„Ukrajina se musí bránit": Představitelé Washingtonu odmítají Putinovy výhrůžky
14. 9. 2024
Varování ruského vůdce před možnou přímou válkou s NATO je považováno za výhrůžky, které mají oslabit podporu Ukrajiny.
Američtí představitelé a zákonodárci se obořili na Vladimira Putina poté, co ruský vůdce prohlásil, že případné zrušení omezení Ukrajiny provádět údery dlouhého dosahu na Rusko ze strany NATO by znamenalo, že země NATO jsou s Ruskem „ve válce“.
Předseda vlády Keir Starmer se v pátek v Bílém domě setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem, kde se očekává, že oba budou jednat - i když ne nutně, že by to oznámily - o uvolnění omezení pro rakety Storm Shadow, které by Ukrajině umožnilo zasahovat cíle až 300 km uvnitř Ruska.
„To bude znamenat, že země NATO - Spojené státy a evropské země - budou ve válce s Ruskem,“ řekl Putin ve čtvrtek ruským novinářům. „A pokud tomu tak bude, pak s ohledem na změnu podstaty konfliktu přijmeme příslušná rozhodnutí v reakci na hrozby, které nám budou hrozit.“
Střely jsou společně vyráběny ve Velké Británii a Francii a obě země zřejmě usilují o Bidenův souhlas s uvolněním omezení pro používání raket dlouhého doletu. Západní představitelé naznačili, že USA neplánují povolit použití vlastních raket k zasažení cílů hlouběji v Rusku.
Washington a Londýn naznačily, že nehodlají oznámit změnu politiky. Moskevský velvyslanec při OSN v pátek Radě bezpečnosti řekl, že uvolnění omezení by znamenalo eskalaci „přímé války“ mezi Moskvou a NATO.
Tyto výroky vyvolaly rozzlobenou reakci ve Washingtonu, kde představitelé obvinili Putina z vyhrožování s cílem odradit země NATO od podpory Ukrajiny.
Senátor Jim Risch, hlavní člen senátního výboru pro zahraniční vztahy, uvedl, že Ukrajina by měla mít oprávnění k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska, včetně úderů proti aktivním ruským bombardérům odpalujících rakety proti ukrajinským městům.
„Putinovy nejnovější hrozby o přímé konfrontaci s NATO jsou pouhou snahou donutit Západ, aby přestal podporovat Ukrajinu,“ řekl Risch. „Ví, že dálkové údery z Ukrajiny by způsobily značné škody jeho válečnému úsilí. Několik ruských raket už dopadlo na území NATO a NATO neeskalovalo.
„Ukrajině musí být umožněno, aby se bránila, tečka. Pokud to znamená zasáhnout ruský bombardér odpalující rakety na ukrajinské civilisty z ruského vzdušného prostoru, pak by Ukrajina měla mít možnost tento zásah provést,“ dodal.
V pátečním rozhovoru s novináři mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby uvedl, že pravděpodobně nedojde k žádnému oznámení o zrušení omezení pro používání raket dodávaných Ukrajinou Brity a Francouzi na Ukrajině.
Zároveň však uvedl, že USA a jejich spojenci v NATO mají „vlastní kalkulačku pro to, co se rozhodneme Ukrajině poskytnout“.
„Nikdy jsem neřekl, že hrozby pana Putina nebereme vážně. Když se začne ohánět například jaderným mečem, ano, bereme to vážně. Neustále to monitorujeme. On samozřejmě prokázal, že je schopen agrese. Zjevně prokázal, že je schopen eskalace... Ale není to něco, co bychom neslyšeli už dříve. Takže to bereme na vědomí,“ řekl Kirby.
Biden a Starmer se v Bílém domě setkávají podruhé po summitu NATO, který se konal minulý měsíc jen několik dní poté, co labouristé vyhráli britské parlamentní volby a po 14 letech v opozici se znovu ujali moci.
Očekává se, že oba lídři budou diskutovat o řadě zahraničněpolitických témat, včetně Ukrajiny, konfliktu na Blízkém východě, partnerství Aukusu mezi Spojeným královstvím, Austrálií a USA a dalších.
Očekává se, že ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj představí Bidenovi svůj „plán vítězství“ na okraj Valného shromáždění OSN koncem tohoto měsíce. Tlak na Ukrajinu roste v době před prezidentskými volbami v USA, které by mohly vést k návratu Donalda Trumpa k moci.
Zatímco za zavřenými dveřmi probíhají horečné diskuse o budoucnosti války, Washington a jeho spojenci nadále slibují, že budou Ukrajinu ve válce podporovat.
Diskuse