Ukrajinské africké tažení proti Rusku vyvolalo mezinárodní odpor

13. 9. 2024

Smrt několika členů malijské armády při útoku by znamenala, že Ukrajina byla zapojena do zabíjení členů pravidelné armády suverénního státu, který se nezapojil do žádných nepřátelských akcí proti Ukrajině, minulých nebo současných.

Pokud se Ukrajina zapojila do střetu v Tinzawatène, našla by v mezinárodním právu jen málo pro podporu své intervence, což by mohlo ohrozit mezinárodní podporu Kyjeva.

Během bojů, které se odehrály 25., 26. a 27. července kolem severomalijského pohraničního města Tinzawatène, kde tuarežští povstalci provedli ničivý útok, zahynuly desítky malijských vládních vojáků a jejich ruských spojenců z Afrického sboru, členů soukromé vojenské společnosti Wagnerovy skupiny. Později se objevily zprávy, že tuarežští bojovníci obdrželi značnou pomoc a výcvik z Ukrajiny, což rychle vyvolalo mezinárodní odpor, zejména ze strany okolních afrických zemí, včetně Nigeru.

Tuarežské síly zapojené do bitvy pocházely z koalice ozbrojených separatistických skupin, které se skládaly z Cadre Stratégique pour la Défense du Peuple de l'Azawad (CSP-DPA) a na al-Kájdu napojené Skupiny pro podporovatele islámu a muslimů (JNIM). Údajné zapojení Ukrajiny do posledně jmenované nejvíce přispělo k vytvoření mezinárodního incidentu. Po přepadení byla v Kyiv Postu zveřejněna fotografie vítězných tuarežských bojovníků držících ukrajinskou vlajku. Zdroje v ukrajinských obranných a bezpečnostních silách potvrdily autenticitu fotografie a tvrdily, že Ukrajina plně podporuje jakékoli síly v různých částech Afriky bojující proti wagnerovským teroristům. Ukrajinská podpora útočníků a mezinárodní reakce, která následovala, mají potenciál ohrozit budoucí západní podporu válkou zmítané země.

Ruské ministerstvo zahraničí se chopilo příležitosti a prohlásilo, že podpora Kyjeva teroristickým skupinám napojeným na al-Kájdu "není vůbec překvapivá", s odkazem na údajné ukrajinské "teroristické metody na území Ruské federace, páchání sabotáží, politických vražd a pravidelné bombardování civilních cílů".

Malijská média popsala přepadení jako "tajný projekt" Hlavního ředitelství rozvědky ukrajinského ministerstva obrany (GUR), včetně výcviku "teroristů v bojových technikách a dodávkách vybavení, dronů a zbraní" pro destabilizační operace. Údajným ředitelem tohoto projektu je zaměstnanec GUR Andrij Romaněnko, i když zdrojem těchto informací se zdá být Anatolij Šarij, kontroverzní ukrajinský novinář a politik. Šarij je obecně považován za proruského (i když to popírá) a v roce 2021 ho ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) podezřívala z velezrady.

První kohorta tuarežských bojovníků údajně zahájila bojový výcvik pod ukrajinským vedením na začátku roku 2024. Vyšetřování malijských úřadů uvedlo, že výcvik byl proveden v Mauretánii, kde místní úřady zahájily vlastní vyšetřování na žádost Bamaka. Bylo také oznámeno, že někteří členové aliance Tuaregů byli vysláni na Ukrajinu na intenzivní výcvik.

Andrij Jusov, mluvčí GUR, řekl ukrajinské veřejnoprávní televizi Suspilne TV, že povstalečtí bojovníci obdrželi "užitečné informace [z Ukrajiny], a nejen to, které jim umožnily provést úspěšnou vojenskou operaci proti ruským válečným zločincům". Navzdory tomu mluvčí CSP-DPA bagatelizoval jakékoli zvláštní vazby na ukrajinské zpravodajské služby a řekl: "Máme vazby s Ukrajinci, ale stejně jako s kýmkoli jiným, s Francouzi, Američany a dalšími".

Malijská prozatímní vláda oznámila, že se "s hlubokým šokem" dozvěděla o Jusovově přiznání, že Ukrajina byla zapojena "do zbabělého, zrádného a barbarského útoku ozbrojených teroristických skupin". Tyto akce nejen porušily suverenitu Mali, ale představovaly "jasnou agresi proti Mali a podporu mezinárodního terorismu, což je flagrantním porušením mezinárodního práva, včetně Charty OSN". Jusov později své výroky odvolal a tvrdil, že nemluvil o zapojení ukrajinských zpravodajských služeb.

Situace se zhoršila, když Jurij Pyvovarov, ukrajinský velvyslanec v Senegalu v Dakaru, zveřejnil na Facebooku video, které senegalské úřady popsaly jako poskytování "jednoznačné a bezvýhradné podpory teroristickému útoku" v Mali. Zatímco příspěvek byl smazán do 24 hodin, Pyvovarov byl senegalskými úřady předvolán, aby se za to zodpovídal. Proruská Alliance des États du Sahel (AES – Mali, Niger a Burkina Faso) vyzvala Senegal, aby přerušil diplomatické vztahy s Ukrajinou. Mali přerušilo diplomatické styky s Ukrajinou 4. srpna s odkazem na "neonacistickou a ničemnou povahu" ukrajinských úřadů. Niger následoval 6. srpna.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo rozvázání styků s Mali za "nepřátelské... krátkozraké a ukvapené," a dodalo, že Bamako neposkytlo "žádné důkazy o zapojení Ukrajiny" do přepadení. Ministerstvo dále popřelo ukrajinskou podporu terorismu a zopakovalo svůj závazek vůči mezinárodnímu právu a "nedotknutelnosti suverenity a územní celistvosti jiných zemí".

Dne 19. srpna zaslali ministři zahraničí států AES společný dopis Radě bezpečnosti Organizace spojených národů (UNSC), v němž odsoudili údajnou podporu Ukrajiny mezinárodnímu terorismu a vyzvali radu, aby přijala vhodná opatření proti Ukrajině. Vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN nemá mandát k řešení konfliktů mezi členskými státy, dopis by mohl být předběžným krokem k předložení této záležitosti mezinárodním soudům.

Obvinění z ukrajinské podpory terorismu uvítají Putina obdivující západní politici, kteří se snaží snížit financování západní podpory ukrajinské obrany. Smrt několika členů malijské armády při útoku by znamenala, že Ukrajina byla zapojena do zabíjení členů pravidelné armády suverénního státu (i když vojenské diktatury), kteří se nezapojili do žádných nepřátelských akcí proti Ukrajině, minulých nebo současných.

Mali má právo spolupracovat s jinou zemí (např. Ruskem) pro obranné účely. To nedává národu válčícímu s tímto partnerem právo bojovat proti jeho silám na suverénním území Mali. V květnu 2023 generální ředitel GUR Kyrylo Budanov prohlásil: "Zabíjíme Rusy a budeme zabíjet Rusy kdekoli na tváři tohoto světa až do úplného vítězství Ukrajiny". Pokud se však Ukrajina zapojila do střetu v Tinzawatène, našla by v mezinárodním právu jen málo důvodů, které by podpořily její intervenci. Rozhodnutí Kyjeva rozšířit svou válku proti Rusku se může ukázat jako vážný chybný krok.

Zdroj v angličtině: ZDE