Izrael zahájil údery na jižní Bejrút poté, co USA prohlásily, že nesouhlasí s rozsahem izraelské bombardovací kampaně

16. 10. 2024

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg prohlásil, že země EU, které přispívají do mírových sil OSN Unifil v Libanonu, nemají v úmyslu stáhnout se z jihu země navzdory výzvám Izraele.

Od 1. října, kdy začala izraelská pozemní operace proti ozbrojencům Hizballáhu, se pozice Unifilu dostaly pod palbu a dva izraelské tanky prorazily bránu jedné z jeho základen, uvádí OSN. Pět příslušníků mírových sil bylo zraněno.

Do mise Unifil přispívá šestnáct zemí EU včetně Rakouska a nedávné incidenty vyvolaly mezi evropskými vládami všeobecné znepokojení.

V neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzval OSN, aby stáhla Unifil „z bašt Hizballáhu a z bojových zón“.

Schallenberg však při shrnutí pondělní diskuse mezi ministry zahraničí EU uvedl, že evropské země nemají v úmyslu stahovat vojáky zpět ani je opouštět.

Schallenberg, jehož země má v Unifilu asi 160 vojáků, řekl agentuře Reuters v rozhovoru v Bruselu:

"V této debatě se nejednalo o stahování ani o ničem jiném.

Mají tam zůstat, ale bezpečnost a ochrana našich vojáků je prvořadá a musí být zajištěna všemi.“

Evropské země přispívají do desetitisícových sil přibližně 3 600 vojáky.

Podle evropských představitelů plánují přispěvatelé z EU ve středu uspořádat videohovor o svém současném postavení a dlouhodobější úloze mise, pokud jde o počty vojáků, vybavení a pravidla nasazení.

Izraelští představitelé uvedli, že jejich síly nejsou záměrně zaměřeny na Unifil. Tvrdí, že Hizballáh využíval pozice mírových sil jako zástěrku pro útoky a Izrael má právo reagovat.

Schallenberg uvedl, že Izrael má právo se proti Hizballáhu bránit, ale i neúmyslné útoky na pozice mírových sil jsou porušením mezinárodního práva.

„Po Izraeli se v této věci jasně požaduje, aby byl velmi obezřetný,“ řekl v rozhovoru, který se uskutečnil v úterý pozdě odpoledne.

Írán sdělil generálnímu tajemníkovi OSN, že je připraven na „rozhodnou“ odpověď na útok Izraele

Íránský nejvyšší diplomat varoval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, že je připraven na „rozhodnou a politováníhodnou“ odpověď, pokud Izrael zaútočí na zemi v odvetě za raketovou palbu, informuje agentura France-Presse (AFP).

„Írán, který vynakládá veškeré úsilí na ochranu míru a bezpečnosti v regionu, je plně připraven na rozhodnou a politováníhodnou reakci na jakékoli dobrodružství“ Izraele, uvedl ministr zahraničí Abbás Aragčí, kterého ve středu citoval jeho úřad.



Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí je na návštěvě Jordánska, Egypta a Turecka v rámci diplomatických kontaktů Teheránu se zeměmi v regionu „s cílem ukončit genocidu, zvěrstva a agresi“, uvedl ve středu mluvčí íránského ministerstva zahraničí v příspěvku na X, informuje agentura Reuters.



Údery údajně zasáhly jižní předměstí Bejrútu ve středu brzy ráno, což je poprvé za několik dní, kdy se tato oblast stala terčem útoku.

Svědci podle agentury Reuters hlásili, že slyšeli výbuch a viděli oblak kouře. Podle agentury AFP se po úderu mezi budovami v Haret Hreiku valil černý dým a o chvíli později byli svědky druhého úderu.

„Nacházíte se v blízkosti zařízení a zájmů spojených s Hizballáhem, proti nimž budou IDF v blízké budoucnosti působit,“ uvádí se v prohlášení v arabštině na adresu obyvatel Haret Hreiku.

Izraelská armáda v posledních týdnech opakovaně bombardovala jižní Bejrút a prováděla smrtící údery i na jiných místech hlavního města a po celém Libanonu.

Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví agentury AFP bylo od minulého měsíce, kdy Izrael vystupňoval bombardování, v Libanonu zabito nejméně 1 356 lidí, i když skutečný počet obětí je pravděpodobně vyšší.


Jak informovaly agentury Reuters a Agence-France Presse, úder zasáhl jih Bejrútu ve středu brzy ráno poté, co izraelská armáda vydala varování před evakuací konkrétní budovy na jižním předměstí Bejrútu a naznačila, že brzy zasáhne i tamní cíle Hizballáhu.

Svědci agentury Reuters uvedli, že slyšeli výbuch a viděli oblak kouře. Podle agentury AFP se po úderu mezi budovami v Haret Hreiku valil černý dým.

Izrael uvedl, že se hodlá zabývat obavami USA poté, co Bidenova administrativa varovala Izrael, že pokud do 30 dnů nezlepší přísun humanitární pomoci do Gazy, hrozí mu ztráta přístupu k americkým finančním prostředkům na zbrojení.

Varování přišlo ve formě čtyřstránkového dopisu ze dne 13. října, který společně napsali Antony Blinken, ministr zahraničí USA, a Lloyd Austin, ministr obrany, svým izraelským protějškům.

Izraelský úředník ve Washingtonu agentuře Reuters sdělil, že Izrael dopis přezkoumává.

„Izrael bere tuto záležitost vážně a hodlá se s našimi americkými protějšky zabývat obavami uvedenými v tomto dopise,“ uvedl úředník.

Dopis, v němž je znovu vyjádřena politika USA vůči humanitární pomoci a transferům zbraní, byl odeslán v souvislosti se zhoršujícími se podmínkami na severu Gazy a izraelským leteckým útokem na stanové městečko nemocnice v centrální části Gazy, při němž zahynuli nejméně čtyři lidé a další byli popáleni. Dopis se dostal na veřejnost poté, co jej na sociálních sítích zveřejnil Barak Ravid, izraelský novinář pracující pro Axios, a to poté, co zřejmě unikl na veřejnost.


Úřadující vůdce Hizballáhu uvedl, že libanonská militantní skupina se zaměřuje na „zraňování nepřítele“ tím, že se zaměřuje na Haifu a další části Izraele, včetně Tel Avivu. Šejk Naim Kassem, zástupce šéfa Hizballáhu, v televizním projevu slíbil, že „porazí naše nepřátele a vyžene je z naší země“. Bylo to jeho třetí vystoupení od chvíle, kdy byl vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh zabit při izraelském náletu na jižním předměstí Bejrútu.

Úřad Benjamina Netanjahua prohlásil, že Izrael sám rozhodne o formě případné odvety za íránský raketový útok ze začátku tohoto měsíce, ačkoli si vyslechne rady z Washingtonu. Tato vyjádření přišla po zprávách, že izraelský premiér ujistil amerického prezidenta Joea Bidena, že Izrael před prezidentskými volbami v USA nezaútočí na místa spojená s íránským jaderným programem nebo ropnými poli. Netanjahuova kancelář v úterý ve svém prohlášení takový závazek popřela.

Izrael pokračoval v ofenzivě v Gaze a při úterních leteckých útocích zahynulo dalších 50 Palestinců. Palestinští zdravotníci uvedli, že nejméně 17 lidí bylo zabito izraelskou palbou poblíž Al-Falouja v Jabalii, největším z osmi historických uprchlických táborů v Gaze, zatímco 10 dalších bylo zabito v Bani Suhaila ve východní části Chán Júnis na jihu, když izraelská raketa zasáhla dům. Později v úterý ministerstvo zdravotnictví Gazy uvedlo, že jeden lékař byl zabit, když se snažil pomoci lidem zraněným izraelskými údery v Al-Falouja v Jabalii. Uvedlo, že izraelská vojenská ofenzíva v pásmu Gazy zabila od 7. října 2023 nejméně 42 344 Palestinců a 99 013 jich zranila.

Izraelská armáda uvedla, že na sever země bylo ve středu brzy ráno vypáleno z Libanonu asi 50 projektilů, aniž by byly hlášeny nějaké oběti. „Některé střely byly zachyceny a v oblasti byly identifikovány spadlé projektily,“ uvádí se v armádním prohlášení, zatímco Hizballáh uvedl, že vypálil ‚velkou salvu raket‘ na město Safed.

Úřad OSN pro lidská práva v úterý uvedl, že izraelská armáda zřejmě „zcela odřízla severní Gazu od zbytku pásma Gazy“. Desetitisíce civilistů byly uvězněny v hustě obydlené severní čtvrti Gazy Džabalíja v důsledku nové izraelské vojenské operace, která zde probíhá. Většina z nich trpí otřesnými podmínkami a narůstajícím počtem obětí izraelského ostřelování, bomb a raket. Ředitel nemocnice Kamal Adwan, jedné ze tří nemocnic v severní Gaze, uvedl, že se potýkají s vážným nedostatkem potravin, léků a pohonných hmot.

V Libanonu izraelská armáda v úterý podnikla několik úderů ve východních oblastech, den poté, co Netanjahu slíbil „nemilosrdně udeřit na Hizballáh ve všech částech Libanonu - včetně Bejrútu“. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v pondělí bylo při izraelských úderech v Libanonu zabito 41 osob a 124 osob bylo zraněno, což znamená, že od zahájení bojů mezi Hizballáhem a Izraelem v říjnu loňského roku bylo v Libanonu zabito celkem 2 350 osob a počet zraněných vzrostl na 10 906. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že Washington „dal Izraeli jasně najevo, že jsme proti bombardovací kampani, kterou v posledních týdnech v Bejrútu zahájil“.

Úřad OSN pro práva uvedl, že izraelský nálet na obytný dům v severním Libanonu, při kterém zahynulo nejméně 22 lidí, musí být nezávisle vyšetřen. Uvedl, že obdržel zprávy, že většina obětí izraelského náletu na severolibanonskou vesnici Aitou byly ženy a děti. „Máme skutečné obavy s ohledem na ... válečné právo,“ uvedl mluvčí UNHCR.

Podle agentury OSN pro uprchlíky je nyní více než čtvrtina Libanonu postižena izraelským příkazem k evakuaci. „Lidé na tyto výzvy k evakuaci slyší a prchají téměř bez ničeho,“ řekl v úterý novinářům ředitel pro Blízký východ Rema Jamous Imseis. Za poslední rok bylo v Libanonu vysídleno více než 1,2 milionu lidí. Za poslední tři týdny bylo v Libanonu vysídleno více než 400 000 dětí, uvedl v pondělí vysoký představitel dětské agentury OSN a varoval před „ztracenou generací“.

Podle zprávy izraelské jednotky odstranily nášlapné miny a zřídily nové zátarasy na hranici mezi okupovanými Golanskými výšinami a demilitarizovaným pásmem hraničícím se Sýrií, což je znamením, že Izrael může rozšířit své pozemní operace proti Hizballáhu a zároveň posílit svou vlastní obranu. Tento krok naznačuje, že Izrael se možná bude snažit poprvé udeřit na Hizballáh z větší vzdálenosti na východ podél libanonské hranice a zároveň vytvoří bezpečnou oblast, ze které bude moci volně provádět průzkum ozbrojené skupiny a zabránit její infiltraci, uvedly bezpečnostní zdroje pro agenturu Reuters.

Útočník v úterý zastřelil izraelského policistu a zranil dalších pět lidí poblíž města Ašdod na jihu země, což policie označila za „teroristický“ útok. Střelec byl zabit při útoku na křižovatce Yavne u dálnice spojující Ašdod s Tel Avivem, uvedly úřady.

Netanjahu v úterý v telefonickém rozhovoru sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, že je proti souhlasu s „jednostranným příměřím“ v Libanonu, uvedl jeho úřad. Telefonát se uskutečnil v době, kdy Macron zvýšil tlak na Izrael, aby dodržoval rozhodnutí OSN, a řekl svému kabinetu, že izraelský vůdce „nesmí zapomínat, že jeho země vznikla rozhodnutím OSN“, uvádí se ve zprávě.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že v pátek navštíví Libanon, protože požaduje od Izraele bezpečnostní záruky pro tamní jednotky své země jen několik dní poté, co byly napadeny základny mírových sil OSN. Italská vláda rok po útocích Hamásu ze 7. října silně podporovala Izrael, ale ostře kritizovala útoky na Unifil a izraelské výzvy ke stažení mírových sil.

Britské ministerstvo zahraničí oznámilo sankce proti sedmi organizacím, které podporují nelegální izraelské osadníky na Západním břehu Jordánu, ale zdrželo se potrestání dvou extremistických členů izraelské vlády, ministra financí Bezalela Smotricha a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira.