Putin přiznává, že jeho předchozí hrozby byly plané, a říká, že "tohle není bluf"

22. 9. 2022

 
Rusko tvrdí, že plánuje mobilizovat dalších 300 000 vojáků. To vyvolává otázku, zda si je Putin plně vědom toho, že jeho armáda již není schopna vycvičit a vybavit mnohem menší počet posil, které dosud obdržela. Nová opatření přicházejí v době, kdy ruský parlament schvaluje zákony o přísných trestech odnětí svobody pro ty, kdo se vyhýbají vojenské službě, a zdá se, že se tak zřejmě rozjede komická hra na hudební židle: ruští vězni, kteří byli uvrženi do vězení za to, že nešli do války, mohou být následně naverbováni, aby šli bojovat, s příslibem, že jejich trest bude zrušen.

Ve skutečnosti jen málokterý z Putinových rozporuplných příběhů obstojí i při chvilce kritického zamyšlení: Vítězíme na Ukrajině - ale síly Západu, které se proti nám spojily, jsou tak mocné, že teď musíme sáhnout hlouběji do kapsy, abychom se udrželi v boji; naše zástupné režimy na Ukrajině musí uspořádat referenda, aby se k nám připojily - ale my už víme, že se k nám chtějí připojit všechny; chráníme suverenitu a územní celistvost samotného Ruska - ale k tomu je třeba začlenit část jiné země; naším válečným cílem vždy bylo prostě "osvobodit" Donbas - ale k tomu jsme také zabrali tak velkou část Ukrajiny, že máme tisícikilometrovou frontovou linii.

Pro dlouhodobé pozorovatele Ruska bylo nejpozoruhodnějším aspektem Putinova projevu to, jak málo se jeho tvrzení o Ukrajině a světě posunula od jeho posledního velkého projevu při zahájení invaze v únoru. Ústřední mýtus o tom, že Západ chce Rusko zničit, byl nyní přikrášlen představou, že zemi hrozí západní zbraně hromadného ničení. Jinak to ale vypadalo, jako by srážka s realitou, kterou ruská armáda zažila v uplynulém půlroce, neměla na Putinův pohled vůbec žádný vliv.

Projev byl určen především domácímu publiku, které je předurčeno k tomu, aby přijalo nebo alespoň tolerovalo Putinem prezentovanou verzi světa v zrcadle. Obsahoval však také známé náznaky, které jsou poloviční jadernou hrozbou, jež má západním lídrům poskytnout záminku, kterou možná hledají, aby oslabili podporu Ukrajině. I zde však bylo cítit zoufalství. "Není to bluf," řekl Putin - což bylo uznání, že všechny jeho předchozí hrozby vůči Západu, jaderné i nejaderné, se ukázaly jako prázdné, protože postupné ruské "červené čáry" se tváří v tvář odhodlání Západu vypařily.

Spěšně plánovaná referenda na okupovaných územích jsou dalším znakem toho, že se Rusko snaží najít způsoby, jak odradit příznivce Ukrajiny od pomoci při osvobozování jejích obyvatel. Možnost tvrdit, že okupovaná území Ukrajiny jsou nyní součástí Ruska, umožní Moskvě, aby jakýkoli pokus Ukrajiny osvobodit své občany od kruté ruské okupace označila za útok na samotné Rusko.

O výsledku referend samozřejmě není pochyb. "Správná" čísla budou zajištěna přičtením absentujících hlasů ze samotného Ruska - a je velmi pravděpodobné, že stejně jako v případě stejného cvičení na Krymu v roce 2014 nebude volba uvedená na hlasovacím lístku ve skutečnosti žádnou volbou.

Reakce v samotném Rusku je ustrašená, a to právem. Pád na burze doprovázel prudký nárůst cen letenek a hledání způsobů, jak opustit Rusko, protože důsledky zvýšené mobilizace se projevily. A Putinův projev pravděpodobně dále oslabí podporu Ruska ve zbytku světa. Na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, který se konal minulý týden, zazněly jak implicitní, tak explicitní výtky vůči Putinovi kvůli válce. Dokonce i turecký prezident Erdogan Putinovi řekl, že okupovaná území musí být vrácena Ukrajině. Tento proces se může jen urychlit, protože stále více zemí rozpoznává horečnatý sen, který vedl ruského vůdce na jeho k záhubě odsouzené křížové výpravě za obnovením impéria.

Odpověď pro Západ je jasná: pokračovat v tlaku podporou Ukrajiny, aby Rusko nadále prohrávalo, a zároveň ostražitě sledovat skutečný jaderný postoj Moskvy, nikoliv rétorické pěnění v televizi.