Američany vedená válka proti teroru si vyžádala miliony obětí

Bude nyní ukončena globální válka proti teroru?

2. 9. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Spojené státy stáhly veškeré své vojáky z Afghánistánu a v médích se objevují zprávy o konci války proti teroru. Je to sice trochu předčasný soud, neboť jeden z pilířů této války – kampaň bezpilotních letounů – prozatím stojí, nicméně ukončení hlavních konfliktů globálního honu na teroristy v Iráku a Afghánistánu si bezesporu zaslouží menší rekapitulaci. Zločiny americké okupace, o nichž se má hovořit před Mezinárodním trestním tribunálem, byly zastíněny zbabraným odchodem okupačních vojsk a pozitivními aspekty amerického působení v Afghánistánu. Je třeba rovněž připomenout, že Afghánistán byl první „zastávkou“ globální války proti teroru, již s velkou pompou před dvaceti lety vyhlásila vláda George W. Bushe.

Primárním cílem války proti terorismu bylo dopadení a likvidace islamistických teroristů, ať už se schovávali kdekoliv. Jak jsem uvedl ve svém předchozím textu na téma Afghánistán, toto úsilí se naprosto minulo účinkem, jelikož káidistická hrozba situovaná v Afghánistánu a Pákistánu metastázovala do dalších zemí a kontinentů. Americká invaze a okupace Iráku položila základy ještě nebezpečnější islamistické formaci – Islámskému státu, jehož afghánská odnož nedávno zabíjela v Kábulu. Metla islámského fundamentalismu nalezla kolébku právě v Afghánistánu, kde v 80. letech USA, Saúdská Arábie a Pákistán mohutně podporovaly mudžahedíny proti sovětským okupantům. Jedním z rekrutů nebyl nikdo jiný než Usáma bin Ládin. Ten se nyní na věčnosti musí tetelit radostí, protože jeho džihád – zprvu vedený proti Sovětskému svazu a později proti Spojeným státům – zapustil věru hluboké kořeny.

Sdělovací prostředky v souvislosti s afghánským debaklem naprosto opomíjejí astronomické ztráty na lidských životech, které si globální tažení proti teroru vyžádalo. Tyto děsivé informace by měly doplnit četné zprávy o prozápadních reformách a progresu v ženských právech v Kábulu a dalších afghánských městech, aby měli lidé k dispozici veškeré informace. Výzkumný projekt zaštítěný Brownovou univerzitou nyní vydal zprávu mapující počet přímých obětí americké války proti teroru v Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Sýrii, Jemenu a jinde: 897 až 929 tisíc zabitých, včetně 364 až 387 tisíc civilistů. Nikdy se však nedozvíme přesný počet civilních obětí války proti teroru, neboť Pentagon „muže schopné boje“ běžně označoval za kombatanty. Výzkumníci uvádějí, že skutečný počet mrtvých je několikanásobně vyšší, protože hrozivý výčet neobsahuje nepřímé oběti, kupříkladu v důsledku nedostatku pitné vody, nefungující infrastruktury apod. Jinými slovy, válka proti teroru si vyžádala několik milionů lidských životů.

Z těchto zločinů se nikdo nezodpovídal před mezinárodním tribunálem, ba co hůře; někteří z architektů globálního tažení proti teroru dokonce v médiích odsuzují stažení okupačních sil z Afghánistánu. Žádná ze zemí, které tak rádi osočujeme z tyranie, v posledních dvaceti letech nedokázala rozvrátit několik blízkovýchodních států a usmrtit přitom tolik lidí. Jak mediální, tak politická scéna americké invaze a údery dronů či speciálních jednotek vnímala jako nutnost a v nejednom případě jim i tleskala.

Bidenova administrativa se od války proti teroru očividně odvrací, třebaže si i nadále ponechává výsadu bombardovat islamisty (a ty, co se nachomýtnou kolem) bezpilotními letouny. Bidenův Bílý dům svou zahraniční bezpečnostní politiku rekalibruje: bitevní pole se z Blízkého východu přesouvá na Dálný východ, přičemž hlavním soupeřem USA se stala Čína. Obrovská rizika vyplývající z vojenského soupeření s Pekingem jsou nabíledni, pokud sledujeme dění v Jihočínském moři a situaci okolo Tchaj-wanu. Otázkou ale zůstává, zda se prezident Biden pod tlakem progresivního křídla Demokratické strany nakonec odváží skoncovat i s kampaní dronů, či nakonec poslechne své generály a válku proti teroru pouze modifikuje na krutou počítačovou hru.   

                                                              

 

 

-1
Vytisknout
2226

Diskuse

Obsah vydání | 7. 9. 2021