Channel 4 News. Hladomor v Gaze. Umírají nemluvňata
23. 7. 2025
čas čtení
14 minut
Moderátorka, Channel 4 News, úterý 22. července 2025, 19 hodin: Hlad, nový nepřítel, který pronásleduje Gazu, kde boj o jídlo je stále
zoufalejší. Za 24 hodin zemřelo 15 lidí na podvýživu. Organizace
spojených národů varuje, že poslední záchranné sítě se hroutí.
Dobrý
večer. Dítě Youssef přežilo pouze šest týdnů. Dnes zemřelo. Jeho rodina
uvedla, že prostě nemohla sehnat mléko, kterým by ho nakrmila, a i kdyby
ho sehnala, nemohla by si dovolit 100 dolarů za krabici kojenecké
výživy. Youssef je zatím nejmladší identifikovanou obětí rostoucí krize
podvýživy v Gaze. Jeden ztracený život a jeden z mnoha příběhů, kdy
hledání jídla se stalo smrtelným podnikem. V posledních týdnech bylo v
distribučních centrech zabito 800 lidí. Ale nenalezení jídla se nyní
ukazuje jako stejně nebezpečné. Izrael obviňuje Hamás z krádeže pomoci a
tvrdí, že dodávky do pásma považuje za věc nejvyšší důležitosti. Zeptala jsem se britského ministra zahraničí, jak britská vláda situaci vnímá. Pane
ministře, mohu se nejprve zeptat, co se děje v Gaze?
Podvýživa
prudce roste a hlad klepe na všechny dveře, varoval generální tajemník
OSN a popsal situaci v Gaze jako horor. Zdravotníci uvedli, že za
posledních 24 hodin zemřelo hlady dalších 15 lidí, protože Izrael nadále
výrazně omezuje dodávky pomoci do pásma. OSN a další humanitární
organizace uvádějí, že jejich zaměstnanci omdlévají při výkonu služby
kvůli hladu, a varují, že od samého začátku této reportáže Harryho Fawcetta
jsou k vidění velmi děsivé scény.
Reportér:
Za 655 dní této války se stal každodenním pohledem nekonečný
pochod rodičů nesoucích mrtvé děti, ale tříměsíční Yahya nebyl zabit při
izraelském leteckém útoku. Jeho tělo prostě vyprchalo.
„Zemřel
na podvýživu, protože jeho rodina nebyla schopna nakrmit jeho, ani jeho
sourozence. Nemohli mu poskytnout kojeneckou výživu ani plenky.“
V dětské nemocnici Rantisi hledá pomoc stále více rodin s podvyživenými dětmi. Největšímu riziku jsou vystaveny předčasně narozené děti nebo děti se složitými potřebami, ale vzhledem k tomu, že od konce května, po více než dvou měsících úplné blokády, do pásma přichází jen nepatrná pomoc, riziko se šíří a je obzvláště akutní.
„Nemám mléko a nemám výživu, abych ji mohla kojit. Její zdravotní stav se zhoršil. Doufáme, že bude povoleno dovážet mléko a plenky pro děti a že se otevřou hraniční přechody, aby se sem dostaly potraviny. Jako matky sledujeme, jak její děti trpí, a to nás bolí.“
Lékař: „Toto krásné dítě je 11 měsíců staré...“
V jižní Gaze, v Násirově nemocnici, je stejný případ, miminko Sila, které by mělo vážit třikrát více než jeho současné 3 kilogramy.
„Nemá žádné srdeční ani neurologické problémy. Problémem tohoto miminka je pouze akutní těžká podvýživa. Matka je podvyživená, není schopná kojit.“
„
Trpím, abych uživil své děti. Riskoval jsem život, abych jim sehnal pytel mouky, téměř mě přejelo kolo kamionu a když jsem pytel dostal, byl jsem zraněn.“
V zbývajících polních kuchyních, které jsou závislé na tradičních mechanismech pomoci, stále panuje zoufalství. Jeden z poskytovatelů dnes uvedl, že jeho zásoby jsou zcela vyčerpány.
„Přísahám, že jsem už čtyři dny nejedl a nemůžu stát. Podívejte se, jak se mi třesou ruce. Nemůžeme stát a můj syn pláče a říká mi: ‚Tati, já chci jíst. Chci jíst.‘“
Lidé jako Ibrahim nemají jinou možnost než riskovat život v blízkosti objektů patřících americko-izraelské organizaci Gaza Humanitarian Foundation, kde za poslední dva měsíce zahynuly stovky lidí. A v Deir Al Balah pokračuje nejnovější izraelská pozemní ofenzíva. Lidé, kteří byli mnohokrát vysídleni, se vrací a nacházejí své tábory zničené.
„Nemáme žádné věci, nemáme ani kde vařit,“ říká Mohammed. „A podívejte, pořád nás bombardují.“
Je těžké si představit, že by se život v Gaze mohl ještě více zhoršit, ale lidé otevřeně mluví o boji o přežití, o smutku z toho, že musí odmítat pomoc, kterou by kdysi sami poskytli. Je to další položka na seznamu toho, co bylo ztraceno.
Moderátorka: To byl Harry Fawcett z místa událostí. Nyní se ke mně připojuje Olga Cherevko, mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí v Gaze. Děkuji vám, že jste se k nám připojila. Generální tajemník OSN říká, že život v Gaze je horor. Co vám říkají lidé na místě?
Ano, je to docela přesné. Myslím, že je stále těžší popsat katastrofu, která se tam odehrává, a pokaždé, když odjedu z Gazy, i když jen na pár dní, jsem po návratu zděšená, jak se situace zhoršila, a teď se zdá, že se zhoršuje ještě rychleji. Zprávy o lidech, dětech i dospělých, kteří umírají hlady, a samozřejmě, jak už několik měsíců říkáme, míra podvýživy už přes čtyři měsíce prudce stoupá, a kamkoli se podíváte a s kýmkoli mluvíte, první věc, o kterou vás požádají, je jídlo. Říkají vám, že někteří z nich už několik dní nejedli. Mnozí z nich upřednostňují své děti a opravdu nevědí, co přinese zítřek, nebo jestli vůbec nějaké zítra bude.
Moderátorka: Pokud jde o počet obětí podvýživy, mezi nimiž je i řada dětí, je riziko podvýživy omezeno pouze na děti a lidi, kteří jsou možná zranitelnější, nebo se nyní týká mnohem širší skupiny obyvatel?
Myslím tím samozřejmě především nejzranitelnější skupiny, ale riziko hladomoru je nyní velmi reálné pro většinu lidí. A mohu vám s jistotou říci, že pokaždé, když se podívám na své přátele, které jsem několik dní neviděla, jsou mnohem hubenější a téměř je nepoznávám.
Moderátorka: Protože to je jedna z mimořádných skutečností, které vyplývají z aktuálních zpráv, že lékaři, zdravotní sestry, humanitární pracovníci, všichni také bojují o to, aby se najedli, což velmi ztěžuje řešení krize, že?
Přesně tak. Všichni v Gaze pracují pod obrovským tlakem a samozřejmě jsou postiženi podobně jako většina obyvatel Gazy. Ovlivňují je také příkazy k vysídlení, které omezují a dále ztěžují naše operace, a samozřejmě nedostatek potravin, který je jedním z hlavních krizových bodů.
Moderátorka: Den co den jsme svědky strašných scén v centrech pro distribuci potravin, které provozuje kontroverzní Gaza Humanitarian Foundation. Jak to vše ovlivňuje množství potravin, které se dostane k lidem?
No, stačí se rozhlédnout kolem sebe a je jasné, že situace se nezlepšuje. Zhoršuje se a lidé byli zjevně zbaveni veškeré důstojnosti. Jedinou možností, kterou mají, je buď umřít hlady, nebo riskovat život, aby sehnali jídlo. Mluvila jsem s mnoha lidmi, kteří mi řekli, že nesnesou pomyšlení, že by měli videt umírat hlady své děti. Proto se uchýlili k této možnosti.
Moderátorka: Izrael popírá, že by byl zodpovědný za nedostatek jídla. Obviňuje OSN, že nedokázala ochránit humanitární pomoc a umožnila, aby byla ukradena Hamásem. Jaká je vaše reakce na to?
No, pokud se podíváme na situaci, která panovala na místě během příměří, kdy přicházelo dostatek zásob a pomoci a podmínky na místě nám umožňovaly distribuovat tuto pomoc rychle, efektivně a bezpečně, je zřejmé, že pokud by tyto podmínky byly splněny, mohli bychom to zopakovat. A přesně o to žádáme, protože v současné době tyto podmínky splněny nejsou. A abychom mohli vyzvednout náklad z platforem, je samozřejmě nutná velmi úzká spolupráce s izraelskými úřady a vojáky na místě, abychom se mohli pohybovat mezi bojujícími stranami, což někdy znamená čekat 16–18 hodin v autě, než se dostaneme z bodu A do bodu B, a pak pokračovat po značně zničených silnicích a tak dále.
* * *
Moderátorka: Mluvila jsem s ministrem zahraničí Davidem Lammym o situaci v Gaze. Pane ministře zahraničí, mohu se vás nejprve zeptat, co se v Gaze skutečně děje?
David Lammy: V září jsem dospěl k závěru, že existuje jasné riziko porušení mezinárodního humanitárního práva. Od té doby se situace na místě zhoršila, a proto se obávám, že dochází ke zločinům proti lidskosti.
Moderátorka: Obáváte se tedy, že k nim dochází nebo k nim dochází? Víme, že jsou zabíjeny děti, které čekají na vodu, umírají s plastovými lahvemi v rukou. Ženy umírají při čekání na jídlo. Je to v současné době nelegální?
David Lammy: Moje odpovědnost jako ministra zahraničí je zajistit, aby se Spojené království nepodílelo na žádných činech, které by mohly porušovat mezinárodní humanitární právo. Proto jsem pozastavil veškerý prodej zbraní pro použití v Gaze a proto i nadále odsuzuji vše, co vidím v těchto groteskních scénách.
Moderátorka: Ale nestačí, že se na tom nepodílíme, že?
David Lammy: Děti jsou stříleny. Proto jsem včera svolal zahraniční ministry. A proto i nadále naléhám, aby tato válka skončila. Ale ano, Jackie, jádrem vaší otázky je, zda se nám podařilo tuto válku ukončit. Ne, nepodařilo se nám to, a hluboce toho lituji. Ale je mou odpovědností zajistit, aby Spojené království pokračovalo v jednání, ať už jde o obnovení financování UNRWA, pozastavení prodeje zbraní, uvalení sankcí na vládní ministry nebo zastavení dohody o volném obchodu – to vše jsem v uplynulém roce udělal, vše v snaze ukončit tuto válku.
Moderátorka: Problémem však je, že vaše prohlášení jsou stále silnější, ale nemají žádný vliv a izraelská vláda vás zjevně neposlouchá. Proč?
David Lammy: Vydávám prohlášení, což je součástí práce ministerstva zahraničí, ale také jednáme, a právě jsem vám vysvětlil, jak jsme dosud postupovali.
Moderátorka: Ale tyto důsledky nestačily, že?
David Lammy: Ano, protože vaši diváci dobře vědí, že Velká Británie sama tuto válku ukončit nedokáže. Musíme jednat společně s ostatními a to také děláme.
Moderátorka: Ale nemohli byste udělat víc? Mohly by vaše ostrá slova mít vážnější důsledky?
David Lammy: Uvalili jsme sankce na ministry, uvalili jsme sankce na osadníky. Neexistuje žádná dohoda o volném obchodu. Jen za posledních několik měsíců jsme udělali hodně. A mimochodem, včerejší prohlášení říkalo, že budeme jednat, pokud tato válka neskončí, a já za tím stojím.
Moderátorka: Britské továrny však nadále vyrábějí součástky pro letouny, které létají nad Gazou. Říkáte, že pokud válka neskončí, uděláte víc. Co uděláte?
David Lammy: Abych to ujasnil: zakázali jsme veškerý prodej zbraní, které by mohly být použity v Gaze, jsou zakázány.
David Lammy: Nechte mě dokončit myšlenku. Nezasíláme také žádné přímé součástky do Izraele pro letouny F35, které by mohly být použity v Gaze. Co jsme však nemohli udělat, je odstoupit z globálního dodavatelského řetězce u některých součástek, které by se mohly dostat do Gazy, protože by to znamenalo vyřazení letounů F35 z provozu po celém světě. A to nejsme připraveni udělat, když jsou konflikty v Evropě a když musíme zajistit bezpečnost našich občanů a ostatních Evropanů. Jsem si naprosto jistý, že neprodáváme zbraně, které by mohly být použity v Gaze.
780
Diskuse