Tak už je v USA i akademická cenzura

23. 7. 2025

 
„Oblast vzdělávání hraje důležitou roli v podpoře studentů, pedagogů a tvůrců politik při kontextualizaci událostí v Gaze s ohledem na historii a pokračující dopady okupace, genocidy a politických sporů,“ napsali redaktoři časopisu ve výzvě k zasílání abstraktů.

O něco více než rok později byl rozsah zničení v Gaze exponenciálně větší. Speciální číslo, které mělo být vydáno letos v létě, bylo téměř hotové – smlouvy s většinou autorů byly uzavřeny a články byly zredigovány. Pokrývaly témata od zničení škol v Gaze po výzvy spojené s výukou o Izraeli a Palestině v USA.

Ale 9. června vydavatel časopisu, Harvard Education Publishing Group, náhle vydání zrušil. V e-mailu adresovaném přispěvatelům čísla vydavatel uvedl „řadu složitých problémů“, což šokovalo autory i redaktory.

Americké univerzity čelí zesíleným útokům ze strany Trumpovy administrativy kvůli obviněním z tolerování antisemitismu na akademické půdě. Mnohé z nich reagovaly omezením protestů, trestáním studentů a pedagogů, kteří se otevřeně vyjadřovali o právech Palestinců, a podrobným prověřováním akademických programů zabývajících se Palestinou.

Zrušení celého čísla akademického časopisu, o kterém dosud nebylo informováno, je však pozoruhodným novým vývojem v rostoucím seznamu příkladů cenzury pro-palestinských projevů.

Paul Belsito, mluvčí Harvard Graduate School of Education, v prohlášení napsal, že rozhodnutí zrušit speciální číslo bylo přijato po devíti měsících diskusí a „celkové neshodě“ ohledně této otázky.

Autoři to vidí jinak. „Pokud univerzity – nebo v tomto případě univerzitní nakladatelství – nejsou ochotny bránit to, co je jádrem jejich poslání, nevím, co dělají. Jaký to má smysl?“ řekla Thea Abu El-Haj, palestinsko-americká antropoložka zabývající se vzděláváním na Barnard College, ženské škole přidružené ke Kolumbijské univerzitě, která byla jednou z oslovených autorek.

Harvard se zapletl do hořkého sporu s Trumpovou administrativou ohledně škrtů ve federálním financování v řádu milionů dolarů a odebrání oprávnění přijímat zahraniční studenty. V dubnu se stal první a zatím jedinou univerzitou, která podala žalobu na Trumpovu administrativu, a sklidil chválu za odpor vůči Trumpovým útokům.

Harvard však také zakročil proti palestinským stipendijním programům, degradoval vědce a zrušil související programy. „Harvard je prezentován jako hrdinská instituce, ale to, co se děje uvnitř, je mnohem složitější,“ řekla Abu El-Haj.

V lednu, v rámci mimosoudního vyrovnání s židovskými studenty, kteří obvinili Harvard z tolerování a podporování antisemitismu na kampusu, přijala univerzita kontroverzní definici, která podle kritiků zaměňuje antisemitismus s kritikou Izraele.

V e-mailu autorům, v němž oznámila zrušení vydání palestinského čísla, výkonná ředitelka vydavatelské skupiny antisemitismus nezmínila; napsala, že rozhodnutí vychází z toho, co popsala jako nedostatečný proces recenzování a nutnost „značných redakčních úprav“.

Redakční rada časopisu tuto charakteristiku odmítla a uvedla, že při rozhodování byla vydavatelem odsunuta na vedlejší kolej. Rozhodnutí zrušit vydání bylo „v rozporu s hodnotami, kterými se HER řídí téměř sto let“, uvedli členové redakční rady ve společném prohlášení.

Oznámení přišlo poté, co vydavatelé požadovali, aby články byly v pozdní fázi procesu předloženy k právnímu posouzení – což autoři považovali za velmi neobvyklý krok a ve společném dopise, v němž proti tomuto požadavku protestovali, označili za „nebezpečnou formu institucionální cenzury“. Podle jednoho z redaktorů byla žádost vydavatele motivována obavami, že číslo by mohlo vyvolat obvinění z antisemitismu.

Tento spor podtrhuje bezprecedentní omezení produkce znalostí v době eskalujících obvinění z antisemitismu na univerzitách a tažení Trumpovy administrativy proti vysokoškolskému vzdělávání. Zároveň však signalizuje, do jaké míry univerzity opouštějí své deklarované závazky ze strachu z právních nebo finančních dopadů.

„I v širším kontextu palestinské problematiky na univerzitách je to bezprecedentní,“ uvedla Chandni Desai, profesorka na Torontské univerzitě a autorka jednoho ze zrušených článků. „Nemůžete prostě vypsat výzvu k podání příspěvků, nechat je recenzovat, podepsat smlouvy, inzerovat články a pak zrušit nejen jeden článek, ale celé speciální číslo.“

Napětí vrcholí

Harvard Educational Review je stoletý akademický časopis, který publikuje výzkumy a názory zaměřené na akademiky a odborníky v oblasti vzdělávání a je považován za přední publikaci v oboru. Vydává jej Harvard Education Publishing Group, divize Harvard Graduate School of Education, a redigují jej doktorandi univerzity.

Palestinské číslo mělo obsahovat tucet výzkumných článků, esejí a dalších textů na témata od vzdělávání v Izraeli a Palestině a mezi palestinskou diasporou až po akademickou svobodu v USA. Podle finálních abstraktů článků  se články zabývaly vývojem pojmu „scholasticide“, který popisuje systematické ničení vzdělávání a byl poprvé použit během izraelské invaze do Gazy v roce 2008; „etickou a vzdělávací odpovědností“ učitelů angličtiny na Západním břehu; a dopadem „potlačování disentu“ na výuku o Palestině na vysokých školách v USA.

Článek Abu El-Haj, který napsala společně s dalšími dvěma vědci, se zabýval „ústřední rolí vzdělávání v boji za osvobození Palestiny“ a čerpal z projektu ústní historie o zkušenostech učitelů s agenturou OSN pro palestinské uprchlíky v Libanonu. Redaktoři časopisu byli jejím článkem tak nadšeni, že jej na jaře vybrali spolu s dalšími dvěma články, aby jimi na zadní obálce jarního čísla propagovali připravované speciální vydání.

Speciální číslo bylo také oficiálně oznámeno na výročním setkání odborníků na vzdělávání v Chicagu v březnu. „Zájem o něj byl poměrně velký,“ řekl Jo Kelcey, profesor na Libanonsko-americké univerzitě v Bejrútu a jeden ze spoluautorů Abu El-Haj.

Autoři dostali první náznaky potíží krátce poté.

Rabea Eghbariah, palestinská doktorandka na Harvard Law School, byla požádána, aby napsala doslov ke speciálnímu vydání. V roce 2023 jiný harvardský časopis, Harvard Law Review, zablokoval zveřejnění článku, který si u ní objednal. Když článek místo toho otiskla Columbia Law Review, redakce tohoto časopisu reagovala dočasným uzavřením celého svého webu. Eghbariah, která se poučila z této zkušenosti, výslovně požádala o změnu smlouvy s Harvard Educational Review a o doplnění klauzule o ochraně své akademické svobody. Po dlouhém mlčení časopis v dubnu jeho žádost zamítl.

„Je neuvěřitelně hanebné vidět, jak univerzitní publikace tak explicitně zrazuje své poslání a odmítá klauzuli o ochraně akademické svobody,“ řekl Eghbariah, který smlouvu nepodepsal. „Moje doslovná poznámka se konkrétně týká popírání Nakby – fenoménu manipulace s fakty za účelem potvrzení sionismu a formování znalostí o Palestině – a je docela ironické, že je odmítnuta k publikování.“

Několik dní po odpovědi Eghbariahové redakční rada časopisu napsala autorům dopis, v němž se odvolávala na „stále náročnější klima“ a požádala je o schůzku, která se však nikdy neuskutečnila. „Jako součást akademické obce, která se hluboce zavázala k prosazování palestinských hlasů a akademické práce, čelíme stále bezprecedentním okolnostem,“ napsali.

E-mail neobsahoval mnoho podrobností, ale redaktoři časopisu byli již několik týdnů pod rostoucím tlakem vydavatele. V lednu jim bylo sděleno, že bude nutné provést „institucionální přezkoumání“ rukopisů. V únoru se vydavatel pokusil – bez vědomí redaktorů – změnit zadní obálku jarního čísla, na které byly uvedeny některé z připravovaných článků, jak vyplývá z e-mailové korespondence. (Tiskárna na změnu upozornila redaktory, kteří ji zrušili.) V rozhovorech s redaktory – nikoli však písemně – vydavatel přiznal, že z obavy, že vydání čísla vyvolá obvinění z antisemitismu, požádal právního poradce Harvardu o „posouzení rizik“, uvedl jeden z redaktorů.

Vzhledem k eskalaci napětí se rada na začátku května znovu obrátila na autory, aby je informovala o požadovaném právním posouzení.

Podle autorů šlo o mimořádný požadavek. Právní posouzení se někdy vyžaduje u konkrétního článku, pokud existuje podezření na pomluvu, ale pouze v rané fázi procesu, nikoli u celého čísla, uvedli.

„To se nestává, rozhodně ne v okamžiku, kdy jste byli přijati k publikování a podepsali jste smlouvy,“ řekl Kelcey. „Takhle věda fungovat nemá.“

Do té doby Trumpova administrativa otřásla vysokoškolským vzděláváním, když pohrozila univerzitám v USA odebráním miliard dolarů na financování kvůli jejich reakcím na pro-palestinské protesty. Harvard podal v dubnu žalobu, čímž eskaloval svůj spor s prezidentem. Autoři, kteří zpočátku nebyli v kontaktu, se navzájem našli a zorganizovali společnou reakci, v níž žádost o právní přezkum v této fázi označili za „bezprecedentní“, jak napsali v dopise redakční radě a vydavateli časopisu ze dne 15. května. „To vysílá nebezpečný signál vědcům po celém světě: že smlouvy o akademickém publikování jsou podmíněné, odvolatelné a podléhají vnějším politickým kalkulacím.“

Autoři požádali o přehodnocení žádosti o právní přezkum. Ale ani ne měsíc poté jim výkonná ředitelka nakladatelství Jessica Fiorillo napsala, že vydání bylo zcela zrušeno. V e-mailu tvrdila, že rukopisy „nejsou připraveny k publikování“, částečně kvůli rezignaci redaktora. Uvedla také nespecifikované „nedodržení adekvátního recenzního procesu“, „nedostatečnou vnitřní shodu“ mezi autory, redaktory a vydavatelem a „nedostatek jasné a vhodné cesty k řešení nesčetných problémů, které jsou v sázce“.

„Tuto obtížnou situaci ještě zhoršuje velmi významná neshoda ohledně dalšího postupu, zejména ohledně toho, zda v této době takové speciální číslo vydat,“ napsala.

Problém s korekturami nebyl pouze personální. V dopise vydavatele se uvádí, že recenzenti „poskytli korektorce, která byla smluvně najata pro práci na speciálním vydání, velmi restriktivní pokyny pro korektury, které omezovaly její zaměření na gramatické, interpunkční a syntaktické chyby a nařídily jí, aby se zdržela jakýchkoli redakčních návrhů týkajících se, podle slov redaktorů, „politicky citlivého“ obsahu. Tvrdilo se, že korektorka rezignovala z velké části kvůli těmto omezením.

Fiorillo dodala, že by bylo „zcela na místě“ podrobit práci právní kontrole, zda neobsahuje „jakýkoli hanlivý nebo nezákonný materiál“, ale že žádná taková kontrola neproběhla. Dodala, že zrušení nebylo „způsobeno cenzurou konkrétního názoru ani nesouvisí s otázkami akademické svobody“.

„Velká ztráta“

Redaktoři časopisu byli zaskočeni. „Redakční rada nebyla informována o žádném interním rozhodování ohledně zvláštního vydání a o této komunikaci a rozhodnutí jsme se dozvěděli pouze 30 minut před jejím odesláním,“ napsali autorům krátce po e-mailu Fiorillo.

V delším dopise autorům o dva dny později vyvrátili tvrzení Fiorillové  o nesrovnalostech v recenzním řízení a vyjádřili zklamání nad rozhodnutím zrušit vydání.

„Je velkou ztrátou, že vaše práce nebude zveřejněna na stránkách [Harvard Educational Review], jak jsme zamýšleli – pro HER, pro oblast vzdělávání a pro sociální spravedlnost,“ napsali.

Pokud jde o tvrzení vydavatele ohledně příliš restriktivních pokynů pro redakční úpravy, redaktoři uvedli, že byli vydavatelem požádáni, aby vypracovali pokyny pro redakční úpravy – což nebylo v předchozích číslech vyžadováno – a že v průběhu procesu několikrát vyzvali k podání připomínek.

Není jasné, na jaké úrovni harvardské administrativy bylo rozhodnutí o zrušení vydání přijato. Belsito, mluvčí Harvard Graduate School of Education, napsal, že právní oddělení Harvardu „nerozhoduje ani neřídí redakční rozhodnutí“ školy ani její vydavatelské skupiny.

„HEPG si uvědomuje zklamání, které toto rozhodnutí mohlo způsobit autorům, a nadále se zavazuje k dodržování našeho přísného redakčního procesu, v jehož rámci publikujeme pouze práce nejvyšší vědecké kvality, které prošly procesem založeným na integritě, spolupráci a redakční přísnosti,“ dodal.

Harvardská pobočka Americké asociace univerzitních profesorů, která se do kauzy zapojila poté, co se o zrušení dozvěděla, se domnívá, že rozhodnutí vzešlo od vydavatele.

„Pro nás to znělo jako učebnicový příklad potlačování svobody projevu a akademického bádání týkajícího se Palestiny,“ uvedla Kirsten Weld, profesorka historie a předsedkyně pobočky. „Ačkoli naše šetření zatím není úplné, zdá se, že podnět vzešel od Harvard Education Publishing Group.“

Jeden z redaktorů Harvard Educational Review, který si z důvodu represivního klimatu v akademickém prostředí přál zůstat v anonymitě, uvedl, že tlak vydavatele na redaktory se krátce před nástupem Trumpa do úřadu zvýšil. Požadavek, aby byly všechny redigované rukopisy podrobeny posouzení rizik, byl podle redaktora „zcela neobvyklý“. „Ani jsem nevěděl, že [právní oddělení] může provést revizi, nikdy jsem o tom neslyšel.“

Cenzura tohoto čísla je podle redaktora „přesně tím, jak autoritářství roste“.

Členové redakční rady, kteří na tomto čísle pracovali, uvedli, že se snažili „pokračovat v této práci i v atmosféře represe a institucionální konformity“.

„Když se zamýšlíme nad touto situací, vyzýváme akademickou obec, aby bránila možnost publikovat rigorózní, spravedlivé vědecké práce bez zásahů a represe,“ dodali.

Tato zkouška byla „testem“ akademické svobody, uvedla Desai, jejíž článek o scholasticidu, napsaný společně se třemi palestinskými kolegy, byl také přímo vyžádán a inzerován na zadní straně jarního čísla časopisu. (Právě upoutávua na jejich článek se vydavatelé pokusili odstranit ze zadní strany předchozího čísla bez vědomí redaktorů.)

Desai kritizovala zrušení vydání jako „vážné porušení a narušení akademické svobody a integrity“, ale také jako urážku práce vědců, kteří „píší tyto články během genocidy“.

Ona a její spoluautoři, včetně děkana Al-Azhar University v Gaze, nejen dokumentovali odolnost palestinského vzdělávání uprostřed ničení, ale byli také osobně zapojeni do těchto snah, poznamenala. Mnoho jejich kolegů a studentů bylo zabito, když skupina pracovala na článku. „Nejde o nějaké abstraktní akademické cvičení,“ řekla Desai. „Nemohu dost zdůraznit naléhavost tohoto článku, když sledujeme, jak jsou univerzity vyhazovány do vzduchu.“

Autoři jednají s dalšími časopisy a doufají, že jejich články budou zveřejněny společně, jak bylo plánováno. Všichni respondenti vyjádřili obavy, že tento incident odradí další vědce od práce na Palestině – což je podle nich dlouhodobý problém, který se v posledních dvou letech ještě zhoršil. „Existuje riziko, že se demokratický prostor uzavře,“ řekl Kelcey.

Vzhledem k tomu, že Izrael a Palestina se staly ohniskem rychle se zhoršujícího klimatu pro svobodu projevu a akademickou svobodu v USA, Harvard již degradoval dva členy fakulty vedoucí Centrum pro studium Blízkého východu (jeden z nich napsal předmluvu ke zrušenému číslu), pozastavil partnerství s Birzeitskou univerzitou na izraelsky okupovaném Západním břehu a ukončil iniciativu teologické fakulty věnovanou tomuto konfliktu.

Vědci se obávají, že kapitulace univerzit poškozuje celý obor studia v době, kdy je nejvíce potřebný. Abu El-Haj však varovala, že zrušení speciálního vydání také vytvořilo nebezpečný precedens pro nezávislost vědeckého bádání v celé řadě oborů. Vydavatele obvinila z „preventivního podřízení se“ a varovala, že „to neskončí u Palestiny“.

Zazněl však i optimistický tón. Jako známku rostoucí propasti mezi rozhodujícími činiteli a širokou veřejností v této otázce uvedla, že válka v Gaze vedla k bezprecedentnímu zájmu studentů o kurzy a stipendia zaměřené na Palestinu.

Vzpomněla si, jak byla studentkou v USA během izraelské invaze do Libanonu v roce 1982 a masakrů v palestinských uprchlických táborech Sabra a Shatila, které spáchaly libanonské milice podporované Izraelem. „Protestovali jsme tři,“ vzpomíná. „Nikdy by mě nenapadlo, že v životě uvidím tábořiště, která vznikla loni.