13. 9. 2024
V neděli 8. září v časných ranních hodinách vzlétly dvě rumunské stíhačky F-16 z letecké základny v Borcea, městě poblíž ukrajinských hranic. Obyvatelé regionu byli varováni textovými zprávami.
Nouzová reakce byla spuštěna poté, co rumunský radarový sledovací systém sledoval ruský dron vstupující do rumunského vzdušného prostoru. Dron se tam údajně vznášel více než 30 minut a nakonec zamířil zpět na Ukrajinu.
Nebyl to první incident tohoto druhu v Rumunsku nebo na území NATO. Pouhý den předtím spadl ruský dron na zem poblíž lotyšského města Rezekne, pravděpodobně se tam zatoulal ze sousedního Běloruska.
Počet takových incidentů se v posledních čtyřech týdnech zvyšuje a zdá se, že Rusko je ochotno podstoupit větší riziko. "Zhoršuje se to a NATO nyní musí skutečně přijít s odpovědí," řekl DW Jamie Shea, bývalý náměstek generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy.
Shea, který je nyní vedoucím pracovníkem Přátel Evropy, mozkového trustu v Bruselu, tvrdí, že aliance musí "poskytnout svým členským státům větší ochranu". Aliance od začátku ruské války na Ukrajině slíbila, že bude chránit každý centimetr území NATO.
Organizace odsoudila nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem a označila je za "nezodpovědné a potenciálně nebezpečné".
V příspěvku na sociální platformě X však odcházející náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana poukázal na to, že aliance nemá žádné informace, "které by naznačovaly úmyslný útok Ruska proti spojencům".
Experti, jako je Jan Kallberg, vedoucí pracovník Centra pro analýzu evropské politiky se sídlem ve Washingtonu DC, podezřívají Rusko, že může zkoumat reakci NATO a snažit se najít nesrovnalosti "mezi tím, co říkáme, a tím, co děláme". Může se také pokusit otestovat schopnost spojenců v NATO komunikovat, řekl DW.
Tato otázka byla jedním z témat diskutovaných během zasedání Severoatlantické rady za zavřenými dveřmi v Bruselu tento týden. Zdá se, že roste tlak na NATO, aby šlo nad rámec již zavedených opatření, včetně zvýšení dohledu a leteckých hlídek arozmístění více systémů protivzdušné obrany ve východních regionech aliance.
Mělo by NATO prostě sestřelit ruské bezpilotní letouny?
V nedávném rozhovoru pro Financial Times polský ministr zahraničí Radek Sikorski řekl, že Polsko, stejně jako další země sousedící s Ukrajinou, mají "povinnost" sestřelit přilétající ruské střely dříve, než vstoupí do jejich vzdušného prostoru.
V listopadu 2022 zemřeli dva zemědělci, když raketa – tentokrát to byla ukrajinská raketa protivzdušné obrany – způsobila výbuch u vesnice Przewodow, asi 8 kilometrů západně od ukrajinských hranic.
Jako suverénní země by Polsko jistě mohlo udělat cokoli, co považuje za nezbytné pro svou sebeobranu, ale je nepravděpodobné, že by polská vláda pokračovala bez kolektivního rozhodnutí aliance. Až dosud se NATO stavělo proti tomuto návrhu s tím, že riskuje, že se aliance stane součástí konfliktu.
"Eskalační myšlení" omezuje schopnost zemí NATO pomoci sobě a pomoci Ukrajině, řekla Kristine Berzina, expertka na bezpečnostní politiku z German Marshall Fund, amerického think-tanku pro veřejnou politiku. Poukázala pro DW, že navzdory tomu, že Rusko vyhlašuje "červené čáry všude", ani vyvíjející se podpora Západu Ukrajině, ani nedávný vpád Ukrajiny na ruské území v Kurské oblasti nevyvolaly "žádný druh kataklyzmatických důsledků jakýmikoli prostředky".
Rozšíření protivzdušné obrany Polska nebo Rumunska nad západní Ukrajinu by Polsku pomohlo nejen chránit vlastní občany, ale také ukrajinská města, jako je Lvov, řekla Berzina. To by byl pro Ukrajinu důležitý a vítaný vedlejší účinek, protože se blíží zima, období známé rychlým nárůstem ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Shea, bývalý představitel NATO, také očekává, že vyhlídky na incidenty ve vzdušném prostoru NATO porostou, protože Rusko útočí na další cíle na západní Ukrajině.
"Skutečná otázka zní: Musí kromě dvou Poláků zemřít ještě někdo a jak špatná musí být situace, než bude muset být tento druh problému prozatím vyřešen?" řekl Shea.
Shea však poznamenal, že pokud se NATO rozhodne použít své systémy protivzdušné obrany přes hranice s Ukrajinou v omezené oblasti, "musí to být dostatečně omezené", aby to nevzbudilo dojem, že "jde o zatažení Západu do války".
Přesto "to musí být operačně efektivní" nejen k zachycení bezpilotních letounů, ale také balistických raket předtím, než by mohly přeletět na území NATO. Podle Shey je zóna 100 kilometrů na ukrajinském území pravděpodobně "minimum, které vám poskytne adekvátní čas na průzkum, sledování a zachycení".
V konečném důsledku je to jistě politické rozhodnutí. Experti, se kterými DW mluvila, se shodují, že pokud NATO chce nárazníkovou zónu na hranicích s Ukrajinou, bude mít zdroje k jejímu zřízení.
Je však pravděpodobné, že se to stane?
Vzhledem k blížícím se prezidentským volbám v USA a složité domácí politice ve Francii a Německu se zdá, že tamní vlády mají malou chuť činit rozhodnutí, která by mohla být kritizována za to, že přivádějí jejich země na pokraj války s Ruskem.
"Dokud na nás Rusové záměrně neútočí, budeme tak před tím zavírat oči," řekl bývalý představitel NATO Jamie Shea.
Ale pokud dojde k vážnému incidentu, kdy ruský dron spadne na supermarket v zemi NATO, dodal, bude to velmi odlišný příběh.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse