Putin je přesvědčen, že Západ ve válce o život ustoupí jako první, tvrdí ruské elity

3. 6. 2022

 
Putin "věří, že se Západ vyčerpá", uvedl jeden z ruských miliardářů s dobrými kontakty, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity z obavy z odplaty. Putin neočekával původně silnou a jednotnou reakci Západu, "ale nyní se snaží situaci přetvořit a věří, že v dlouhodobějším horizontu zvítězí," uvedl miliardář. Západní lídři jsou zranitelní v rámci volebních cyklů a "Putin je přesvědčen, že veřejné mínění se může obrátit během jediného dne".

Embargo na ruský námořní vývoz ropy, které tento týden vyhlásila Evropská unie a které předseda Evropské rady Charles Michel uvítal jako maximální "tlak na Rusko, aby ukončilo válku", bude mít "v krátkodobém horizontu jen malý vliv", uvedl jeden ruský představitel blízký moskevským diplomatickým kruhům, který rovněž hovořil pod podmínkou anonymity z obavy z odplaty. "Nálada v Kremlu je taková, že nemůžeme prohrát - bez ohledu na cenu."

Kreml poukázal na to, že krok EU pouze vyvolal další nárůst světových cen energií, a tvrdí, že se bude snažit přesměrovat dodávky na jiné trhy v Asii, a to navzdory zákazu pojišťování ruských dodávek, který zavedla  EU i Británie.

Obyvatelé zemí EU "pociťují dopad těchto sankcí více než my", uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru pro deník The Washington Post. "Západ dělá jednu chybu za druhou, což vede k rostoucím krizím, a říkat, že to všechno je kvůli tomu, co se děje na Ukrajině a co dělá Putin, je nesprávné."

Tento postoj naznačuje, že Kreml si myslí, že dokáže nad Západem zvítězit přečkáním dopadů   ekonomických sankcí. Putin nemá jinou možnost než pokračovat ve válce v naději, že blokáda vývozu ukrajinského zrna  "povede k nestabilitě na Blízkém východě a vyvolá novou záplavu uprchlíků," řekl Sergej Gurjev, bývalý hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Zdá se, že agresivní postoj Kremlu odráží myšlení Nikolaje Patruševa, jestřábího šéfa ruské bezpečnostní rady, který sloužil s Putinem v leningradské KGB a je stále více považován za tvrdého ideologa, který řídí ruskou válku na Ukrajině. Je jedním z hrstky blízkých bezpečnostních poradců, o nichž se moskevští zasvěcenci domnívají, že mají přístup k Putinovi. Ve třech ostře protizápadních rozhovorech, které od invaze poskytl ruským novinám, dříve publicity se štítící Patrušev prohlásil, že Evropa je na pokraji "hluboké hospodářské a politické krize", v níž rostoucí inflace a klesající životní úroveň již ovlivňují náladu Evropanů, zatímco nová migrační krize by vytvořila nové bezpečnostní hrozby.

"Svět se postupně propadá do bezprecedentní potravinové krize. Ukáže se, že desítky milionů lidí v Africe nebo na Blízkém východě jsou na pokraji hladomoru - kvůli Západu. Aby přežili, budou utíkat do Evropy. Nejsem si jist, zda Evropa krizi přežije," řekl Patrušev v jednom z rozhovorů pro ruský státní list Rossijskaja gazeta.

V jiném rozhovoru, který poskytl minulý týden populárnímu bulvárnímu listu Argumenty a fakty, Patrušev uvedl, že Rusko ve své válce na Ukrajině "nespěchá s dodržováním termínů".

Ruská armáda postupně dosahuje úspěchů v ukrajinské východní oblasti Donbasu a Putin spíše než v  okamžitou a rozhodující bitvu věří, že čas je na jeho straně, uvedl  jeden ruský miliardář. Putin "je velmi trpělivý člověk. Může si dovolit čekat šest až devět měsíců," řekl miliardář. "Dokáže ovládat ruskou společnost mnohem pevněji, než Západ dokáže ovládat svou společnost."

Týdny trvající diplomatické tahanice o podmínky ropného embarga Evropské unie vnímal Kreml jako známku ochabujícího odhodlání Západu, uvedli ekonomové a jeden ruský představitel. Telefonáty francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze s Putinem o víkendu o způsobech zrušení blokády ukrajinských přístavů tento názor ještě posílily. Když západní představitelé volají Putinovi a snaží se uzavřít dohodu, "znamená to, že si Putin myslí, že je silný", řekl bývalý americký vládní činitel.

Kreml tvrdí,  že důvodem blokády ukrajinského vývozu obilí je ukrajinská těžba v Černém moři, což Kyjev popírá, a Peskov uvedl, že západní sankce rovněž brání odesílání zásilek obilí.

Potenciální ztráty Ruska v důsledku zákazu EU na vývoz ropy po moři by mohly být minimální, uvedl Sergej Aleksašenko, bývalý místopředseda ruské centrální banky, který nyní žije v exilu ve Spojených státech. Pokud se Rusku podaří přesměrovat celý objem námořní přepravy do Indie a Číny, mohly by ruské ztráty v důsledku zákazu činit pouze 10 miliard dolarů, uvedl.

Putinovi ekonomičtí poradci mu "řeknou, jaká je odhadovaná ztráta z embarga, a on se bude tiše smát", řekl Aleksašenko. "On svůj kurz nezmění."

Embargo Evropské unie by mělo být vnímáno jako "pouze první krok" ve snaze odříznout Kreml od příjmů v tvrdé měně, řekl Edward Fishman, profesor mezinárodních a veřejných záležitostí na Kolumbijské univerzitě a bývalý činitel amerického ministerstva zahraničí.

Několik současných i bývalých vysokých západních představitelů diskutuje o návrzích, aby Spojené státy a Evropská unie vytvořily kartel a zavedly cenový strop na ruskou ropu,  na 30 nebo 40 dolarů za barel. Tento krok by mohl být účinnější než zákaz dovozu ropy ze strany EU a mohl by pomoci snížit světové ceny, uvedli Guriev a Fishman. Podle tohoto návrhu by Spojené státy mohly uvalit sekundární sankce na každého, kdo by nakupoval ruskou ropu za cenu vyšší, než je strop, uvedli.

Italský premiér Mario Draghi poprvé vyslovil myšlenku vytvoření kartelu spotřebitelů ropy na setkání s prezidentem Bidenem, zatímco Evropská komise nyní Draghiho návrh na potenciální omezení cen plynu zkoumá.

Putin prohlásil, že "ekonomický blitzkrieg" proti Rusku selhal, a  ruská  ekonomika byla ochráněna  proti počátečnímu šoku ze západních sankcí přílivem téměř 1 miliardy dolarů příjmů denně z vývozu ropy a plynu do Evropy před embargem EU na ropu dopravovanou po moři. Díky kontrole kapitálu a příkazu, aby ruští vývozci prodávali polovinu svých příjmů v tvrdé měně státu, rubl posílil na předválečná maxima.

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullina však varovala, že plný dopad západních sankcí se teprve projeví. Zákaz dovozu špičkových technologií se teprve začíná projevovat, nedostatek některého zboží se začíná projevovat až nyní. Inflace by měla přesáhnout 20 % a Rusko čelí nejhlubší recesi za posledních 30 let. Putinova snaha ochránit obyvatelstvo před inflací, která se odhaduje na 18 %, tím, že nařídil zvýšení důchodů a minimální mzdy o 10 %, zdaleka nedosahuje svých cílů.

S rostoucími riziky pro všechny strany "to bude opotřebovávací válka z ekonomického, politického i morálního hlediska", uvedl ruský představitel. "Všichni čekají na podzim," kdy dopad sankcí dopadne nejsilněji, dodal.