ROZHOVOR: Mediální expert říká, že agresivní srbská provládní média „neznají meze“

22. 12. 2023

 

Nehorázné používání vulgarit a agresivity v srbském mediálním prostředí by nebylo možné bez téměř úplného podřízení mediálního prostředí vůli vlády. Tento přetrvávající jev v srbských médií se s blížícím se 17. prosincem ještě zintenzivnil.

"Bulvár v Srbsku je bulvárem bez jakýchkoli omezení a nepodléhá žádným sankcím ze strany regulačních orgánů, ať už jde o tisk, elektronická média nebo etické regulátory," říká Milosavljevič.

"Nedovedu si představit novinový stánek v jakémkoliv hlavním městě EU, kde by na titulní straně jednoho z novin byl titulek se slovem "k**da", na druhém se slovem "č**ák" a na třetím o tom, jak by měl být někdo zabit, otevřeně vyzývající k násilí v místech, jako je Kosovo," dodává Milosavljević.

Připomíná případ legendárního srbského zpěváka Džordže Balaševiče, kterého bulvární deník Informer v reakci na Balaševičovu kritiku srbské vlády v titulku nazval "panonskou k**dou".

"Když mluvíme o agresivitě a vulgaritě těchto bulvárních novin a televizních stanic, vidíme, že nemají žádné meze," říká Milosavljevič a poukazuje na to, že ekvivalent anglického slova se čtyřmi písmeny je "pravidelně otiskován v titulcích na úvodních stranách těchto novin".

Tón a obsah srbských provládních médií byly kritizovány během vlny masových protestů v létě 2023, kdy dvě masové střelby v rozmezí několika dní přiměly tisíce Srbů vyjít do ulic a volat po "Srbsku bez násilí". Před prosincovými parlamentními volbami opoziční strany oznámily, že budou spolupracovat pod heslem "Srbsko bez násilí", ačkoli se všeobecně očekává, že vládnoucí Srbská pokroková strana (SNS) dosáhne dalšího vítězství.

Srbský venkov je mezitím podle Milosavljeviče z velké části stranou mezinárodního mediální pozornosti a "zcela pod kontrolou vládnoucí strany".

Režim trvalé kampaně

Na otázku ohledně vyhrocené atmosféry volební kampaně Milosavjlević odpovídá, že "kampaň v Srbsku je permanentní a důležitou roli v ní hrají každodenní projevy Vučiće, které se vysílají několikrát denně".

"Díky nim vládnoucí strana vlastně nikdy nenechává lidi v Srbsku a média na pokoji," vysvětluje Milosavljević a poté uvádí příklady permanentního stavu boje.

Srbská společnost "si nikdy neodpočine, když vidí a slyší, jak jejich prezident a politici v čele vlády 'bojují' za srbský lid, 'zachraňují' Srbsko před Kosovany a muslimy, 'chrání' srbské zájmy, 'bojují' za Rusko, 'bojují' proti 'divokému Západu', pokud se tak úřady rozhodnou prezentovat, protože se mohou prezentovat i jako přátelští k EU, když potřebují ukázat přátelskou tvář v souvislosti s rozšířením EU," říká.

Připomíná výzkum nevládní organizace Crta, který ukazuje, že v televizních stanicích, které jsou sice soukromé, ale pod kontrolou vládě nakloněných vlastníků, včetně TV B92 a TV Pink, je přibližně 78 % všech zmínek a reportáží o opozici negativních.

Na druhou stranu je množství informací o opozici ve všech těchto médiích menší než množství informací o samotném Vučićovi, a to bez započtení vlády, jejích ministrů, všech vládních poslanců a členů vládní strany.

Naprostá dominance společnosti a médií

Milosavljević, který zároveň pracuje na projektu EU Diacomet.eu, přípravující kodex digitální komunikace a snažící se zvýšit odpovědnost regulačních orgánů a politiků, je velmi znepokojen úrovní zodpovědnosti srbských regulačních orgánů, zejména Regulačního orgánu pro elektronická média (REM).

"Orgán [REM] je nyní zcela kontrolován vládou a nevykazuje jakékoli konstruktivní výstupy a viditelné výsledky, protože nemá v úmyslu podnikat žádné usměrňující kroky proti médiím přátelským vládě," říká Milosavljević.

Poukazuje na "četné stížnosti v minulém roce na obsah některých hlavních televizních kanálů", jako jsou TV Pink a TV Happy, kvůli "vulgaritě, násilí, sexuálnímu a obscénnímu grafickému obsahu".

"Srbský stát jako instituce nebo spíše korporace v posledních letech skutečně zcela ovládl všechny aspekty společnosti, včetně hospodářství a všech ostatních oblastí, které by měly být nezávislejší a měly by být více v souladu s občanskou společností a občany," vysvětluje Milosavjlević.

Dodává, že "pro mezinárodní pozorovatele se to nejviditelněji odehrává v médiích, kde je více než 90 % prostředí zcela pod kontrolou provládních lidí".

"Tedy lidé s jasným napojením na klíčové vládnoucí osoby v Srbsku," pokračuje Milosavljević a dodává, že pozorovatelé médií upozorňují, že situace z hlediska plurality je ve skutečnosti horší než v 90. letech za vlády Slobodana Miloševiće.

"Bez ohledu na to, jak nedemokratická byla jeho vláda, stále existovala některá nezávislá média, jako například B92, Vreme a řada dalších, která byla vůči vládě kritická" i v éře bělehradského prezidenta vyvrhele, jehož srbský nacionalismus přispěl k vypuknutí krvavých válek, které rozbily Jugoslávii, a který byl svržen v roce 2000.

"V posledních letech za vlády Aleksandara Vučiće došlo k tomu, že vláda s podporou státních podniků a svých spojenců převzala většinu těchto dříve nezávislých médií," vysvětluje Milosavljević.

Vučićova politická kariéra sahá až do Miloševićových let, kdy jako ministr informací dohlížel na propagandu.

Od nezávislých k provládním

B92 je nyní provládním médiem závislým na vládě, pokračuje Milosavljević, a "totéž platí pro většinu médií v Srbsku, což byla politická linie vůči médiím v Srbsku v posledních několika letech - získat úplnou kontrolu nad celým prostředím, aniž by téměř cokoli zůstalo mimo kontrolu vlády".

Dodává, že "tato úroveň vládní kontroly zahrnuje i veřejnoprávní média, jako je Radiotelevizija Srbija", a poukazuje na to, že je to stále nejpopulárnější televizní stanice v Srbsku a hlavní zdroj informací pro většinu Srbů.

"Vláda se navíc rozhodla vstoupit na mediální trh a kontrolovat ho prostřednictvím společnosti Telekom Srbija, kterou většinově vlastní stát," říká Milosavljević. Telekom Srbija je "oficiálně veřejnou akciovou společností, ale státní politika ji zcela ovládá".

Telekom Srbija byl také kritizován opozicí a organizacemi jako Koalice pro svobodu médií v souvislosti s rozhořčením, které vyvolalo schválení nových mediálních zákonů v srbském parlamentu letos v říjnu.

Parlamentní shromáždění při Radě Evropy (PACE) ve svém prohlášení po říjnové návštěvě Srbska, kterou vykonal jeho spoluzpravodaj Axel Shafer, vyjádřilo znepokojení nad "státní monopolizací většiny médií, jakož i nad pronásledováním novinářů vyjadřujících kritické názory nebo vyšetřujících případy korupce a organizovaného zločinu".

Zpráva poukázala také na hluboce polarizovanou situaci v zemi a v závěru rozhovoru pro bne IntelliNews Milosavljević vyjádřil naději, že se agresivita volební kampaně umocněná státem podporovanými médii nevymkne kontrole a nestane "krvavou" událostí.

Tento článek Albina Sybery původně vyšel anglicky na serveru bne Intellinews 30. 11. 2023