Ruská agrese na Ukrajině: Počet zatčených na protiválečné demonstraci v Moskvě přesáhl 1000

21. 9. 2022

čas čtení 11 minut
 

Na protimobilizačních demonstracích, která se konají po celém Rusku, bylo zatčeno více než 1 000 protestujících.

Podle OVD-Info bylo v 38 městech po celém Rusku zadrženo více než 1 178 osob, přičemž nejvíce zadržených je v Moskvě a Petrohradě.

Protesty se konají v souvislosti se středečním příkazem ruského prezidenta Vladimira Putina k částečné mobilizaci, protože ruské síly čelí řadě neúspěchů při své invazi na Ukrajinu.




- Finsko ve středu uvedlo, že pracuje na federální strategii, která má "omezit nebo zcela zamezit" turistickému ruchu z Ruska po invazi na Ukrajinu.

    "Toto národní řešení může zahrnovat novou legislativu, která by byla přijata velmi rychle," řekl ministr zahraničí Pekka Haavisto na tiskové konferenci, informuje agentura France-Presse.

Od července, kdy skončila platnost ruských omezení proti covidu, došlo k rozmachu ruských cestovatelů a v Evropě se zvyšuje odpor proti vpuštění ruských turistů, zatímco válka pokračuje.

Finsko v září výrazně omezilo turistická víza pro Rusy, ale turisté do země nadále vstupují prostřednictvím víz vydávaných jinými zeměmi EU v schengenském prostoru cestování bez hranic.

"Ani Finsko nechce být zemí, která je tranzitní zemí pro schengenská víza vydávaná jinými zeměmi," řekl Haavisto.

Podle průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnil finský deník Ilta-Sanomat, si přibližně 70 % Finů přeje, aby jejich země přestala vydávat turistická víza Rusům.

Finsko volá po rozhodnutí EU o omezení víz pro Rusy, ale Haavisto poznamenal: "Nelze zaručit, že by k tomuto kroku došlo velmi rychle."

-  Pět britských občanů zadržovaných proruskými silami na východě Ukrajiny bylo bezpečně vráceno,
uvedla britská premiérka Liz Trussová. Mezi propuštěnými byl i Aiden Aslin, bývalý britsko-ukrajinský pečovatel z Nottinghamshire, který bojoval v ukrajinských jednotkách a byl zajat   v Mariupolu, potvrdil Aslinův poslanec Robert Jenrick.

 
    Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko po zprostředkování korunního prince Mohammeda bin Salmána propustilo 10 zahraničních válečných zajatců zajatých na Ukrajině. Mezi propuštěnými byli i američtí občané Alexander Drueke a Andy Tai Ngoc Huynh.

- Joe Biden odsoudil hrozby Vladimira Putina použitím jaderných zbraní jako "bezohledné" a "nezodpovědné" a označil plánovanou ruskou anexi dalších oblastí Ukrajiny za "mimořádně významné porušení" Charty OSN.

- Ve středu Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci v Rusku, což je výrazná eskalace, která staví obyvatele a ekonomiku země do válečného stavu. V  televizním projevu Putin uvedl, že "částečná mobilizace" je přímou odpovědí na nebezpečí, které údajně představuje Západ. Podle dekretu budou také prodlouženy smlouvy vojáků bojujících na Ukrajině až do konce období částečné mobilizace.

    Ruský prezident rovněž pohrozil jadernou odvetou a prohlásil, že Moskva má "spoustu zbraní, kterými může reagova" na to, co označil za hrozby Západu na ruském území. Putin dodal: "Není to blufování." Ukrajinští představitelé v reakci na to vyzvali světové lídry, aby Putina varovali, že jakýkoli pokus o použití jaderných zbraní na Ukrajině bude mít pro Rusko katastrofální následky.

    Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že v rámci mobilizace bude povoláno 300 000 Rusů, což se bude týkat "těch, kteří mají předchozí vojenské zkušenosti". Ruská vláda "velmi brzy" oznámí, které kategorie občanů budou z mobilizace záložníků do služby na Ukrajině vyňaty, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

    Putinovo rozhodnutí vyhlásit částečnou mobilizaci vyvolalo v celém Rusku šok, protože válka vstoupí do domácností mnoha rodin v celé zemi. Stovky protestujících byly zatčeny poté, co po projevu ruského prezidenta vyšly do ulic. Ve třetím největším ruském městě Novosibirsku video zveřejněné na sociálních sítích ukázalo protestujícího, který křičel: "Nechci zemřít za Putina ani za vás!". V Rusku údajně prudce vzrostl počet vyhledávání na Googlu na téma "jak si zlomit ruku".

    Západní představitelé Putinův projev rychle odsoudili. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg kritizoval ruského vůdce za používání "nebezpečné a bezohledné" jaderné rétoriky. Německý kancléř Olaf Scholz označil prohlášení za "akt zoufalství". Mluvčí Evropské komise uvedl, že Putin podniká "velmi nebezpečný jaderný hazard" a musí "přestat s takovým bezohledným chováním". Putinovo oznámení je "jasným přiznáním", že jeho invaze na Ukrajinu selhává, uvedla Downing Street. .

    Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas uvedl, že země uvede své síly rychlé reakce do stavu zvýšené pohotovosti, neboť k mobilizaci dojde i na hranici s ruskou exklávou Kaliningrad. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs prohlásil, že jeho země nenabídne útočiště žádnému Rusovi, který bude před mobilizací vojsk Moskvy prchat.

- Britská premiérka Liz Trussová a předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová označily Putinův středeční projev za "projev slabosti". Ve společném prohlášení po jejich setkání v New Yorku uvedly, že Putinovy výzvy k částečné mobilizaci jsou "známkou toho, že ruská invaze selhává".

- Téměř všechny lety z Ruska byly vyprodány jen několik hodin poté, co Putin vyhlásil částečnou mobilizaci záložníků. Podle údajů o prodeji letů z Moskvy do hlavních měst Gruzie, Turecka a Arménie, tedy do všech destinací, kam mohou Rusové vstoupit bez víz, byly lety vyprodány během několika minut po Putinově oznámení. Přímé lety z Moskvy do Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu se rovněž staly nedostupnými.

- Ruský akciový trh se po Putinově projevu propadl. Prohlášení ruského prezidenta způsobilo, že se index moskevské burzy MOEX propadl až o 10 %, což znamenalo druhý den poklesu akcií. V úterý se index MOEX denominovaný v rublech propadl o 8,7 % a dosáhl nejnižší hodnoty od 16. srpna.

-  Kyrgyzstán a Uzbekistán varovaly své občany před účastí ve válce na Ukrajině poté, co Moskva přijala dekret, který zaručuje ruské občanství cizincům, kteří podepíší smlouvu s ruskými ozbrojenými silami. V úterý moskevský starosta Sergej Sobjanin otevřel vojenské náborové středisko pro cizince - tento krok je všeobecně považován za pokus nalákat k boji na Ukrajině pracovní migranty ze Střední Asie, pro které je ruský pas často považován za cenný majetek.

- Putinův televizní projev k národu přišel den poté, co Ruskem kontrolované regiony na východě a jihu Ukrajiny oznámily plány uspořádat tento víkend "referenda" o připojení k Rusku. Ve svém středečním projevu Putin uvedl, že podpoří hlasování o připojení k Rusku, které je naplánováno na tento víkend v částech ukrajinských regionů Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží, které jsou pod jeho kontrolou.

- Rusko ve středu brzy ráno vypálilo sérii raket dlouhého doletu na druhé ukrajinské město Charkov, několik hodin poté, co Kreml oznámil plány na připojení ukrajinského území a provedení částečné mobilizace. Kolem druhé hodiny ranní byly v Charkově slyšet výbuchy. Nejméně jedna raketa zasáhla výškový byt v západní čtvrti Zalutino. Deset obyvatel bylo zraněno.

- Po Bidenově projevu ve středu ráno bude o několik hodin později následovat videoprojev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.


- Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pravděpodobnost, že se uskuteční rozhovory s Vladimirem Putinem o ukončení války, se snižuje
, a dodal, že k tomu může dojít pouze v případě, že ruský vůdce stáhne své síly z ukrajinského území. V rozhovoru pro televizi Bild ukrajinský prezident vyzval Západ, aby se nenechal vydírat Putinovou hrozbou jaderné odvety, a varoval, že pokud tak učiní, vyzve Rusko k pokusu o zabrání dalších území.

- Ministři zahraničních věcí EU se ještě dnes mimořádně sejdou v New Yorku
poté, co Vladimir Putin nařídil mobilizaci statisíců Rusů do bojů na Ukrajině, cituje agentura Reuters diplomaty.

- Rusko v rámci výměny vězňů propustilo 39letého amerického občana Alexandra Druekeho a 27letého Andyho Tai Ngoc Huynha, sdělil agentuře Reuters zástupce rodiny.

Dvojice, oba z Alabamy, byla zajata v červnu během bojů na východní Ukrajině. Byli považováni za první občany USA, jejichž zajetí potvrdily ruské síly, když byli v polovině června nahlášeni jako pohřešovaní.

- Ukrajinští představitelé vyzvali světové lídry, aby vydali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi důrazné varování a dali mu jasně najevo, že jakýkoli pokus o použití jaderných zbraní na Ukrajině by měl pro Rusko katastrofální následky.

Mychajlo Podoljak, vysoký poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v rozhovoru v prezidentské administrativě v Kyjevě:

"Jakmile Rusko byť jen pomyslí na provedení jaderného úderu na cizím území - v tomto případě na území Ukrajiny - budou následovat rychlé odvetné jaderné údery s cílem zničit jaderná odpalovací zařízení v Rusku."

Ve středu odvysílala ruská televize Putinův projev, v němž demonstrativně rozehrál jadernou kartu. Ruský prezident rovněž vyhlásil "referenda" ve čtyřech částečně okupovaných oblastech Ukrajiny v otázce připojení těchto území k Rusku a vyhlásil částečnou mobilizaci.

Od února Putin několikrát pohrozil jadernými zbraněmi, ale středeční výhrůžka byla zatím nejjasnější a nejjednoznačnější a analytici si lámou hlavu nad tím, zda je možnost, že by Putin mohl sáhnout k jaderným zbraním, reálná, nebo jde jen o blufování.

"Myslím, že analytické schopnosti Putinova okolí jsou v tuto chvíli velmi nízké - nechápou všechna rizika toho, co dělají, a kam už to Ruskou federaci dovedlo," řekl Podoljak. "Je těžké dělat předpovědi, když je člověk zcela iracionální."

- Ruská válka na Ukrajině znervózňuje Střední Asii,   představitelé pěti zemí se zdráhají podpořit agresi ruského prezidenta Vladimira Putina.



- Bývalý generální tajemník NATO prohlásil, že hrozba Vladimira Putina, že použije jaderné zbraně, je "chvástání" a "skrývá skutečnou slabost" ruského postoje ve válce proti Ukrajině.


V rozhovoru pro BBC lord Robertson z Port Ellen uvedl: "Myslím si, že uslyšíme zvýšenou rétoriku, protože na bojišti se nezdá, že by byli schopni dosáhnout takového pokroku, jak tvrdí."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1526

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2022