Jaderná hrozba může změnit náladu v samotném Rusku a vyvolat tam všeobecný strach

26. 9. 2022

čas čtení 6 minut
 
Putinova propaganda oslavuje devastaci, ale stejně jako nacisté zasévá semena sebezničení

 

"Chcete totální válku?" Goebbels se ptal nacistických věřících,  když se druhá světová válka v roce 1943 pro Německo zvrtla. Líčil Říši obklopenou zlými židovskými kosmopolitními spiklenci, kteří usilují o její zničení, a zasazoval se o totální mobilizaci a přijetí ideologie slávy ve smrti.

Vladimir Putin minulý týden přednesl svou vlastní  verzi, píše Peter Pomerancev. Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině je pro Rusko také neúspěšná, prohlásil, že porážky jsou důsledkem kosmopolitních spiknutí, která usilují o zničení Ruska, a vyhlásil  (částečnou) totální mobilizaci. Vyzval Rusy ke smyslu pro historické poslání a naznačil, že Rusko je připraveno použít jaderné zbraně. "To není bluf," tvrdil.

 
Putin rád napodobuje to nejhorší z totalitní propagandy 20. století, ale funguje, to, co říká,  doma i v zahraničí? Nebo se Putin začíná dopouštět stejných propagandistických chyb jako na bojišti? Z ruské státní propagandy kape patos mučednictví. Rusové mají milovat bolest z toho, že dokazují, jak jsou tvrdí, když přežijí vše od gulagu po extrémní počasí, ve srovnání se slabým a zdegenerovaným Západem. Propaganda bez ustání využívá mýtus druhé světové války, v němž jsou Rusové popisováni jako jedineční mezi národy svou ochotou obětovat se pro vyšší věc. Na výročí této války stát organizuje pochody, na nichž lidé nesou transparenty s mrtvými veterány, "nesmrtelným plukem": smrt ve válce přináší nesmrtelnost na nebi státní propagandy. V oblíbeném sloganu "K čemu je svět, když v něm není místo pro Rusko?" je sebevražedná bravura, naznačuje to "Zničme celý svět". Putinovy jaderné hrozby jsou vyřčeny s chutí, jako by sadisticky vyvolávaly bohy totálního zničení.

Stejně jako u nacistů má být racionální vlastní zájem pohlcen ve společenství státu. Podívejme se však blíže a obraz se stane komplikovanějším - a zranitelnějším.

Ruský mýtus mučednictví a odolnosti je nepřesvědčivý. Ukrajinci mají skutečnou tradici utrpení pro věc národního osvobození - a úspěchu díky obětem. Ukrajinští básníci a povstalci po staletí dokazovali, že jsou připraveni snášet nespravedlivé věznění, popravy a genocidu, aby bojovali za svá národní a jazyková práva. Mnozí ukrajinští hrdinové, jako například básníci Taras Ševčenko a Vasyl Stus, trpěli v ruských vězeních a na mučidlech a jejich základní duch houževnatosti se osvědčil na bojišti.

Rusové byli a jsou skutečně masově zabíjeni, nejčastěji vlastním státem, ale na rozdíl od Ukrajinců své disidenty neoslavují. Ti jsou ve státní propagandě i u široké veřejnosti nenáviděni a zatracováni. Skutečná odvaha je zesměšňována. Místo toho masový útlak vyústil ve společnost, která oslavuje pasivní konformismus. Na obrazovce se oslavuje statečnost, ale jako kompenzace za to, jak je společnost ve skutečnosti zbabělá. Jste drceni státem a pak je to kompenzováno vlasteneckým hrdinstvím v televizi a sadismem vůči nejslabším ve vlastní společnosti i v ostatních (v tomto případě na Ukrajině).

Velký rozdíl oproti nacistické propagandě spočívá v tom, že zatímco ta první byla zaměřena na akci a mobilizaci, Putinova propaganda je zaměřena na demobilizaci: sedněte si na gauč, ciťte se silní sledováním propagandy a nechte Kreml, aby vše řídil. Pod rétorikou sebeobětování Putinova propaganda tradičně připouští vlastní zájem nebo alespoň sebezáchovu. Jdete do války s chrlenou vlasteneckou rétorikou, ale ve skutečnosti jste v ní proto, že vám válka umožňuje drancování a znásilňování. Doma si užíváte vzletů vlastenecké rétoriky, ale ve skutečnosti je vaším zájmem, abyste mohli realizovat velkou i malou korupci. Putinův trik spočívá v tom, že vlastní zájem obléká do vlastenecké propagandy.

Nyní se tyto dvě věci začínají dělit. Jít na frontu znamená jen zbytečnou smrt. Nyní je jasné, že "částečná" mobilizace vůbec není částečná; lidé jsou chytáni na ulicích a posíláni do války. Na sociálních sítích jsou nálady vůči mobilizaci vysoce negativní. V průzkumech veřejného mínění se proti ní staví i ti nejvíce proputinovští Rusové. Válka na Ukrajině měla být zábavným  filmem, ne osobní obětí.

Putinova hrozba jadernou válkou se může také vymstít. Má zastrašit Západ a Ukrajinu, ale ještě více může rozrušit jeho vlastní lidi. Jestli se Rusové něčeho bojí víc než Putina, pak je to jaderná válka - a teď je to on, kdo ji přibližuje. Jak pro elitu, tak pro "obyčejné" Rusy, s nimiž jsem v poslední době mluvil, je kalkulace o tom, zda je riziko jít proti Putinovi větší než riziko držet se ho. Dosud se zdálo, že větší riziko je vzpoura; změní to jaderné téma? Hodně záleží na tom, jak zareaguje mezinárodní společenství. Musíme ukázat, že čím blíže bude k jaderné hrozbě, tím ničivější bude reakce: vojenská, ekonomická i diplomatická. Ztratí dokonce i Čínu.

Ztratit veřejné mínění v Rusku není totéž jako v demokracii. Nemusí to nutně vést k protestům, natož k prohře v neexistujících volbách. Ale schopnost ukázat, že dokážete ovládat veřejné mínění, a to prostřednictvím strachu a propagandy, je jedním ze znaků carství. Putin ztratil kontrolu nad vojenskou situací. Ztráta kontroly nad propagandou ukáže, že pod nablýskanými fašistickými botami jsou hliněné nohy. TA pak bude nutno na ně dupnout.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5242

Diskuse

Obsah vydání | 30. 9. 2022