Ruští wagnerovci vyvraždili 500 civilistů v Mali, konstatuje zpráva OSN

22. 5. 2023

 
Zpráva, která byla zveřejněna minulý týden po rozsáhlé zjišťovací misi v oblasti lidských práv, kterou pracovníci OSN v Mali prováděli několik měsíců, popisuje hodinu po hodině události během pětidenní vojenské operace v Mouře v březnu 2022 a uvádí podrobnosti o nejhorším jednotlivém zvěrstvu spojovaném s Wagnerovou skupinou napojenou na Kreml, spáchaném mimo Ukrajinu.

Vyšetřovatelé z úřadu OSN pro lidská práva dospěli k závěru, že existují silné indicie, že více než 500 lidí bylo zabito - většina z nich v rámci mimosoudních poprav - malijskými jednotkami a zahraničním vojenským personálem, o němž se předpokládá, že pochází ze skupiny Wagner, žoldnéřské jednotky vedené Jevgenijem Prigožinem, blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, která byla s masakrem spojena na základě interních zpráv získaných loni deníkem Guardian.

Nová obvinění opět zdůrazňují rozsah porušování lidských práv, z něhož je obviňována skupina Wagner, která působí také v nejméně šesti dalších afrických zemích a v Libyi a Sýrii.

V posledních měsících stáli bojovníci Wagneru v čele ruského úsilí o dobytí ukrajinského města Bachmut, které jetvrdě napadáno kyjevskými silami, a utrpěli těžké ztráty. Wagner byl obviněn z účasti na četných masakrech v Mali i jinde v Sahelu a ve střední Africe. Podle svědků se skupina v posledních měsících zapojila do prudkých bojů ve Středoafrické republice.

Vzhledem k tomu, že Francie a USA v posledních letech přesunuly své zdroje a pozornost z Afriky, Rusko se snaží zaplnit vzniklou mezeru, podniká řadu diplomatických ofenziv a využívá Wagnera k získání režimů v klíčových státech tím, že nabízí posílení slabých bezpečnostních sil proti nepřátelům, od islamistických extremistů až po prodemokratické domácí opoziční strany.

Západní představitelé konstatují, že Kreml využívá Wagnera k prosazování ruských hospodářských a politických zájmů v Africe i jinde. Toto úsilí je podle nich podpořeno rozsáhlou dezinformační kampaní.

Analytici zaznamenali nárůst násilí všude tam, kde byl Wagner nasazen, i když jen zřídkakdy s velkým vojenským úspěchem pro vlády. Minulý měsíc bylo při trojnásobném sebevražedném pumovém útoku ve městě Sévaré ve středním Mali v sobotu brzy ráno zabito nejméně devět civilistů a více než 60 jich bylo zraněno, uvedl jeden z úředníků.

Když byli ruští žoldnéři v roce 2019 najati v Mosambiku, aby tam bojovali proti islamistickým bojovníkům, byli nuceni se po těžkých ztrátách stáhnout. Nakonec byly do země vyslány pravidelné rwandské jednotky, které úspěšně čelily ofenzivě povstalců.

Jen málo ze zvěrstev, na kterých se měl Wagner podílet, však bylo s touto skupinou jednoznačně spojeno. Nedostatek svědků, odpor místních režimů, špatná infrastruktura a akutní nejistota ztížily úplné vyšetření tvrzení.

Masakr v Mouře je však výjimkou. "Jedná se o mimořádně znepokojivá zjištění," uvedl Volker Türk, vysoký komisař OSN pro lidská práva. "Souhrnné popravy, znásilňování a mučení během ozbrojeného konfliktu představují válečné zločiny a v závislosti na okolnostech by se mohly rovnat zločinům proti lidskosti."

Malijské úřady odmítly žádosti týmu o přístup do samotné Moury, ale zpráva je založena na rozhovorech s oběťmi a svědky a také na forenzních a dalších informačních zdrojích, jako jsou satelitní snímky.

Zvolený prezident Mali Ibrahim Boubacar Keïta byl v srpnu 2020 svržen policisty rozzlobenými neúspěchy při potlačování džihádistického povstání. V roce 2021 armáda vytlačila prozatímní civilní vládu a výrazně se přiklonila k Moskvě, přičemž uzavřela dohodu, v jejímž rámci bylo na základny po většině území země rozmístěno přibližně 1 000 bojovníků skupiny Wagner, kteří rovněž obdrželi zásilky ruských zbraní.

Mluvčí malijské vlády označil zprávu za "neobjektivní" a "založenou na smyšleném popisu" a uvedl, že vyšetřování malijských soudních orgánů zjistilo, že "během vojenské operace nebyl v Mouré zabit ani jeden civilista", pouze "ozbrojení teroristé".

Operace, kterou úřady popisují jako protiteroristickou vojenskou operaci proti islamistické extremistické skupině Katiba Macina, která obyvatelům vnucuje svou přísnou a netolerantní verzi práva šaría, zvyšuje daně a nutí místní muže dodržovat jejich pravidla oblékání, začala 27. března 2022, v den rušného trhu v Mouře.

Svědectví shromážděná OSN podporují výpovědi svědků, kteří loni hovořili s novináři. Amadou Barry, který žije v sousední vesnici, svědčil, že byl na trhu v Mouře, když se náhle objevily vrtulníky a vystoupili z nich vojáci, což přimělo malou skupinu islamistických bojovníků ve vesnici, aby na vojáky stříleli a poté utekli na motorkách.

"Začali jsme utíkat na všechny strany, někteří do domů. Malijská armáda pak zahájila palbu na běžící lidi a zabila tak mnoho lidí," řekl.

Během následujících čtyř dnů pak bylo pravděpodobně zabito nejméně 500 lidí, uvádí zpráva, která jmenuje nejméně 238 těchto obětí.

Héni Nsaibia, vedoucí výzkumný pracovník ACLED (Armed Conflict Location and Event Data Project), v týdnech po masakru uvedl, že 60 až 100 zabitých mohli být neozbrojení islamističtí bojovníci, zbytek však byli civilisté. Vládní síly nalezly v Mouře velké množství zbraní.

Svědci podle zprávy viděli "ozbrojené bílé muže", kteří hovořili neznámým jazykem a operovali po boku malijských sil a občas se zdálo, že na operace dohlížejí. Zpráva cituje svědky, kteří tvrdili, že malijské jednotky byly denně střídány v Mouře, ale zahraniční personál zde zůstával.

Interní dokumenty malijské armády, které loni získal deník Guardian, odhalily přítomnost Wagnerových bojovníků - označovaných jako "ruští instruktoři" - na "smíšených misích" s malijskými vojáky a četníky v době masakru v Mouře. Wagnerovi byli v té době nasazeni poblíž Moury a účastnili se i dalších operací, při nichž bylo zabito mnoho civilistů.

Podle nové zprávy začali den po prvním útoku vojáci chodit dům od domu a hledat "domnělé teroristy", vybírali a zabíjeli lidi s dlouhými vousy, lidi v kalhotách po kotníky (znak náboženské zbožnosti), lidi se znaky na ramenou - považovanými za důkaz střelby nebo nošení zbraní - a dokonce i ty, kteří pouze jevili známky strachu.

Skupinu mužů shromážděných v jihovýchodní části vesnice vojáci odvedli, střelili je do hlavy, zad nebo hrudníku a jejich těla hodili do příkopu. Svědci uvedli, že ti, kteří kladli odpor nebo se pokusili utéct, byli malijskými ozbrojenými silami a "ozbrojenými bílými muži" rovněž popraveni a vhozeni do příkopu.

Zpráva tvrdí, že zadržené osoby byly při výsleších mučeny a jinak s nimi bylo špatně zacházeno a že desítky žen a dívek byly znásilněny nebo vystaveny jiným formám sexuálního násilí. V jednom případě vojáci přinesli z domu lůžkoviny, umístili je pod stromy na zahradě a střídavě znásilňovali ženy, které tam přivedli.

Samira Daoudová, regionální ředitelka Amnesty International pro západní a střední Afriku, uvedla, že to, co se stalo v Mouře, by mohlo představovat zločiny podle mezinárodního práva.

"Ačkoli [OSN] konstatuje, že 27. března 2022 bylo v Mouře přítomno asi 30 bojovníků z ozbrojené skupiny Katiba Macina ... jejich přítomnost nemůže v žádném případě ospravedlnit mimosoudní popravy, znásilňování a rabování, kterých se ozbrojené síly dopustily na obyvatelích a stánkařích, kteří uvízli v jejich obležení," uvedla Daoudová.