Další lidskou pandemií se může stát ptačí chřipka - ale politikové vůbec nedávají pozor
17. 5. 2023
Nástroje k přípravě máme, ale kvůli únavě po epidemii viru HIV a nedostatku politické vůle se nevyužívají, varuje Devi Sridhar, profesorka globálního veřejného zdraví na univerzitě v Edinburku.
Minulý měsíc zemřel v Kanadě domácí pes na virus H5N1, známý také jako ptačí chřipka, poté, co snědl divokou husu. Je znepokojující, že se jedná o vzorec, kdy se stále více případů ptačí chřipky objevuje u savců, kteří přišli do kontaktu s infikovaným ptákem, ať už živým nebo mrtvým.
Když uvidíte volně žijícího ptáka, například kachnu nebo racka, myslete na ptačí chřipku. Protože je skutečně pravděpodobné, že jsou virem nakaženi. A mnoho druhů volně žijících ptáků je asymptomatických, což znamená, že nevykazují žádné příznaky. Riziko přenosu viru na domácí zvířata je nízké, ale mohou onemocnět, když žvýkají nebo snědí nakaženého ptáka, ať už mrtvého nebo živého.
Poprvé jsem o ptačí chřipce psala v listopadu, kdy bylo domácí ptactvo v Británii v uzavřených prostorách. Virus se stal endemickým ve většině populací volně žijících ptáků. Je neuvěřitelně nakažlivý, kdy jeden pták může nakazit až 100 dalších. Když se nakažení volně žijící ptáci setkali s domácími ptáky (například tím, že nad nimi přeletěli a vykadili se pod ně), vznikly obrovské problémy. Ptačí chřipka má u většiny drůbeže téměř stoprocentní úmrtnost, což vedlo k nedostatku nejen krocanů na Vánoce, ale i vajec, protože nemoc decimovala jednu farmu za druhou.
Od listopadu se po celém světě objevují stále znepokojivé signály. V lednu a únoru letošního roku uhynulo na ptačí chřipku v Peru (kde počet uhynulých volně žijících ptáků dosáhl odhadem 50 000) více než 3 000 lachtanů. V Rusku uhynulo 700 tuleňů kaspických. V Británii a USA pak na H5N1 uhynulo několik delfínů. Za normálních okolností, i když se zvíře nakazí H5N1 od ptáka, nemůže ji přenést na jiné savce. To omezuje šíření tohoto viru. Velký počet případů v těchto ohniscích však naznačuje možnost přenosu ze savce na savce, i když to zatím nebylo potvrzeno genetickou sekvenací. Pravděpodobnější hypotézou je, že v těchto ohniscích se vyskytují skupiny zvířat, které se živí nakaženými ptáky. Zatím není stoprocentně jasné, o co se jedná.
Riziko šíření mezi savci je však stále aktuální. Nový výzkumný preprint z Kanady ukázal, že vzorky H5N1 se mohou účinně šířit mezi fretkami s fatálními následky. Podle odborníka na ptačí chřipku profesora Richarda Webbyho by virus H5 potřeboval k účinnému šíření na člověka tři hlavní kategorie genetických změn. Dosud byl virus schopen provést jednu z těchto změn, ale ne zbylé dvě. V současné době je tedy H5N1 spíše teoretickým rizikem pro příští lidskou pandemii, než rizikem, které by vyžadovalo naléhavou reakci již dnes. A premiér nebo ministr zdravotnictví by mohli říci: "Proč se připravovat na něco, co se možná nikdy nestane?".
Pro nás vědce, kteří pracujeme v oblasti globálního zdraví, existuje dostatek znepokojivých signálů, že by se již mělo začít jednat. Aby v případě výskytu určitého souboru mutací a propuknutí nákazy u lidí v Peru, Číně nebo Británii byly škody, které by mohl způsobit, minimální. Jedná se o onemocnění s odhadovanou 50-60% úmrtností u lidí, včetně dětí.
Základem připravenosti na infekční onemocnění je: dohled (abychom věděli, jaký kmen se u ptáků šíří a kde), testování (abychom rychle identifikovali onemocnění u lidí), vakcíny (pro ochranu před onemocněním a úmrtím) a antivirotika (pro zlepšení klinických výsledků). Vláda USA se tímto směrem již vydala. Rebecca Katzová, profesorka na Georgetown University Medical Center, uvedla, že kandidátská vakcína proti viru H5, kterou nedávno vyrobilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, pravděpodobně poskytne dobrou ochranu proti cirkulujícím virům H5N1.
Tato informace byla předána výrobcům vakcín, aby zahájili proces vytváření zásob odpovídajících dávek. To však představuje výzvu, protože většina chřipkových vakcín vzniká inkubací dávek ve slepičích vejcích (tzv. vaječná výroba). Pokud ptačí chřipka vyhubila mnoho kuřat, je pravděpodobné, že vajec bude nedostatek. Existuje ještě jedna vakcína proti H5N1, která není založena na vejcích, ale během šesti měsíců by mohla mít připraveno maximálně 150 milionů dávek. Světová populace má však téměř 8 miliard obyvatel.
Kromě toho by proti ptačí chřipce mohla fungovat i antivirová léčba, kterou schválila FDA pro sezónní chřipku. Vzhledem k nedostatku léků je však opět problém dostat dávky do všech částí světa. Příprava musí zahrnovat také vhodné osobní ochranné prostředky pro zdravotnické pracovníky, které chrání před respiračním onemocněním (chřipkou), a diagnostiku, která umožní rychle zjistit, zda je někdo v nemocnicích infekční.
Všechny tyto problémy jsou řešitelné přesným plánováním, spoluprací mezi zeměmi, vědeckou vynalézavostí a dobrým vedením. V případě únavy po Covidu-19 je větším problémem přimět veřejnost, aby se k tomu připojila, a sdělit fakta tak, aby jim věřila a důvěřovala. Při tak velké - často pochopitelné - nedůvěře v naše současné politické vedení se autority, jako jsou hlavní lékaři a nezávislí vládní poradci, stávají klíčovými.
Diskuse