Británie: Tamější konzervativci končí
19. 5. 2023
Když se tento týden rebelující ultrapravicoví toryové přetahovali o pozice, zničili veškeré zbývající naděje na volební vítězství konzervativců
Kdysi jsem uvažoval o politické kariéře, ale jeden starší státník mi to důrazně nedoporučil. Zeptal jsem se proč. Řekl mi: "Vy se příliš zajímáte o politiku. Zůstaňte u žurnalistiky. Politická kariéra totiž není o politice, ale o loajalitě," píše Simon Jenkins.
Nikdy nebylo řečeno pravdivější slovo. V době, kdy chvějící se kostra britské Konzervativní strany směřuje na konci tohoto parlamentu ke kolapsu, prožívá zjevně smrtelnou křeč. Loajalita, dlouho "tajná zbraň" této strany, ji opustila. Její lídr Rishi Sunak byl nyní nucen sledovat, jak se jeho konzervativní kolegové i řadoví členové Konzervativní strany účastní shromáždění ultrakonzervativní americké sekty, aby diskutovali o tom, čemu toryové skutečně věří, a to 13 let poté, co to údajně praktikují u moci.
Konference Národního konzervatismu, která se tento týden konala v Emmanuelově centru v centru Londýna, byla nepokrytě prvním kolem soutěže o nového šéfa Konzervativní strany, o níž se předpokládá, že bude následovat po parlamentních volbách v příštím roce. Vystoupili na ní nestydatá ministryně vnitra Suella Bravermanová, Jacob Rees-Mogg a lord Frost a další nepříliš skrytí konzervativní rebelové.
To, že vysoce postavení představitelé Konzervativní strany zveřejnili svou blížící se porážku, je bizarní. Po celou historii čelili konzervativci národu jednotnou frontou. Každý vůdce, u něhož se zdálo, že by mohl prohrát, byl odkopnut, například Harold Macmillan nebo Margaret Thatcherová. Nebo byli podporováni se slepou vírou, jako Edward Heath a John Major. Když se za Davida Camerona stal brexit tématem dne, protivníci se podřídili nebo odešli ze strany do brexitérské strany Nigela Farage UKIP..
Vedení Theresy Mayové, Borise Johnsona a Liz Trussové tuto tradici loajality zničilo. Lídři toryů kdysi byli dlouholetými přáteli. Stýkali se spolu a znali své silné a slabé stránky. Neformální protokol střežil jejich důvěrnost a vzájemnou oddanost. Pouze u Thatcherové to snad neplatilo, ale ta si své disidentské "centristy" pečlivě držela ve svém stanu. I John Major měl své "bastardy", ale postavil se jim a získal jejich veřejnou podporu.
Sunak jako premiér musí čelit nejtěžšímu boji ze všech britských konzervativních šéfů od druhé světové války. Zdědil národ, který se potácí z pandemie v horším stavu než kterýkoli jiný v Evropě. Jeho ekonomika chřadne, životní náklady rostou a všechny veřejné služby jsou v rozkladu. Oblíbený státní podnik, britské státní zdravotnictví, je v některých ohledech před kolapsem. Co se týče největšího úspěchu toryů za celou generaci, brexitu, nyní se ukazuje, že je to vážný neúspěch. Na planetě Sunak není žádný den dobrou zprávou.
Po Johnsonově masakru talentů zůstala strana bez schopných kandidátů na jeho nástupce. Kabinet je složen z ministrů, z nichž většina by dříve nikdy nedosáhla na žádnou vládní funkci.
Diskuse