Jak média sprostě lžou britským čtenářům o brexitu

23. 10. 2019

Foto: Naprosto lživý titulek v bulvárním listě Daily Mail: "Exkluzivně: Úřad premiéra vyšetřuje "zahraniční spiknutí" proevropských poslanců"

Níže zmíněný článek odmítla britská média publikovat.

Je to hrůzostrašné. Od Daily Mail, přes Timesy, až po BBC a komerční televizi ITN, všechna média šíří lži a pomluvy z Downing Street. Proměňují své čtenáře v blbce, píše Peter Oborne.

"Premiérův úřad vyšetřuje zahraniční spiknutí proevropských poslanců!" Tento obrovský titulek dominoval první straně bulvárního deníku Daily Mail dne 29. září.

Na straně 2 byl tučným písmem citován "vysoký zdroj z Downing Street č. 10": "Vláda pracuje na rozsáhlém vyšetřování proevropských poslanců Dominica Grieveho, Olivera Letwina a Hilary Benna a jejich spiknutí se zahraničními mocnostmi a financování jejich činnosti. Nikdo neví, které organizace tahají za drátky."
 
Této zprávě se dostalo obrovské pozornosti a následujícího dne ji převzaly deníky Daily Express, The Sun, The Times a ultrapravicový server Breitbart.

V ranním publicistickém pořadu rozhlasu BBC "Today" se moderátor Nick Robinson následující úterý na toto vyšetřování premiéra Borise Johnsona zeptal. Johnson nepřímo potvrdil důvěryhodnost této zprávy, když se vyjádřil, že ohledně těchto poslanců je "nutno zkoumat legitimní otázky".

Avšak Robinson nepoložil Johnsonovi zjevnou otázku: Probíhá vůbec nějaké vyšetřování?

Zatelefonoval jsem Dominicu Grievovi. Řekl mi, že nevyhledával pomoc žádné zahraniční vlády "při přípravě a předložení britského zákona parlamentu". Dodal, že nedostává "žádné zahraniční financování". Ani ho nekontaktoval nikdo z Downing Street ani odnikud odjinud ohledně jakéhokoliv vyšetřování.

Pak jsem zatelefonoval na tiskový úřad Downing Street a zeptal se příslušného činitele, zda probíhá vyšetřování "zrady" výše zmíněných proevropských poslanců. Činitel mi sdělil kategoricky: "Žádné takové vyšetřování neprobíhá."

Včera potvrdil mluvčí britské vlády: "Žádné takové vyšetřování nikdy neprobíhalo."

Jinými slovy, obrovský materiál, zveřejněný v Mail on Sunday, že Downing Street vyšetřuje Grieva, Letwina a Benna, byl výmysl. Fake News.

List Mail on Sunday nezveřejnil žádnou opravu.

Takovýchto "informací" v britském tisku bylo za poslední dva měsíce obrovské množství. Falešné informace a komentáře vycházející z Downing Street  či z vládních zdrojů se začaly objevovat v britských médiích poté, co Boris Johnson vytvořil svůj vlastní mediální tým, který se skládá z aktivistů probrexitové kampaně z roku 2016 Vote Leave.

Jiným takovým případem je případ Amber Ruddové, bývalé ministryně práce a sociálních věcí, která uvedla ve své rezignaci z ministerské funkce dne 7. září, že její opakovaná žádost o právní analýzu generálního prokurátora Johnsonova rozhodnutí suspendovat parlament na pět týdnů byla odmítnuta.

O čtrnáct dní později napsal na Twitteru politický editor deníku Sunday Times Tim Shipman, že "Amber Rudd měla mnoho příležitostí prostudovat si tu právní analýzu, ale rozhodla se odstoupit, aniž by to učinila."

"Vládní zdroj", který Shipman citoval, obvinil Ruddovou ze lži: "Je naprosto nepoctivé tvrdit, že jí byl přístup k této právní analýze odepřen."

Na dotaz, od koho to Shimpan má, Shipman neodpověděl. Amber Rudd mi sdělila, že opakovaně žádala o tu právní analýzu. Dvakrát osobně přímo generálního prokurátora Geoffreye Coxe.

Bylo jí opakovaně sděleno, že jí dostane. Když ji nedostala, její kancelář ji sdělila, že hlavní poradce Borise Johnsona Dominic Cummings zasáhl, aby ji nedostala.

Tvrzení, opakované v Shipmanově tweetu "z vládního zdroje", že Ruddová "dostala mnoho příležitosti prostudovat si tuto právní analýzu" byla čistá lež.

Další nepříjemný a zlovolný příklad pomlouvačné kampaně z Downing Street se týká Philipa Hammonda, který byl až do letošního léta britským ministrem financí.

Začalo to 18. srpna, kdy reportérka Sunday Times Ros Urwinová zveřejnila prozrazený dokument Operace Yellowhamer, obsahující informace o destabilizaci Británie v případě divokého brexitu.

Vláda začala tvrdit, že jde o "zastaralý dokument". "Vysoký zdroj v Downing Street" opakovaně informoval novináře, že zveřejněný dokument "je už překonaný". Zdroj z Downing Street lživě dodal, že tento dokument "záměrně prozradil bývalý ministr, aby ovlivnil jednání s předáky EU".

Zdroj z Downing Street prostě tvrdil, že jeden bývalý ministr ve vládě Theresy Mayové si ponechal kopii dokumentu o Operaci Yellowhammer a pak ho prozradil.

V důsledku toho tisk neřešil hrůzy, k nimž může dojít po divokém brexitu, ale otázku, kdo tento dokument prozradil. Obviňován byl bývalý ministr financí Philip Hammond.

Byla to brilantně úspěšná, i když cynická operace. Brzo však vyšlo najevo, že prozrazený dokument má datum 2. srpna, devět dní po té, co převzal Johnson úřad premiéra. Je proto naprostou záhadou, jak dokument Johnsonovy vlády mohl prozradit tisku bývalý ministr vlády Theresy Mayové.

Hammond proto napsal Johnsonovi a požádal ho, aby Downing Street dementovala tyto pomluvy. Johnson na dopis nereagoval.

Downing Street stejným způsobem manipuluje BBC. Hlavní politická editorka BBC Laura Kuenssbergová nekriticky zveřejňovala na Twitteru, kde jí sleduje 1,1 milionu lidí, lži o vládní manipulaci soudního jednání v Edinburku o tzv. Bennově zákoně, jehož cílem bylo zabránit Johnsonovi, aby realizoval divoký brexit.

Stejnou obětí Johnsonova poradce Dominica Cummingse je politický editor komerční televize ITV Robert Peston.

Je to charakteristická metoda práce Johnsonovy mediální mašinérie. Oficiálně se Johnsonova vláda k ničemu nevyjadřuje. Dominic Cummings však hovoří se spřátelenými politickými editory v médiích, kteří pak jeho tvrzení bez kritické analýzy šíří do veřejnosti.

Britská média se tak vůbec nesnaží upozorňovat na Johnsonovy lži.

Výše zmíněný článek Petera Oborna byl většinou britského tisku odmítnut. Oborne píše: Zjistil jsem, že je obtížné tento článek uveřejnit. Jeden editor mi vysvětlil, že jeho deník si vytvořil vynikající vztahy s pracovníky Johnsonova týmu a zveřejnit tento článek by bylo "pokrytectvím".

Velká část britských médií se stala součástí lživé vládní propagandy.


Kompletní článek v angličtině ZDE
 



0
Vytisknout
4670

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2019