahmed al-Šajáh byl zabit ve středu, když Izrael zaútočil na místo distribuce potravin v al-Mawasi poblíž jižního města Chán Júnis, uvedl Palestine Chronicle.

Podle Výboru na ochranu novinářů bylo od začátku války 7. října 2023 v Gaze zabito nejméně 166 novinářů, jiní však uvádějí číslo přesahující dvě stovky.

Izrael byl obviněn, že se na některé novináře záměrně zaměřil, což však popírá.

Al-Džazíra uvádí, že od pátečního úsvitu bylo izraelskými útoky zabito nejméně devět Palestinců.


Ve středu egyptské státní zpravodajství Al-Kahera News podle agentury AFP informovalo, že probíhají koordinační práce na znovuotevření hraničního přechodu Rafáh na hranici s Gazou. Ten byl jedním z hlavních humanitárních vstupních bodů, ale od května, kdy izraelské síly obsadily palestinskou stranu, je uzavřen.

Dohoda o příměří vychází z plánu, který Joe Biden představil v polovině roku 2024 a který předpokládal navýšení pomoci na 600 kamionů denně, tedy více než osminásobek prosincového průměru uváděného OSN.

Světový potravinový program ve čtvrtek uvedl, že má dostatek potravin pro milion lidí, které „čekají mimo Gazu nebo jsou na cestě“.

Na egyptské straně hranice sdělil agentuře AFP zdroj z egyptského Červeného půlměsíce, že „na vstup do Gazy čeká až 1 000 nákladních aut“. Vzhledem k pokračujícím leteckým úderům na území, kde humanitární skupiny a OSN pravidelně obviňují Izrael z bránění přísunu pomoci - což Izrael popírá - však byli humanitární pracovníci skeptičtí.


Koordinátorka Lékařů bez hranic (MSF) Amande Bazerolleová agentuře AFP řekla, že příslib stovek kamionů denně „není proveditelný ani technicky“. „Vzhledem k tomu, že Rafáh byl zničen, neexistuje infrastruktura, která by byla schopna zvládnout takovou úroveň logistiky,“ řekla s tím, že v pozadí byly slyšet bomby, uvedla agentura.

Pomoc, která dorazí, je předmětem rabování ze strany ozbrojených gangů i zoufalých civilistů. „Izraelci útočili na policii, takže není nikdo, kdo by zásilky ochránil“ před rabováním, které bude podle Bazerolleové pokračovat, ‚dokud se do země nedostane dostatek pomoci‘.

Po více než roce „systematické likvidace právního státu“ v Gaze vyzval Gavin Kelleher z Norské rady pro uprchlíky k „obnovení činnosti palestinské civilní policie“.

Situace je obzvláště zoufalá v severní části Gazy. Bazerolle, podle něhož se mise MSF v této oblasti staly terčem útoků ze strany Izraele, uvedl, že skupina doufá, že na sever vyšle týmy, „aby alespoň ošetřily pacienty tam, kde jsou“, protože chybí nemocnice.

Podle Světové zdravotnické organizace na severu částečně funguje pouze jedna nemocnice, al-Awda. Rik Peeperkorn z WHO uvedl, že kromě nemocničních kapacit se jeho agentura zaměří na „zcela základní věci“ včetně vody, elektřiny a systémů odpadového hospodářství v Gaze.

Přesto budou vysídlenci doufat, že se budou moci vrátit zpět - včetně Mohammeda al-Chatíba z organizace Medical Aid for Palestinians - pokud příměří vydrží. Mnozí z nich se podle něj „vrátí a najdou celé své čtvrti zničené“ a bez jídla a přístřeší.

„Lidé ani nemluví o obnově svých domů, ale jen o nejnutnějších potřebách,“ pokračoval. „Uzavíráme jednu kapitolu utrpení a otevíráme novou,“ předpověděl a dodal: „Alespoň je nějaká naděje, že krveprolití skončí.“



Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která má vstoupit v platnost v neděli, vzbudila naději, že se k Palestincům dostane životně důležitá pomoc, ale humanitární organizace varovaly před překážkami v podobě zničené infrastruktury, obrovské nouze a zhrouceného veřejného pořádku.


Při oznámení příměří americký prezident Joe Biden ve středu uvedl, že díky němu „prudce vzroste objem tolik potřebné humanitární pomoci palestinským civilistům“.

Náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátor pomoci při mimořádných událostech Tom Fletcher to označil za „okamžik naděje a příležitosti“, ale řekl, že „bychom si neměli dělat iluze, jak těžké bude ještě dostat podporu k těm, kteří přežili“.

Na území, kde bylo téměř všech 2,4 milionu lidí alespoň jednou vysídleno, se humanitární pracovníci obávají, že nic nebude stačit na pokrytí potřeb.

„Všechno bylo zničeno. Děti jsou na ulicích. Nelze určit jen jednu prioritu,“ řekla telefonicky z Gazy agentuře AFP koordinátorka Lékařů bez hranic (MSF) Amande Bazerolleová.

Mohammed al-Khatib z organizace Medical Aid for Palestinians, která působí na jihu Gazy ve městě Chán Júnis, uvedl, že místní humanitární pracovníci se již 15 měsíců nezastavili, přestože jsou sami vysídleni. „Všichni jsou vyčerpaní,“ řekl.

V provizorních přístřešcích zřízených v bývalých školách, rozbombardovaných domech a na hřbitovech, kde panuje hlad, chybí statisícům lidí dokonce i igelitové plachty, které by je chránily před zimními dešti a kousavým větrem, řekl agentuře AFP Gavin Kelleher z Norské rady pro uprchlíky.

I když bomby ustanou, agentury jako ta jeho se musí soustředit na základní nouzové reakce, včetně přinášení „plachet, lan a armatur k uzavření zejících děr“ v budovách.

„Přinejmenším do doby, než přestaneme vidět děti umírat na podchlazení,“ uvedl prostřednictvím textové zprávy z Gazy.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví, které používá Světová zdravotnická organizace, zabilo podchlazení do minulého týdne nejméně osm lidí - čtyři novorozence, tři kojence a jednoho dospělého.


Hamás konstatuje, že překážky dohody o příměří byly vyřešeny

Hamas v pátek uvedl, že překážky, které vznikly v souvislosti s podmínkami dohody o příměří v Gaze, byly vyřešeny, uvádí se v prohlášení vydaném touto skupinou.



Agentura civilní obrany Gazy uvedla, že Izrael po středečním oznámení dohody o příměří ostřeloval několik oblastí území, přičemž zabil více než 100 lidí a stovky jich zranil.


Podle agentury AFP ozbrojené křídlo Hamásu, Brigády Ezzedine al-Qassam, varovalo, že izraelské údery ohrožují životy rukojmích, kteří mají být podle dohody propuštěni, a mohly by jejich „svobodu ... změnit v tragédii“.



V Dauhá byla dohodnuta „dohoda o propuštění rukojmích“, sděluje Netanjahuův úřad

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua uvedl, že v Dauhá bylo dosaženo „dohody o propuštění rukojmích“ a že nařídil, aby se bezpečnostní kabinet sešel v pátek, tedy o den později, než bylo původně zamýšleno.

„Premiér Benjamin Netanjahu byl vyjednávacím týmem informován, že bylo dosaženo dohody o propuštění rukojmích,“ uvedl jeho úřad v pátek v časných ranních hodinách v příspěvku na Twitteru. Dále uvedl:

Premiér nařídil, aby byl ještě dnes (v pátek) svolán bezpečnostní kabinet.] Později bude svolána vláda, aby dohodu schválila.

Jeho úřad ve čtvrtek obvinil Hamás z toho, že nedodržel klíčové části dohody, aby si vynutil ústupky na poslední chvíli. Pro toto obvinění nebyly předloženy žádné důkazy
a Hamás je popřel. Netanjahu byl obviněn, že záměrně sabotuje předchozí dohody ve svůj politický prospěch.

Nebylo bezprostředně jasné, zda se celýizraelský  kabinet sejde v pátek nebo v sobotu, ani zda dojde k nějakému odkladu zahájení příměří v neděli. Dohoda se o příměří nezmiňuje, ačkoli bez něj Hamás rukojmí nepropustí.

Deník The Times of Israel s odvoláním na Netanjahuova mluvčího uvedl, že zasedání celého kabinetu se uskuteční až v sobotu večer. Podle listu je to proto, že

"odpůrci dohody musí mít 24 hodin na to, aby podali petici k Nejvyššímu soudu, a páteční odpolední zasedání by jim na to neposkytlo dostatek času, protože mnozí z nich jsou věřící a dodržují šabat."

To by mohlo znamenat, že příměří vstoupí v platnost až v pondělí, tedy o den později, než se původně plánovalo, napsal dále list:

Uspořádání zasedání celého kabinetu v sobotu znamená, že 24hodinová lhůta pro podání petice skončí až v neděli pozdě večer, což znamená, že dohoda vstoupí v platnost až v pondělí - o den později, než bylo původně plánováno.

Zprávu nebylo možné bezprostředně potvrdit. 


Žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan obhajoval své rozhodnutí vznést obvinění z válečných zločinů proti izraelskému premiérovi tím, že Izrael nevyvinul „žádné skutečné úsilí“, aby obvinění sám vyšetřil.


V rozhovoru pro agenturu Reuters si za svým rozhodnutím o zatykači stál i přesto, že minulý týden Sněmovna reprezentantů USA na protest proti tomuto kroku ICC odhlasovala sankce, které označil za „nežádoucí a nevítané“.

Soudci ICC vydali loni v listopadu zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Gallanta a vůdce Hamásu Ibrahima al-Masrího za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti během konfliktu mezi Izraelem a Gazou.

Úřad izraelského premiéra na žádost o komentář ke Khanovým výrokům pro agenturu Reuters bezprostředně nereagoval.

Izrael odmítl jurisdikci haagského soudu a válečné zločiny popírá. Spojené státy, hlavní spojenec Izraele, rovněž nejsou členem Mezinárodního trestního soudu a Washington zatykače na Netanjahua a Gallanta kritizoval.

„Jsme zde jako soud poslední instance a ... v tuto chvíli jsme nezaznamenali žádnou skutečnou snahu státu Izrael podniknout kroky, které by odpovídaly zavedené judikatuře, což je vyšetřování týkající se stejných podezřelých za stejné jednání,“ řekl Khan agentuře Reuters.

„To se může změnit a já doufám, že se to změní,“ řekl ve čtvrtečním rozhovoru, den poté, co Izrael a Hamás dosáhly dohody o příměří v Gaze.

Izraelské vyšetřování by mohlo vést k tomu, že by byl případ předán zpět izraelským soudům podle tzv. doplňkových zásad. Podle něj může Izrael i po vydání zatykače prokázat ochotu k vyšetřování.

Mezinárodní trestní soud, který má 125 členských států, je stálým světovým soudem pro stíhání osob za údajné válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a agresi.

Khan uvedl, že Izrael má velmi dobré právní znalosti. Řekl však, že „je otázkou, zda byli tito soudci, tito státní zástupci a tyto právní nástroje použity k řádnému přezkoumání obvinění, která jsme viděli na okupovaných palestinských územích, ve Státě Palestina. A myslím, že odpověď na tuto otázku byla 'ne'.“


Deník The Times of Israel uvádí, že izraelský ministr vnitra Moše Arbel předložil tajemníkovi vlády Jossimu Fuchsovi žádost o telefonické hlasování o schválení dohody o příměří s Hamásem, která byla podepsána včera večer v Dauhá.


Podle publikace Arbel napsal:

V těchto záležitostech je důležitá každá hodina a každá minuta - jak pro samotné rukojmí, tak pro jejich rodiny, které po více než roce v zajetí touží po jistotě.

Proto ... žádám, aby vláda uspořádala telefonické hlasování o této otázce, aby se rodiny rukojmích mohly na začátku šabatu dozvědět, že izraelská vláda dohodu schválila a že bude začátkem týdne realizována.“

Deník Times of Israel uvádí, že mluvčí Benjamina Netanjahua dnes ráno uvedl, že celé zasedání vlády se má konat až zítra večer, aby lidé, kteří jsou věřící a dodržují šabat, měli čas na podání petice.


Země G7 plně podporují příměří mezi Izraelem a Hamásem


Země G7 v pátek uvedly, že plně podporují dohodu o příměří uzavřenou mezi Izraelem a Hamásem, a vyzvaly Írán, aby se vyvaroval dalších útoků proti Izraeli, informuje agentura Reuters.

Izraelský kabinet se sejde, aby definitivně schválil dohodu s Hamásem o příměří v pásmu Gazy a propuštění rukojmích.

„Naléhavě vyzýváme Írán a jeho zmocněnce, aby se zdrželi dalších útoků proti Izraeli,“ uvedla skupina G7 v prohlášení a dodala, že potvrzuje podporu ‚bezpečnosti Izraele tváří v tvář těmto hrozbám‘.


Al-Džazíra s odvoláním na izraelská média Ynet a Walla uvádí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu se nyní setkává s izraelským ministrem financí Bezalelem Smotrichem kvůli jeho nesouhlasu s plánovaným příměřím v Gaze.


Na propalestinské shromáždění na newyorském Times Square se ve čtvrtek večer sešly stovky lidí, včetně členů ortodoxní židovské komunity. Zúčastnili se také protiprotestující.



Povaha izraelské horečnaté koaliční politiky již dlouho upřednostňuje divadlo. Postavení a psychologie premiéra Benjamina Netanjahua k tomu přidává další prvek paniky a cynické vypočítavosti.


Všechny tyto vlastnosti se projevily v době, kdy se Izrael a Hamás blížily k dohodě o příměří, zejména v Netanjahuově snaze o triangulaci při líčení dohody, která ho může politicky poškodit.

Dohoda, jak se mnozí v izraelských médiích nezdržovali zdůrazňovat, je v podstatě totožná s dohodou, kterou Netanjahu v létě torpédoval a v následujících měsících nechal zemřít další izraelské rukojmí a vojáky.

Pro izraelskou pravici a krajní pravici konkrétně navíc není jasné, jak se vyjednané řešení slučuje s Netanjahuovým slibem „totálního vítězství“ a úplné porážky Hamásu. Naopak, dohoda, pokud bude platit, nabízí možnost, že Hamás přežije a jeho ranění se budou léčit v Egyptě.

Skutečnost je taková, že otevřená válka v Gaze vždy vyhovovala Netanjahuovi a jeho stoupencům více než zájmům Izraelců jako celku.

Umožnila Netanjahuovi a jeho stoupencům odložit otázku odpovědnosti za selhání spojená s překvapivým útokem Hamásu na Izrael 7. října 2023. Umožnila také izraelskému premiérovi, který je souzen za obvinění z korupce, vytvořit na lavici obžalovaných obraz osobnosti, která se zabývá bezpečností své země a pro niž je soudní řízení irelevantní.

Jako válečný vůdce se odvolává na dlouholetou izraelskou konvenci, že jednota by měla mít přednost před politikou, aby stmelil svou roztříštěnou koalici pravice a krajní pravice.

Dohoda vystavuje Netanjahua nebezpečí na všech těchto frontách, což vysvětluje, proč se mu nelíbilo, že je s ní svázán.


Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel v pátek do Bejrútu na návštěvu, během níž se setká se svým protějškem a nabídne mu podporu v době, kdy se libanonští představitelé snaží otevřít novou kapitolu v bouřlivé historii své země.
Informuje o tom agentura AFP:

Po více než dvou letech politického vakua v čele země byl 9. ledna zvolen prezidentem Joseph Aoun a za designovaného premiéra si vybral Nawafa Salama.

Nyní před nimi stojí nelehký úkol vést Libanon po ničivé válce mezi Izraelem a Hizballáhem a po letech hospodářské krize.

Očekává se, že se Macron v libanonském hlavním městě setká také s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, neboť se blíží termín 26. ledna, kdy má být plně provedena dohoda o příměří mezi Izraelem a Hizballáhem.

Cílem Macronovy návštěvy je „pomoci“ Aúnovi a Salámovi „upevnit suverenitu Libanonu, zajistit jeho prosperitu a udržet jeho jednotu“, uvedlo před jeho příjezdem francouzské prezidentství.

Podle analytiků oslabení Hizballáhu ve válce s Izraelem v loňském roce umožnilo hluboce rozdělené libanonské politické třídě zvolit Aúna a podpořit jeho jmenování Saláma premiérem.

Francie má s Libanonem, který po první světové válce dvě desetiletí spravovala, zvláštní vazby a obě země udržují úzké vztahy i od vyhlášení nezávislosti Libanonu v roce 1943.


Na amerického ministra zahraničí  Antonyho Blinkena během jeho  poslední tiskové konference  ve čtvrtek slovně zaútočili dva novináři , kteří ho kritizovali za jeho podporu války v Gaze.


Ta zahrnuje poskytování diplomatické podpory Izraeli v OSN - blokování četných výzev k příměří - a pokračující zasílání zbraní Izraeli v hodnotě miliard dolarů navzdory obavám v rámci jeho vlastního ministerstva, že Izrael porušuje lidská práva. Informuje o tom agentura Reuters:

„Zločinec! Proč nejste v Haagu,“ křičel Sam Husseini, nezávislý novinář a dlouholetý kritik přístupu Washingtonu ke světu. V Haagu sídlí Mezinárodní trestní soud.

Neobvykle konfrontační scéna v zasedací místnosti ministerstva zahraničí skončila teprve tehdy, když Husseiniho, který pokračoval v hecování Blinkena, ochranka násilím zvedla a vynesla z místnosti.

„Proč jste nechali ty bomby proudit, když jsme měli v květnu dohodu?“ křičel na Blinkena Max Blumenthal, redaktor časopisu Grayzone, který ostře kritizuje mnoho aspektů americké zahraniční politiky.

Sám Biden prohlásil, že dohoda dohodnutá tento týden je přesně to, co bylo dohodnuto v květnu.

Příměří, které má vstoupit v platnost, pokud se na poslední chvíli nevyskytne nějaký zásadní problém, stmelí rozsáhlé a rychlé změny na celém Blízkém východě a může zpečetit významnou porážku islamistických militantních skupin, které byly po léta mocnými aktéry v regionu.

Hamás v Gaze, Hizballáh v Libanonu a různé šíitské muslimské milice v Iráku a Sýrii vyjdou z konfliktu značně oslabené. Pouze Húsíové v Jemenu jsou silnější - i když to nemusí trvat dlouho. Islámský stát zůstává stínem svého dřívějšího já.

Pro organizaci, jako je Hamás, je pouhé přežití velkého konfliktu úspěchem a znamená to, že Izrael nedosáhl jednoho ze svých hlavních válečných cílů. Ústupky, které Hamás učinil od chvíle, kdy se loni v květnu přiblížil k příměří, však podtrhují jeho oslabený stav.

Ačkoli neexistují žádné spolehlivé statistiky a Hamás nepochybně rekrutoval mnoho nových bojovníků, jeho vojenská složka byla izraelským náporem silně oslabena a většina vyšších a středně vysokých velitelů byla zabita.

Organizace si v některých oblastech Gazy udržuje nejednotnou moc, ale nic, co by se podobalo její plné kontrole během 16 let, kdy zcela ovládala místní správu.


Trump říká, že dohoda o Gaze „by měla být uzavřena dříve, než složím přísahu"

Nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že dohoda o příměří v Gaze „by měla být raději uzavřena, než v pondělí složím přísahu“, a odcházejícího prezidenta Joea Bidena označil za „necitu“, protože si na ní přisvojil zásluhy. Informuje o tom agentura AFP:

Čtyři dny před inaugurací do druhého funkčního období Trump v pořadu Dan Bongino Show řekl, že jednání by nikdy nebyla dokončena bez tlaku jeho týmu, včetně vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa.

„Kdybychom se na této dohodě nepodíleli, k dohodě by nikdy nedošlo,“ řekl Trump.

„Změnili jsme její průběh a změnili jsme ji rychle a upřímně řečeno, raději ať je hotová, než složím přísahu,“ dodal.

Trump také vyčetl odcházejícímu prezidentovi Joeovi Bidenovi, že si přisvojil zásluhy za dohodu o příměří, a označil ho za „nevděčného“ a řekl: „On nic neudělal! Kdybych to neudělal já, kdybychom se do toho nezapojili, rukojmí by nikdy nebyli venku.“

Kromě týdenního příměří v listopadu 2023 se Bidenovi za celých 15 měsíců války nepodařilo přimět izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby souhlasil s dalším příměřím, a místo toho mu dodal zbraně za miliardy dolarů.


Rodiny palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích netrpělivě očekávají jejich propuštění v návaznosti na dohodu o příměří mezi Hamásem a Izraelem, která umožní osvobození stovek zadržovaných.


Tisíc Palestinců zatčených izraelskými jednotkami v Gaze po útoku Hamásu 7. října 2023, kteří se ofenzívy neúčastnili, bude propuštěno a někteří z osvobozených Palestinců ze Západního břehu budou posláni do třetích zemí, místo aby se mohli vrátit domů.

Třiapadesátiletýá Mervat Moadi z vesnice Jifna severně od Ramalláhu s napětím očekávala oficiální seznam propuštěných palestinských vězňů. Její manžel, čtyřiašedesátiletý Marván, byl v roce 2012 uvězněn za údajnou účast na nechvalně proslulém incidentu z druhé intifády, při němž byli v roce 2000 na policejní stanici v Ramalláhu davem zlynčováni dva armádní záložníci, kteří se ztratili. Jakékoli provinění popírá a tvrdí, že byl přítomen v davu smutečních hostů.

Marván byl obviněn a odsouzen k osmi letům vězení a v odvolacím řízení mu byl trest prodloužen na 22 let. Manželé mají tři syny a vnoučata, která muž nikdy neviděl.

„Naposledy jsem ho navštívil v červenci 2023, pak už jsme ho během války nemohli vidět,“ řekla Mervat. „Jsem velmi nervózní. Srdce mi říká, že ho uvidím. Každá hodina, která uplyne, mi připadá jako rok. Čekání je pro rodinu velmi těžké. My, manželky vězňů, ať už palestinských nebo izraelských, trpíme každou chvíli. Nevíme, kdy své milované uvidíme.

Izrael zintenzivnil útoky na Gazu a zabil desítky Palestinců


Ve čtvrtek, několik hodin poté, co se na veřejnost dostaly první zprávy o příměří, byly při izraelských útocích v celém pásmu Gazy zabity desítky Palestinců. Informovala o tom agentura Associated Press:

„Očekávali jsme, že (izraelská) okupace zintenzivní bombardování, jako to dělala pokaždé, když se objevily zprávy o pokroku v jednáních o příměří,“ řekl Mohammed Mahdi, který se ukrýval ve městě Gaza.

Gazské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že počet 72 obětí čtvrtečních úderů zahrnuje pouze těla přivezená do dvou nemocnic ve městě Gaza a že počet mrtvých je pravděpodobně vyšší.

„Včerejší den byl krvavý a dnešní je ještě krvavější,“ řekl Zaher al-Wahedi, úředník ministerstva zdravotnictví.

Izraelská armáda prohlásila, že během uplynulého dne zasáhla přibližně 50 militantních cílů v celém pásmu Gazy, včetně skladů zbraní a odpalovacích stanovišť raket. Pro toto tvrzení neposkytla žádné důkazy.

Záběry z nemocnic v Gaze ukazovaly mezi mrtvými a zraněnými malé děti.

Palestinská tisková agentura Wafa oznámila, že při izraelském náletu na dům západně od Džabalíje zahynulo pět Palestinců včetně dvou žen a dvou dětí.


V rozhovoru, který byl inzerován jako jeho poslední rozhovor ve funkci prezidenta, Joe Biden řekl, že Izrael „musí najít způsob, jak vyhovět oprávněným obavám“ Palestinců v zájmu dlouhodobé udržitelnosti Izraele.
Řekl  televizní stanici MSNBC:


A já jsem svému příteli, a on je můj přítel, i když se v poslední době příliš neshodneme, Bibimu Netanjahuovi, neustále připomínal, že musí najít způsob, jak se přizpůsobit oprávněným obavám velké skupiny lidí zvaných Palestinci, kteří nemají kde samostatně žít.

Biden dodával Izraeli zbraně za miliardy dolarů po celou dobu patnáctiměsíční izraelské války proti Gaze, a to navzdory důkazům, že izraelská armáda páchá v Gaze válečné zločiny, a navzdory zákonu, který zakazuje prodej amerických zbraní zemím podezřelým z páchání válečných zločinů.

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir pohrozil, že v případě schválení dohody odstoupí z vlády. V televizním prohlášení uvedl:

„Dohoda, která se rýsuje, je bezohledná“ a dodal, že ‚vymaže válečné úspěchy‘ tím, že propustí stovky palestinských bojovníků a stáhne se ze strategických oblastí v Gaze.

„Pokud bude tato nezodpovědná dohoda schválena a realizována, my, členové Židovské síly, podáme premiérovi demisi,“ řekl.

V příspěvku na Twitteru dodal, že dohoda „ohrožuje bezpečnost Izraele“ a „představuje úplné vítězství Hamásu“.

Ben-Gvir sám byl odsouzen za podporu skupiny, kterou Izrael i USA považují za teroristickou organizaci, a také za rasistické podněcování proti Arabům.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1805

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2025