Spojené státy Blízký východ jen tak neopustí

29. 10. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Hysterie, která vzplála po stažení amerického kontingentu ze severu Sýrie, má kořeny ve strachu, že Washington ztratí kontrolu nad strategickým regionem ve prospěch antagonistických velmocí. Nevím, zda relokace tohoto kontingentu do Iráku a rozmístění stovek amerických vojáků u ropných polí na východě Sýrie zavdává k těmto obavám pohnutky. Jedno je ale jisté: Spojené státy blízkovýchodní region jen tak neopustí, což, jak známo, nikdy nedělalo dobrotu.

Donald Trump, který už dávno přestal rozlišovat mezi realitou a fikcí, si údajným stahováním amerických vojsk z Blízkého východu chystá předvolební triumf. Je to absurdní jako celé Trumpovo prezidentství: Kolik Američanů ví o tom, že Pentagon má v této strategicky významné oblasti zhruba 60 tisíc vojáků, a to třeba na horké půdě v Afghánistánu nebo v zemích Perského zálivu? Koneckonců americký prezident po útoku na saúdskoarabskou ropnou infrastrukturu, který mnozí pozorovatelé připisují íránským proxies, poslal do pouštní monarchie téměř dva tisíce amerických vojáků, což lze jen s notnou nadsázkou považovat za „ukončování nekonečných válek“ v režii Trumpovy administrativy. Ostatně přítomnost amerického kontingentu v Saúdské Arábii se stala Usámovi bin Ládinovi jednou ze záminek k teroristickým útokům proti Spojeným státům.

Syrští Kurdové byli Trumpovým Bílým domem využiti a pak odhozeni. USA mají v tomto ohledu velké zkušenosti, zatímco Kurdové - ne a ne se poučit - stále strkají hlavu do oprátky. Touha po autonomii či samostatnosti je u mnohých z nich, byť ne u všech - nekonečná. Je ale s podivem, že oblíbená a lety osvědčená strategie Washingtonu vyvolala tolik pobouření, když se přitom jedná o rutinní postup. Syrští Kurdové a jejich arabští spojenci v rámci Syrských demokratických sil (SDF) nemají v očích amerických stratégů jinou hodnotu než jako efektivní pozemní bojová síla. Saúdská Arábie je však kvůli svému ropnému bohatství jiná liga.

Rozmístění amerických tanků a obrněných vojenských vozidel na ochranu ropných nalezišť v jihovýchodní Sýrii před potenciálními útoky džihádistů se naopak může stát rozbuškou dalšího zbytečného konfliktu

Tolik proklínané stažení Američanů ze severovýchodu Sýrie de facto ani není klasickým stažením. Americký kontingent se přesunul do severoiráckého města Duhoku. Odtud může provádět výpady proti spícím buňkám Daeše ve východní Sýrii. Duhok, který obývají převážně Kurdové, i přilehlou oblast jsem loni navštívil. Je to relativně klidný region, kde se nacházejí i uprchlické tábory. Uvidíme, zda budou tamní Kurdové ušetřeni nepříjemných překvapení od proradného protektora, či nikoliv.

V již zmíněném Afghánistánu, kde Trumpova vláda a Tálibán nebyli schopni dospět ke klidu zbraní, afghánské ozbrojené síly a NATO zabíjejí víc civilistů než obávaný Tálibán. Počet usmrcených a zraněných v bojích dosáhl letos v létě rekordních výšek. Americké letectvo v září svrhlo na Afghánistán téměř tisíc bomb a raketových střel. Ani zvěrstva tálibů a terorismus džihádistů z Daeše nemohou omlouvat destrukci rozsévanou okupačními jednotkami a afghánskými ozbrojenými složkami.

V Jemenu Trumpův Bílý dům vojensky podporuje genocidní tažení koalice vedené Saúdskou Arábií v nejchudší arabské zemi. Konflikt si za necelých pět let podle OSN vyžádal čtvrt milionu lidských životů, přičemž drtivá většina z nich padá na bedra arabských interventů a jejich západních sponzorů a ochránců. Ale ani húsijští povstalci, jejichž podpora ze strany Íránu je v porovnání s podporou Západu arabské koalici zanedbatelná, nezůstali bez viny. Válka zničila naději na jakýkoliv ekonomický rozvoj země. 

Na Izraelem okupovaných teritoriích panuje letargie a beznaděj poté, co Trumpův kabinet přemístil americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, neuralgického bodu takzvaného izraelského konfliktu, a zrušil financování programů pro palestinské uprchlíky pod hlavičkou UNRWA. Tento vysoce kontroverzní krok drasticky zasáhl do života statisíců Palestinců unavených dlouhou okupací. Jak se vlastně „ukončování nekonečných válek“ snoubí s neochvějnou podporou Trumpova Bílého domu izraelské okupační a kolonizační politice?

Američany vedené intervence, ale i přítomnost amerických vojsk na širším Blízkém východě, stály u zrodu nejedné vleklé krize a destrukce přesahující hranice jednotlivých států a etnik. Bílý dům se nyní chlubí skalpem proslulého teroristy Abú Bakra Bagdádího. Jenže Daeš a logicky ani Bagdádí by nikdy nepáchali spektakulární zvěrstva a patrně ani neexistovali, kdyby George Bush mladší v Iráku neinstaloval sektářskou vládu a nevytvořil tak podmínky pro rozmach Al-Káidy a posléze Daeše v Iráku, jak trefně poznamenává Juan Cole. Sektářský konflikt v Iráku se stal z části inspirací pro sektářské třenice v Sýrii, kde zuřila mimořádně krvavá válka. Jedno souvisí s druhým. A jednoznačně z toho vyplývá, že americká vojenská přítomnost na Blízkém východě je zárukou nekonečných konfliktů.

0
Vytisknout
8792

Diskuse

Obsah vydání | 31. 10. 2019