Svět se připravuje na Trumpa. Není připraven na to nejhorší

20. 1. 2025

čas čtení 8 minut
"Si Ťin-pching „mě respektuje, protože ví, že jsem kurevsky šílený“

Západní spojenci USA se připravují na návrat Donalda Trumpa, stále doufají v to nejlepší, ale z velké části nejsou připraveni na to, co se může ukázat jako chaotické a dezorientující to nejhorší.

Příprava na jeho inauguraci vyslala řadu signálů, že Trump zesílí cla proti Kanadě, Číně a Mexiku, vyhrožuje, že si koupí - a pokud ne, tak obsadí - Grónsko a Panamský průplav, a využil svého vlivu, aby přiměl Benjamina Netanjahua přijmout příměří v Gaze, kterému se izraelský premiér od května bránil.


Hledání signálů uprostřed všeho toho hluku, rozlišování hrozeb, které předznamenávají akci, na rozdíl od vyjednávacího chvástání, a hledání důvodů pro rozhodnutí americké administrativy už teď nedává spát zmateným zahraničním diplomatům ve Washingtonu.

Trump začal otevřeněji říkat, že nepředvídatelnost je jeho modus operandi. Deníku Wall Street Journal například řekl, že ho těší, že čínský prezident Si Ťin-pching „mě respektuje, protože ví, že jsem kurevsky šílený“.

Bohužel strach z šílence ustupuje, pokud občas neudělá něco skutečně šíleného. Z tohoto důvodu mnozí očekávají, že Trump začne svou administrativu rychle, pokusí se zneklidnit své odpůrce a dokázat, že jeho přístup America First má smysl.

První den nemůže doufat, že během 24 hodin ukončí válku na Ukrajině, zahájí masové deportace nebo uvalí 25% cla na celý svět, ale očekává se, že prozradí, které zahraniční země jsou v jeho hledáčku, počínaje Kanadou, Čínou a Mexikem.

Kanadští diplomaté, ohromení tím, že se ocitli v první linii vedle Číny, strávili většinu minulého týdne ve Washingtonu, kde se snažili přimět republikánské senátory, aby jim naslouchali.

Navzdory vnitřním rozporům Kanada tvrdí, že má připraveny tři úrovně odvetných opatření, která by mohla uvalit na dovoz z USA v hodnotě 150 miliard dolarů, pokud Trump zahájí obchodní válku.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, která se v pátek radila s latinskoamerickými ministry zahraničí, aby vymyslela společnou protitrumpovskou strategii, tvrdí, že země má připravené konzulární plány, pokud začnou masové deportace.

Čína už rok připravuje odvetná opatření a hledá spojence.

Dr. Chietigj Bajpaee, výzkumný pracovník pro jižní Asii v thinktanku Chatham House, předpovídá, že „spojenci se pokusí o kombinaci ústupků, posílení odolnosti a odvetných opatření, stejně jako o posílení středních mocností ve snaze zachovat volný obchod, jak to dělali v [Trumpově] prvním funkčním období“.

V Evropě, kde je lidové nepřátelství vůči Trumpovi větší než jinde, jsou však obavy velké. Německý ministr hospodářství Robert Habeck chmurně předpovídá, že americká cla proti EU budou vytořena tak, aby poškodila německý průmysl. Dokonce i transatlantisté, jako je Friedrich Merz, o němž se všeobecně předpovídá, že se stane příštím kancléřem, tvrdí, že jednota EU je nezbytným předpokladem, mají-li být využity příležitosti pro úspěšné vztahy.

Obecněji řečeno, evropští diplomaté trvají na tom, že se nechytají stébla, když tvrdí, že politika Trumpovy administrativy může být diferencovanější než jeho rétorika. V roce 2016 Trump hrozil 30 % cly na Mexiko, ale spokojil se s novým projednáním Severoamerické dohody o volném obchodu. EU se nakonec vyhnula clům na automobily tím, že v roce 2018 souhlasila s tím, že bude nakupovat více amerického kapalného plynu a sójových bobů. Podobné nabídky budou vypracovány i tentokrát.

Zápis z Rubiova slyšení v Senátu, kde byl potvrzen jako nový ministr zahraničí, je rovněž uváděn jako znamení, že se USA nechystají zvednout padací most. Ve svých výpovědích opakovaně zmiňoval globální roli USA a důležitost pěstování spojenectví, dokonce přiznal, že dává přednost spolupráci s Mexikem před bojem s drogovými kartely.

Pokud jde o Ukrajinu, je pravda, že podle jeho slov oficiální stanovisko administrativy znělo, že „válku je třeba ukončit“, což vyžaduej územní ústupky obou stran. Než však začne příměří, musí mít Ukrajina silnou vyjednávací pozici, řekl Rubio a dodal, že to, co Vladimir Putin provedl napadením Ukrajiny, je „nepřijatelné“.

Dodal: „Putinovým cílem je nyní získat maximální páku, aby mohl Ukrajině v podstatě vnutit neutralitu, dovybavit se a za čtyři nebo pět let se vrátit a udělat to znovu. A to není výsledek, který by podle mého názoru kdokoli z nás upřednostňoval.“ Na nátlak, aby řekl, že Ukrajina musí nabídnout vojenskou neutralitu, odmítl souhlasit a řekl: „I kdyby měl konflikt skončit, musí být Ukrajina schopna se bránit.“ Britský představitel řekl: „To nezní jako neutrální Ukrajina ponechaná bez bezpečnostních záruk.“

Pokud jde o NATO, Rubio řekl, že stojí za Kaine Rubio Act 2023, který zakazuje prezidentovi USA vystoupit z NATO bez souhlasu Senátu. Celkově je jeho požadavek, aby Evropa více přispívala na vlastní obranu, známým refrénem všech amerických politiků posledních dvou desetiletí.

Pouze jednou naznačil větší bezpečnostní přerod, když požádal: „Měla by být role Spojených států a NATO v 21. století primární obrannou rolí, nebo jako záloha proti agresi, přičemž země v regionu by měly převzít větší část této odpovědnosti tím, že budou více přispívat?“.

Rubio, známý jako jestřáb vůči Číně, řekl, že nevěří, že Peking chce vojenský konflikt, a řekl: „Číňané v podstatě dospěli k závěru, že Amerika je tak trochu unavená, upadající velmoc. Že jsou na cestě nás v příštích 20 nebo 30 letech přirozeně vytlačit, ať se děje cokoli. A myslím, že upřednostňují, aby v mezidobí nedošlo k žádnému obchodnímu a/nebo ozbrojenému konfliktu, protože si myslím, že by mohli přerušit to, co považují za přirozený vývoj.“

Například při hledání spojenectví proti Číně v Indopacifiku řekl: „Bylo by chybou jít do toho s mentalitou studené války, tedy vybrat si stranu a vybrat si ji hned.“ Celkově konflikt s Čínou zarámoval tak, aby ekonomika USA a jejich spojenců byla na Číně méně závislá.

Neobhajoval ani prosté stažení z Blízkého východu a odmítl přenechání syrských Kurdů Turkům, což je postoj, který bude v Evropě vítán. S odkazem na Syrské demokratické síly uvedl: „Opuštění partnerů, kteří za cenu velkých obětí a ohrožení  uvěznili bojovníky Isis [Islámského státu], by mělo své důsledky. Jedním z důvodů, proč se nám podařilo Isis zlikvidovat, byla jejich ochota držet je ve věznicích, a to za cenu velkého osobního ohrožení.“

Dokonce i na Írán zaujal diferencovaný pohled, když tvrdil, že v Íránu existuje jedna škola, která uznává, že jsou „ve velkých problémech a potřebují odstup“, zatímco jiná škola vidí, že imunitu před zahraničním vměšováním nejlépe zajistí získání jaderné zbraně.

Rubio nepřekvapivě prohlásil, že Trumpova administrativa bude nejvíce proizraelská v dějinách, ale i tak odmítl návrat Izraele ke kontrole Gazy, když řekl: „Skutečnou otevřenou otázkou pro Palestince je, kdo bude v Gaze vládnout v krátkodobém horizontu a kdo bude vládnout nakonec? Bude to Palestinská samospráva nebo nějaký jiný subjekt? Protože to musí být někdo.“

Souhlasil také s odcházející demokratickou administrativou, že v Súdánu probíhá genocida, a to znamená, že USA musí upozornit Spojené arabské emiráty, že „otevřeně podporují entitu, která provádí genocidu“.

Záleží však na Rubiových názorech?

Bývalý australský premiér Malcolm Turnbull varoval, že v nové americké administrativě bude rozhodovat jen jeden člověk: Donald Trump.

Turnbull radí, že až se příští týden z Bílého domu vysypou exekutivní příkazy - mnohé z nich nepřátelské vůči spojencům USA -, bude zkouškou nejprve postavit se šikaně, ale pak ho přesvědčit, že existuje společná řeč, protože existuje jen jedna otázka - obchodní a politická - kterou Trump vždy položí: „Co z toho budu mít já?

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1411

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2025