Agrese Ruska na Ukrajině: Velká Británie varuje před ruským taktickým úspěchem v Donbasu, válka vstoupila do stého dne

3. 6. 2022

čas čtení 15 minut
 

- Rozsah ničení na Ukrajině se "vymyká chápání", uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) v prohlášení u příležitosti stého. dne od zahájení ruského útoku proti Ukrajině


Tisíce lidí "žijí s úzkostí, že nevědí, co se stalo s jejich blízkými", uvedl generální ředitel MVČK Robert Mardini. Mardini ve svém prohlášení uvedl:

"Bylo by těžké přehnat daň, kterou si mezinárodní ozbrojený konflikt na Ukrajině za posledních 100 dní vyžádal na civilním obyvatelstvu. Rozsah destrukce ve městech se vymyká chápání. Byly zničeny domy, školy a nemocnice, civilisté zažívají hrůzy konfliktu, přicházejí o život a rodiny byly rozděleny."

Vyzval všechny strany, aby umožnily přístup k válečným zajatcům, a dodal, že "některé válečné zajatce jsme sice mohli navštívit, ale strany nám zatím neumožnily přístup ke všem. A přístup jen k některým z nich nestačí."

 
- Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že Minsk je připraven jednat o možném tranzitu ukrajinského obilí přes Bělorusko,  s určitými "kompromisy".

Bělorusko umožní tranzit ukrajinského obilí do přístavů v Baltském moři, pokud bude umožněno z těchto přístavů přepravovat běloruské zboží, citovala Lukašenka státní tisková agentura Belta.

O tomto tématu se v pátek hovořilo v telefonickém rozhovoru Lukašenka s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

Lukašenko Guterresovi řekl, že Bělorusko je připraveno uvolnit potřebnou kapacitu na své železnici pro ukrajinské obilí, uvedla Belta.

Běloruský vůdce rovněž navrhl uspořádat rozhovory mezi Běloruskem, Ukrajinou a zeměmi, které jsou připraveny poskytnout přístup do svých přístavů, uvedla Belta.

- Spojené království přijalo v přepočtu na obyvatele méně ukrajinských uprchlíků než všechny evropské země kromě jedné z 28, zjistil deník Guardian na základě analýzy oficiálních údajů z celého kontinentu.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo z Ukrajiny do jiných evropských zemí od 24. února, kdy Rusko provedlo invazi, sedm milionů lidí.

Britské ministerstvo vnitra vyčíslilo k 29. květnu počet Ukrajinců, kteří přišli do Spojeného království, na 65 700, což odpovídá přibližně 10 uprchlíkům na 10 000 obyvatel. Británie vyžaduje pro přístup do země od ukrajinských uprchlíků víza.

Do Německa, které má podobně početnou populaci jako Spojené království, přišlo k 11. květnu 720 000 ukrajinských uprchlíků, což představuje 87 uprchlíků na 10 000 obyvatel.

- Rusko "bude na Ukrajině pokračovat, dokud nebude dosaženo všech cílů"

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov hovořil s novináři na svém pravidelném brífinku, kde uvedl, že Rusko bude pokračovat ve vojenské "operaci" na Ukrajině, dokud nebude dosaženo všech cílů.

- Ministerstvo obrany Spojeného království sděluje, že ruské síly "zřejmě vítězí" nad ukrajinskou armádou

Rusko ovládá více než 90 % Luhanska, uvádí britské ministerstvo obrany

Rusko nyní dosahuje v Donbasu taktických úspěchů a ovládá více než 90 % Luhanska, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zpravodajské zprávě zveřejněné v pátek ráno.

Poté, co ruské síly nedosáhly svých původních cílů, tedy obsazení Kyjeva a ukrajinských vládních center, přizpůsobilo Rusko svůj operační plán a zaměřilo se na Donbas, uvádí se ve zprávě.

Rusko nyní v Donbasu dosahuje taktických úspěchů. Ruské síly vytvořily a udržely dynamiku a zdá se, že v současné době vítězí nad ukrajinskou armádou.

Rusko ovládá více než 90 % Luhanské oblasti a je pravděpodobné, že   v příštích dvou týdnech ovládne tento region celý. Těchto nedávných taktických úspěchů Rusko dosáhlo za cenu značných nákladů na zdroje a soustředěním sil a palby na jedinou část celkové své  válečné agrese.

Rusko nebylo schopno realizovat manévry nebo pohyb na jiných frontách nebo osách, které všechny přešly do defenzívy."

Měřeno původním plánem Ruska však "nebylo dosaženo žádného ze strategických cílů", dodává zpráva.

"K tomu, aby Rusko dosáhlo jakéhokoli úspěchu, bude zapotřebí pokračovat v obrovských investicích do lidské síly a vybavení a pravděpodobně to bude trvat ještě dlouho."

- Agentura Reuters přináší exkluzivní rozhovor s generální prokurátorkou Irynou Venediktovou, která dohlíží na vyšetřování   válečných zločinů na Ukrajině. Uvádí, že prokurátoři vyšetřující případy válečných zločinů na Ukrajině zkoumají obvinění z násilné deportace dětí do Ruska. Pracují na obžalobě z genocidy.

Venediktová uvedla: "Máme více než 20 případů násilného  přemístění lidí. Od prvních dnů války pracujeme na tomto případu  genocidy".

Řekla, že uprostřed chaosu a destrukce způsobené ruským útokem nabízí zaměření na odebírání dětí nejlepší způsob, jak zajistit důkazy potřebné k naplnění přísné právní definice genocidy: "Proto je pro nás násilné přemístění dětí velmi důležité."

Venediktová odmítla uvést, kolik obětí bylo násilně přemístěno. Nicméně ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva Ljudmyla Denisová v polovině května uvedla, že Rusko během konfliktu přemístilo více než 210 000 dětí, což je část z více než 1,2 milionu Ukrajinců, kteří byli podle Kyjeva deportováni proti své vůli.

Rusko v minulosti uvedlo, že nabízí humanitární pomoc těm, kteří chtějí dobrovolně opustit Ukrajinu. Ruská státní tisková agentura Tass v pondělí citovala nejmenovaného představitele orgánů činných v trestním řízení, který uvedl, že "hranici s Ruskou federací překročilo více než 1,55 milionu lidí, kteří přišli z území Ukrajiny a Donbasu. Mezi nimi je více než 254 000 dětí".

Venediktová uvedla, že válka komplikuje úsilí o shromažďování důkazů. "Dodnes nemáme přístup na okupovaná území. Nemáme přístup k lidem, kterých bychom se mohli zeptat, které bychom mohli vyslechnout," řekla. "Čekáme, kdy bude toto území osvobozeno."

- 'Naši partneři vědí, kde se používají jejich zbraně' - poradce ukrajinského prezidenta


Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na Twitteru uvedl, že Ukrajina nemá v úmyslu použít americké zbraně k útoku na ruské území, a označil za dezinformaci ze strany Ruska, že by tak učinila. Na Twitteru napsal: " Úkol č. 1 pro Rusko - podkopat důvěru mezi Ukrajinou a USA. Ukrajina vede obrannou válku a neplánuje použít MLRS k útoku na objekty v Rusku. Naši partneři vědí, kde se jejich zbraně používají. Jakákoli tvrzení o takových záměrech - to je  PSYOP ruských speciálních služeb."

- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU stojí na straně Ukrajiny, když si připomněla 100 dní od   ruské invaze do země. Uvedla to na Twitteru:

"Před 100 dny Rusko rozpoutalo neospravedlnitelnou válku na Ukrajině. Statečnost Ukrajinců si zaslouží naši úctu a obdiv. EU stojí při Ukrajině. Dnes budu v Paříži jednat s Emmanuelem Macronem o současné a budoucí podpoře EU této zemi."

- Maksym Kozytskyi, gubernátor Lvova, napsal na Telegramu u příležitosti 100. dne války. 

"Během 100 dnů   války sestřelily síly PvK "Západ" na obloze nad Lvovskou oblastí 23 řízených střel a 11 nepřátelských bezpilotních letounů. Děkuji silám protivzdušné obrany za to, že reagují na každou hrozbu a chrání nás po celých 100 dní ve dne i v noci. Žádám obyvatele regionu, aby neignorovali signály leteckého poplachu. Pokaždé, když zazní siréna, hrozí nebezpečí. Proto je třeba jít do krytu."

Vyzval také obyvatele, aby "podezřelé létající objekty" nefotografovali ani nenatáčeli na video, ale aby je nahlásili na chat Telegramu, který byl zřízen právě za tímto účelem.

- Ukrajina obnovila diplomatické úsilí o rychlé členství v EU

Ukrajinští představitelé zahajují soustředěný diplomatický tlak na zahájení cesty země k členství v EU, protože v řadě západoevropských hlavních měst přetrvává skepse ohledně urychleného přístupu.

Od ruské invaze se mnozí v Evropě, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, vyslovili pro to, aby Ukrajina nastoupila rychlou cestu ke vstupu do EU a byl jí udělen status kandidátské země.

V Berlíně, Paříži a dalších hlavních městech však stále panují pochybnosti o tom, zda je možné zahájit formální proces již před summitem vedoucích představitelů koncem tohoto měsíce, který má o této otázce rozhodnout.

"Bude velmi těžké říci ne, ale ještě těžší bude říci ano," řekl jeden z evropských diplomatů informovaný o jednáních.

Rozhodnutí nakonec pravděpodobně padne v osobní diskusi evropských lídrů na summitu, přičemž za klíčové jsou považovány postoje francouzského Emmanuela Macrona a německého Olafa Scholze.

- Šéf NATO varuje před vyčerpávající "opotřebovací" válkou

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už před časem varoval, že spojenci Ukrajiny se musí připravit na vyčerpávající "opotřebovací válku".

V rozhovoru s novináři po čtvrtečním jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě generální tajemník řekl:  "Musíme být prostě připraveni na dlouhý boj. Protože vidíme, že tato válka se nyní stala válkou opotřebovávací."

Stoltenberg uvedl, že Ukrajinci "platí vysokou cenu za obranu vlastní země na bojišti, ale také vidíme, že Rusko má vysoké ztráty".

Stoltenberg sice zopakoval, že NATO nechce vstoupit do přímé konfrontace s Ruskem, ale zároveň uvedl, že západní vojenská aliance má "odpovědnost" za podporu Ukrajiny.

"Většina válek - a s největší pravděpodobností i tato válka - v určité fázi skončí u jednacího stolu, ale víme, že to, co se děje u jednacího stolu, velmi úzce souvisí se situací na zemi, na bojišti."

- Rusko nyní ovládá pětinu ukrajinského území


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém videoposelství v lucemburském parlamentu uvedl, že ruské síly okupují přibližně 20 % ukrajinského území.

Frontové linie bojů se táhnou v délce více než 1 000 km, uvedl Zelenskyj a dodal, že na východě Ukrajiny denně umírá 100 Ukrajinců a dalších 450-500 lidí je každý den zraněno.

Podle místního představitele bylo v Lysyčansku, jednom z pouhých dvou měst na východě, která jsou stále alespoň částečně pod kontrolou Ukrajiny, zničeno útoky asi 60 % infrastruktury a obytných budov.

Oleksandr Zaika, vedoucí vojensko-civilní správy města Lysyčansk, uvedl, že ve městě zůstalo 20 000 lidí, což je méně než před válkou, kdy zde žilo 97 000 obyvatel.

Zelenskij mezitím uvedl, že Ukrajina zaznamenala "určité úspěchy" v bojích ve východním městě Severodoněcku, ale je příliš brzy na to, aby se o nich dalo hovořit.

"Tam je situace nyní nejtěžší. Stejně jako v okolních městech a obcích - Lysyčansku, Bachmutu a dalších. Mnoho měst čelí silnému ruskému útoku," řekl.


- Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Haidaje se pod chemickou továrnou Azot v Severodoněcku ukrývá asi 800 lidí včetně dětí.


- Civilisté jsou vyzýváni k útěku z východoukrajinského města Slovjansk, protože Rusko zintenzivňuje bombardování. 

-  Proruští představitelé v okupované Záporožské oblasti Ukrajiny uvedli, že byl vydán dekret o "znárodnění" státního majetku v jihovýchodním regionu. Zástupce vedoucího Moskvou dosazené správy Andrej Trofimov uvedl, že znárodnění se bude týkat půdy, přírodních zdrojů a zařízení ve strategických odvětvích ekonomiky a také majetku, který Ukrajina vlastní.

- Ukrajina ve čtvrtek více než zdvojnásobila úrokové sazby na 25 % ve snaze zastavit dvoucifernou inflaci a ochránit svou měnu, která se po ruské invazi zhroutila. Při první úrokové intervenci od útoku vojsk Vladimira Putina 24. února guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko zvýšil základní úrokovou sazbu z 10 % na 25 %.

- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance je v kontaktu s Tureckem, aby našla "jednotnou cestu", jak postupovat dál a řešit obavy Ankary ze vstupu Švédska a Finska.
Stoltenberg se naposledy vyjádřil poté, co ve čtvrtek novinářům řekl, že v nadcházejících dnech svolá do Bruselu vysoké představitele Finska, Švédska a Turecka, aby o této otázce jednali.

-  Bílý dům oznámil nové kolo sankcí v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, které se zaměřují na ruské vládní představitele a elity a také na několik jachet spojených s Putinem. Sankce byly oznámeny v době, kdy ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že je "vděčný" USA a jejich ministru zahraničí Antony Blinkenovi za nový balík zbraní pro Ukrajinu ve výši 700 milionů dolarů.

- Podle diplomatů velvyslanci EU vyřadili z navrhované černé listiny vůdce ruské pravoslavné církve, patriarchu Kirilla. Vyřazení patriarchy Kirilla ze seznamu sankcionovaných osob umožňuje EU po odporu Maďarska dohodnout se na novém kole sankcí.

- Rusko obvinilo syna jedné britské konzervativní poslankyně z podílu na zabití velitele čečenské brigády na Ukrajině.
Ruská národní garda uvedla, že jeden z jejích velitelů, čečenský bojovník Adam Bisultanov, byl 26. května zabit při střetu se "skupinou žoldáků z Velké Británie a USA", mezi nimiž byl i "syn britské poslankyně" Ben Grant.

-  Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že je ve strategickém zájmu EU, ale také "naší morální povinností" umožnit Ukrajině vstup do tohoto  bloku. Zelenskyj to uvedl ve svém posledním národním projevu: "Za několik týdnů čekáme na odpověď Evropské unie v otázce kandidátského statusu pro Ukrajinu. Velmi se na ni těšíme."

-  Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths je v pátek v Moskvě. Jedná tam o uvolnění cesty pro vývoz obilí a dalších potravin z ukrajinských černomořských přístavů. Od invaze se ukrajinské dodávky obilí z černomořských přístavů zastavily a více než 20 milionů tun obilí uvízlo v silech, zatímco Moskva tvrdí, že mrazivý účinek západních sankcí uvalených na Rusko poškodil její vývoz hnojiv a obilí.

- Deset ruských vojáků, kteří rabovali majetek obyvatel Buče, bylo identifikováno a bylo jim sděleno podezření z porušení zákonů a válečných zvyklostí. "Předběžné vyšetřování v trestním řízení provádějí vyšetřovatelé ... národní policie Ukrajiny," uvedl ve čtvrtek ukrajinský generální prokurátor.

1
Vytisknout
5971

Diskuse

Obsah vydání | 7. 6. 2022