Proč bychom dopady umělé inteligence na naše životy neměli přeceňovat

3. 3. 2023

čas čtení 5 minut
Programy jako ChatGPT se setkaly s neuvěřitelnou dávkou přehánění, ale nedokáží této své pověsti dostát, argumentuje Jonathan Raa.

ChatGPT, atraktivní nový textový generátor umělé inteligence, je zábavný. Je to způsob, jak strávit pár minut. Obzvláště mě baví psát básně o profesionálních sportovcích ve stylu velkých romantiků devatenáctého století.

Existuje mnoho způsobů, jak na internetu plýtvat časem, a zatím ChatGPT a jeho A.I. bratři tuto mezeru pěkně, i když letmo, zaplnili – ChatGPT pro tuto chvíli nahradil DALL-E a další podivný program pro malování, který vytvářel profilové obrázky, kde jste vypadali přitažlivě (ale také vám možná ukradli identitu) coby přitažlivý nový vládce robotů. I když je práce, kterou produkuje, často chatrná a stylově plochá, je velmi rychlá. Vezměte v úvahu skutečnost, že tento článek mi zabral asi den, než jsem ho prozkoumal a dokončil – ale když jsem se zeptal ChatGPT na to, jak to změní lidstvo, odpovědělo mi to asi za 15 sekund. (V podstatě mi to řeklo, že to zefektivní věci jako zákaznický servis a zadávání dat. "Celkově bude můj dopad na lidstvo záviset na tom, jak se mě lidé rozhodnou využít, a na technologii, která podporuje mou existenci," uzavřelo to. "Jsem tu, abych pomáhalo a poskytovalo informace, ale je nakonec na lidech, aby se rozhodli, jak tyto informace využijí k utváření světa." Díky, ChatGPT!)

Ale jak se říká, nemůžeme mít věci hezké. Nestačí, že ChatGPT je zábava. Nestačí ani to, že je v mnoha ohledech pozoruhodný. Pro mnohé musí být ChatGPT mnohem víc než to. Pro některé, naposledy válečného zločince Henryho Kissingera, bývalého generálního ředitele Google Erica Schmidta a akademika Daniela Huttenlochera píšícího do The Wall Street Journal, je člověk nucen považovat A.I. za transformační technologii srovnatelnou s Gutenbergovým tiskařským lisem.

Na myšlence, že zažíváme další hluboké technologické narušení, je něco přitažlivého – a zároveň děsivého – jen několik desetiletí po vzestupu internetu. Umělá inteligence je v mnoha případech prezentována jako jakýsi nástupce internetu, další vývoj, na který jsme všichni čekali. Dva velké posuny za zhruba tři desetiletí by byly neuvěřitelné – nejprve příchod World Wide Webu a nyní rozšíření chatbotů a A.I. softwaru. Ale to je myšlenka, ke které mnozí upínají své naděje – a svůj humbuk.

Jeden problém: Neexistuje žádný skutečný důkaz, že je pravda, že jsme na okraji tak hlubokého technologického posunu. Tolik psaní o umělé inteligenci spoléhá na to, že někdy v budoucnu udělá řadu masivních skoků. Přiznejte ďáblu jeho zásluhu: Umělá inteligence se v posledních letech výrazně zlepšila. Software ChatGPT, se kterým si občas povídám, je výrazně pokročilejší než bot SmarterChild na instant messengeru AOL, kterého jsem otravoval jako dítě. Ale myšlenka, že tento software, i když udělá další velký skok vpřed, znamená transformační moment v civilizaci nebo dokonce technologii, je stále pozoruhodně nepodložená a zcela založená na abstrakcích a hypotetických úvahách.

Jak píší pontifikátoři The Wall Street Journal, umělá inteligence "může uchovávat a destilovat obrovské množství existujících informací – v případě ChatGPT velkou část textového materiálu na internetu a velké množství knih – miliardy položek. Udržet takový objem informací a destilovat je je nad lidské kapacity." To je pravda! Určitě bych byl rád, kdybych si mohl v mozku uchovat každou informaci na internetu, ale to by mě téměř jistě během několika sekund přivedlo k šílenství.

Ale to dělá i vyhledávání Google. Nemůže syntetizovat úplně stejným způsobem, ale dělá něco podobného – něco známého a užitečného. Stejně jako ChatGPT, jeho algoritmus čerpá z téměř nekonečného počtu potenciálních zdrojů a nasměruje vás k tomu, co považuje za nejvhodnější vzhledem k hledaným výrazům. Vyhledávání Google se také zlepšilo, velmi rychle, způsoby, které jsou podobné ChatGPT – zatlačil konkurenty, jako je Bing (který je v současné době integrován s ChatGPT), do zapomnění. Od té doby se také přestalo výrazně zlepšovat a za posledních několik let se výrazně nezměnilo. To, co ChatGPT dělá, se nijak zvlášť neliší od toho, co děláme s vyhledávači po celá desetiletí.

O schopnosti ChatGPT skládat zkoušky a psát semestrální práce se napovídalo mnoho. Program je opět slušný v tom, že chrlí to, co by se dalo blahosklonně nazvat faksimile koherentní kopie. Ale s rizikem odbočení k dalšímu nedávnému tématu diskurzu – úpadku humanitních věd – nic nenasvědčuje tomu, že by to mohlo napodobovat, natož nahradit, kritické myšlení.

Pokud chcete esej s pěti odstavci o netopýrech – co jsou, kde žijí, co jedí – ChatGPT by vám to mohl udělat. Ale nemá nápady. Kdybyste něco chtěli vysvětlit, například spletitý diskurz kolem filmu Všechno všude a najednou, budete mít potíže. Přinejlepším se z dochované kritiky sestaví nějaký podobně vypadající amalgám. To je věc, která je příliš často ponechána nevyřčená uprostřed této nedávné vlny A.I. humbuku: I když dokáže vytvořit něco, co napodobuje kritické myšlení, je to ve skutečnosti jen vytvoření pastiše z lidských zdrojů. Stejně jako vyhledávače jsou programy umělé inteligence stále závislé na nás: Na lidech, kteří je programují, a na skutečných tvůrcích obsahu, který neustále sledují.

Celý článek v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
5432

Diskuse

Obsah vydání | 7. 3. 2023