Nová ruská střední třída si nemůže dovolit konec války

27. 8. 2025

čas čtení 2 minuty
Válečná ekonomika vytvořila v Rusku novou "střední třídu", často v chudých regionech, která nyní nechce, aby válka skončila. Pro "novou střední třídu" válka znamenala prudký nárůst mezd, vyšší postavení ve společnosti a větší výhody. Dělníci zabývající se výrobou vojenských produktů vydělávají několikanásobně více než před invazí na Ukrajinu. Mnoho obranných podniků přešlo na třísměnný režim.

Příkladem je třeba Volgograd, kde je mužům nabízeno až 8 milionů rublů za první rok služby. To je více než desetkrát více, než je průměrná roční mzda v regionu. K tomu se přidávají bonusy za podpis smlouvy, doplatky na děti, přednostní místa ve školkách a univerzitách, zvýhodněné hypotéky a daňové úlevy. Rodiny mrtvých vojáků dostávají odškodnění až do výše 11 milionů rublů. "Jsou to obyvatelé depresivních regionů, často bez vyššího vzdělání. Nyní je však po jejich práci poptávka. Dostávají vyšší platy, hromadí úspory a jsou respektovanější," vysvětluje Jekatěrina Kurbangalejevová, hostující výzkumná pracovnice na Univerzitě George Washingtona.

Podle Rosstatu rostly mzdy ve vojenském průmyslu v letech 2021-2024 nejrychleji: u výrobců kovového zboží o 78 % (bez inflace). Pro srovnání, příjmy lékařů se zvýšily pouze o 40%, ropných dělníků o 48%.

Ekonom Vladislav Inozemcev varuje, že konec války by mohl vést k sociální katastrofě. "Tito lidé nejsou zvyklí spořit. Za rok nebo dva utratí peníze a vrátí se ke svému předchozímu životnímu standardu. Služba v armádě nemění společenské chování," poznamenává. Podle něj by se návrat statisíců bývalých vojáků mohl změnit ve rozsáhlou destabilizaci, jako v Německu ve 20. letech, kdy se rozčarovaní veteráni stali sociální základnou nacistického hnutí.

V týlu jsou nyní Rusové, kteří nechtějí, aby válka skončila. Dělníci obranných podniků, podnikatelé, kteří skoupili západní aktiva, a úředníci z bezpečnostních složek - ti všichni riskují ztrátu svých pozic v demobilizované ekonomice. "Tyto skupiny nemají zájem o návrat k mírumilovnému životu," říká Kurbangalejevová. - Úřady to chápou. Ti, kdo mají prospěch ze současné situace, se cítí sebejistěji, dokud válka pokračuje. Mír je pro ně rizikem změny, které se bojí."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
644

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2025