Útok na Evropu? Francouzská armáda by dlouho nevydržela

23. 9. 2022

čas čtení 6 minut
Se svým jaderným arzenálem a špičkovými zbraněmi je francouzská armáda považována za jednu z nejmocnějších v Evropě. Nyní ale i generálové varují, že Paříž se nemůže v nouzi bránit. Protože ukrajinská válka ukázala, co je dnes pro válku rozhodující – a to Paříž postrádá, upozorňuje Martina Meisterová.

Má Francie bonsajovou armádu? Tato otázka byla vznesena ve vyšetřovací zprávě francouzského Národního shromáždění několik dní před ruskou útočnou válkou na Ukrajině. "Náš status expediční armády nám automaticky neumožňuje odolat ozbrojenému konfliktu na vysoké úrovni," připustil o několik týdnů později francouzský náčelník generálního štábu Thierry Burkhardt na uzavřeném slyšení obranného výboru Národního shromáždění.

Volba slov velitele armády může být opatrně diplomatická. V překladu to neznamená nic jiného než to, že sama o sobě by ani jaderná velmoc Francie nedokázala dlouho odolávat konvenční agresivní válce velmoci, jako je Rusko. Překvapivé a úžasně upřímné prohlášení z úst náčelníka generálního štábu jedné z nejsilnějších armád NATO.

Francie má nejmocnější armádu v EU, má drahé zbraňové systémy, letadlové lodě, atomové bomby, ponorky s jaderným pohonem a udržuje základny ve všech koutech světa. Ale v "konvenční válce ve východní Evropě vedené USA" ani francouzská armáda nemá dostatečnou "hloubku, aby ustála vleklý konflikt", uvádí zpráva amerického think-tanku Rand Corporation.

Macron zatím hraje nešťastnou dvojroli

Děsivé vysvědčení pro nejlepšího ve své třídě. "Ačkoli má Francie zdaleka nejlepší armádu v EU, v posledních desetiletích měla Paříž tendenci obětovat obranu potřebám sociálního státu," řekl WELTu vojenský expert Pierre Servent.

Od konce studené války prošla "nejlepší armáda v EU" také zeštíhlením. Socialistický ex-ministr zahraničí Laurent Fabius to kdysi popsal jako "mírovou dividendu". Téměř půl milionu vojáků sloužilo ve francouzské armádě krátce po pádu Berlínské zdi. Dnes jich je 203 tisíc, více než o polovinu méně. Zatímco na počátku 90. let měla francouzská armáda 1 349 tanků, dnes je k dispozici pouze 222.

Ve Francii neexistují žádné otevřené dopisy proti dodávkám zbraní

Místo 76 samohybných houfnic Cesar by jich měla mít Francie ideálně 215 - a ze 76 jich dodala 18 na Ukrajinu. Armáda musí čekat několik let na opakované objednávky, načež prezident Emmanuel Macron uvalil na obranný průmysl pravidla "válečné ekonomiky", což snižuje administrativní překážky a urychluje postupy.

Letectvo na tom není o nic lépe. Během stejného období tří desetiletí se počet bojových letadel snížil z 686 na 254. "Pokud vezmeme jako referenci misi, jako je válka o Falklandy, francouzské letectvo by bylo bez bojových letadel za 10 dní a bez raket za 2 dny," řekl generál Bruno Maigret, bývalý velitel pro strategii vzdušných sil, ve výše uvedené parlamentní zprávě.

Nejmenší námořnictvo od 2. světové války

Náčelník štábu námořnictva není sebevědomější. "Od konce 2. světové války nebylo naše námořnictvo tak malé jako nyní," řekl admirál Pierre Vandier v červenci Výboru pro obranu. "Na moři se stále setkáváme s ruskými válečnými loděmi, které jsou od nás vzdáleny méně než dva kilometry. Pravidelně nám dávají vědět, že jejich zbraňové systémy jsou aktivní, osvícením našich lodí zaměřovači," řekl admirál.

Zápis ze slyšení francouzských náčelníků generálních štábů byl zveřejněn teprve v polovině srpna, a proto jejich varování před zastaralým materiálem a nedostatkem munice během letní přestávky zapadlo. Časopis "L'Express" ale anonymně cituje konsternovaného vojáka, který byl na vojenském cvičení v pobaltských státech začátkem tohoto roku překvapen, že mu upadl pás na tanku.

Macron, hlavní diplomat vedle obdivovatelů Putina

"Stav materiálu jsem vysvětlil tím, že jsme byli na výcvikové misi v Evropě, ne v Mali za války," říká mladík. "Kdyby nás ale Rusové napadli, zdaleka bychom nebyli operativní," dodává pod rouškou anonymity. Jeho kamarád vypráví, jak bojoval v Mali s vadným kulometem.

Z německého pohledu by se dalo namítnout představitelům francouzské armády, že si stěžují na vysoké úrovni. S ohledem na rozhodnutí o vojenském rozpočtu, které se přijímá každých sedm let, lze předpokládat, že chtějí dostat poslance do nálady pro zvýšení rozpočtu. S ohledem na válku na Ukrajině by to asi nebylo nutné.

Macron nedávno slíbil "úpravu" rozpočtu, která stejně poběží do roku 2025. Krátce po nástupu do funkce v roce 2017 slíbil navýšení obranného rozpočtu na 2 % hrubého domácího produktu. S 47,9 miliardami eur ročně utrácí Francie zhruba tolik jako Německo, ale s 1,95 % na rozdíl od Berlína jen těsně míjí dvouprocentní cíl.

"Způsob, jakým jsou naši místní lidé v Mali obtěžováni, je nepřijatelný"

Pro mnohé vyvstává otázka, zda by měl být zachován model stálé armády, nebo zda by se Francie měla zcela zdržet vnějšího nasazení jako v Mali nebo Středoafrické republice.

Odborníci se poučili z návratu konvenčního válčení v Evropě a poukazují na to, že do několika špičkových zbraní se vkládá spousta peněz, zatímco Ukrajina ukázala, že materiál, který může být zastaralý, ale je dostupný v dostatečném množství, je pro válku zásadní. "Protože je džemu málo, natírá se tence na chleba s máslem," říká expert na zbrojení Marc Chassillan.

Oznámení německého kancléře Olafa Scholze, že hodlá investovat 100 miliard do Bundeswehru, mohlo být ve Francii vnímáno jako vítaný signál. Odborníci je ale rychle uvedli na pravou míru. S ohledem na situaci Bundeswehru je to "kapka v moři", jak říká Servent. Proto je podle jeho názoru tak nesmírně důležité vytvořit "Evropu obrany".

"Francouzi a Němci se nyní musí dohodnout na společné linii," říká expert. Politici musejí rozhodovat tak, aby je mohl následovat zbrojní průmysl – a také aby "Němci nemuseli nakupovat jen od Američanů," dodává Servent s odkazem na nedávnou objednávku Berlína na 35 amerických stíhaček.

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
4968

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2022