Šéf NATO Stoltenberg varuje po ukončení rozhovorů s Ruskem o Ukrajině před "reálným rizikem konfliktu"

12. 1. 2022

 

Gruško uvedl, že představitelům NATO sdělil, že "další sklouzávání situace by mohlo vést k nejnepředvídatelnějším a nejzávažnějším důsledkům pro evropskou bezpečnost".

Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin se nechal slyšet, že vztahy s NATO jsou na "kriticky nízké úrovni", zatímco jeden činitel ruského  ministerstva zahraničí novinářům řekl, že "neexistuje vůbec žádná pozitivní agenda".

Vedoucí americké delegace, náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová, uvedla, že v Bruselu neslyšela nic, co by se lišilo od postoje Kremlu vyloženého na dvoustranných jednáních v Ženevě, který požadoval zaručené ukončení rozšiřování NATO a stažení aliančních jednotek v zemích bývalého sovětského bloku, které do aliance vstoupily po roce 1997.

Tyto návrhy zůstávají pro USA a všechny spojence NATO nepřijatelné, uvedla Shermanová. Poukázala také na to, že v blízkosti ukrajinských hranic je stále rozmístěno více než 100 000 ruských vojáků, z nichž někteří v posledních dnech prováděli cvičení s ostrou municí.

"V podstatě jsme Rusům říkali: některé z věcí, které jste předložili na stůl, jsou pro nás neakceptovatelné. Nebudeme souhlasit s tím, že se NATO nemůže dále rozšiřovat. Nehodláme souhlasit s tím, že se vrátíme do roku 1997," řekla novinářům. "Spojené státy a naši spojenci v NATO společně dali jasně najevo, že nepřibouchneme dveře politice otevřených dveří NATO, politice, která byla vždy ústředním bodem aliance NATO."

Stoltenberg označil středeční jednání za "rozhodující okamžik pro evropskou bezpečnost" a uvedl, že "významné rozdíly" přetrvávají.

"Proběhla velmi vážná a přímá výměna názorů na situaci na Ukrajině a v jejím okolí a na důsledky pro evropskou bezpečnost," řekl Stoltenberg. "Naše rozdíly nebude snadné překonat, ale je pozitivním znamením, že všichni spojenci NATO a Rusko zasedli k jednomu stolu a zabývali se podstatnými tématy."

Přiznal však, že: "Existuje reálné riziko nového ozbrojeného konfliktu v Evropě," a varoval, že Rusko bude čelit "vážným důsledkům", pokud použije vojenskou sílu.

Po zasedání Rady NATO-Rusko bude ve čtvrtek ve Vídni následovat třetí kolo jednání s Moskvou v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které v současné době předsedá Polsko.

Poté by se všechny strany měly vrátit do svých hlavních měst, aby se tam rozhodlo, zda pokračovat v diplomacii. Shermanová řekla, že existuje prostor pro dialog s cílem řešit ruské bezpečnostní obavy a "nalézt řešení, která posílí bezpečnost všech". USA v Ženevě nadnesly možnost vzájemných dohod o rozmístění raket a vojenských cvičeních.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk se vyjádřil, že ruská operace proti Ukrajině se nyní zdá být nevyhnutelná, jakmile tento týden skončí diplomatické rozhovory s USA, NATO a OBSE.

"Oni [Rusové] vytvořili dynamiku. Chtějí tohoto impulsu využít. Musí něco udělat," řekl Zagorodňuk, který v letech 2019 a 2020 zastával funkci ministra obrany. Dodal: "Prohlášení Moskvy jsou nesmírně agresivní až hrubá."

Podle něj je "velmi nepravděpodobné", že by Kreml provedl "rozsáhlou invazi" na Ukrajinu. Ačkoli by pro ruskou armádu bylo relativně snadné zmocnit se celého území Ukrajiny, okupační vojáci by brzy zjistili, že vedou nevítěznou partyzánskou válku, řekl.

"Devadesát procent Ukrajinců Rusko nechce. Vznikl by zde obrovský odpor," řekl. Ukrajinská armáda by podle něj okamžitě přešla na "taktiku malých skupin", přičemž pravidelní vojáci by fungovali jako partyzánské jednotky.

Dodal: "Bude to podobné tomu, co Rusové udělali Napoleonovi v roce 1812. Válka by byla brutální a dlouhá."

Zagorodňuk předpověděl, že Kreml spíše zahájí hybridní válku. Ta by mohla zahrnovat kybernetické útoky, útoky na kritickou infrastrukturu včetně energetických zařízení a masivní informační kampaň. Strategií by bylo "donutit Ukrajinu", aby se podřídila, řekl.

Ukrajinské vládní zdroje naznačují, že Rusko zvažuje "zinscenovanou provokaci" uvnitř Ukrajiny, která by pak mohla být použita k ospravedlnění většího útoku. To by mohlo zahrnovat "násilný" incident na ruském velvyslanectví nebo konzulátu, z něhož by Moskva mohla obvinit krajně pravicové ukrajinské extremisty.

Kyjevští představitelé mezitím potvrdili zprávy, že Bidenova administrativa koncem prosince v tichosti schválila další bezpečnostní pomoc Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů. Dodávka by měla zahrnovat radarové systémy a námořní vybavení.

Žádné další zbraně zatím nedorazily, rozhodnutí bylo sděleno teprve nedávno pracovníkům Kongresu během tajné porady. Pentagon minulý měsíc dodal ruční zbraně a munici v rámci podmínek předchozí pomoci ve výši 60 milionů dolarů.